Rozhovory
Jediná svízel jsou senzacechtiví spisovatelé,
říká německý historik k přejmenování Vatikánského archivu Ředitel Římského institutu Görresovy společnosti, německý kněz Stefan Heid, považuje papežovo rozhodnutí o přejmenování Vatikánského archivu za smysluplné, nikoli však nezbytné. Přídavné jméno „tajný“ vědci samozřejmě odjakživa chápali jako „vyhrazený papeži“. Senzacechtiví spisovatelé, kteří publikum lákají na údajně utajované materiály z Vatikánského archivu, je tudíž notně popuzovali. Sýrie zůstává kolbištěm mezinárodních zájmů
Rozhovor s otcem Firasem Luftim františkánským ministrem v Sýrii Sýrie zůstává kolbištěm mezinárodních zájmů, je to tragédie, která nemá s právem nic společného, říká v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas otec Firas Lufti. Přípona –ismus většinou nevěstí nic dobrého
říká papež pro italský deník La Stampa Domenico Agasso jr. z deníku La Stampa 6. srpna rozmlouval s papežem v domě sv. Marty. Ježíš před rozlíceným davem mlčel
říká papež František pro mexickou televizní stanici Televisa Rozhovor papeže Františka s Valentinou Alazraki pro mexickou televizní stanici Televisa, odvysílaný 28. května 2019.
Další články z podrubriky Rozhovory, tiskovky  Uvykli jsme nadávkám – nahraďme je „mystikou respektu“!
Vybídl papež František během letu ze Skopje do Říma Jak je zvykem v závěru každé apoštolské cesty, papež František se po zakončení návštěvy Bulharska a Makedonie setkal během zpátečního letu s novinářským doprovodem. Leteckou tiskovou konferenci moderoval prozatímní ředitel Tiskového střediska Svatého stolce, Alessandro Gisotti.
Další články z podrubriky Rozhovory, tiskovky Děti kněží. Základním kritériem je dobro dětí
Andrea Tornielli rozmlouvá s kardinálem Beniaminem Stellou, prefektem Kongregace pro klérus, o směrnicích pro případy kněží latinského obřadu, kteří mají potomky. Otázka „dětí kněží“ je tématem, které dlouho zůstávala tabu, jehož následkem zejména v minulosti tyto děti často vyrůstali bez známého a uznaného otce. Hovoří kardinál Beniamino Stella, prefekt Kongregace pro klérus, úřadu, do jehož kompetence spadají také tyto aspekty života kněží. Jedině sdílením pravdy o tom, co jsme, navazujeme vztah
říká prefekt Úřadu pro vatikánská média, Paolo Ruffini Vatikán/Lurdy. Prefekt vatikánského úřadu pro komunikaci, Paolo Ruffini, hovořil na setkání katolických novinářů, kteří přijeli ze 30 zemí, aby se na známém mariánském poutním místě zamýšleli nad spojitostmi „mezi žurnalistikou a přesvědčením“ v rámci již 23. ročníku Mezinárodních dnů sv. Františka Sáleského, patrona žurnalistů. „Ve světě, který zaměňuje netečnost za objektivitu anebo přehánění za ryzost – řekl ve svojí přednášce – si musíme počínat tak, abychom byli a jevili se jako hledači pravdy také lidem, kteří nesdílejí naši víru.“ Latinská Amerika potřebuje rehabilitovat dobrou politiku
Rozhovor s prof. Guzmánem Carriquirym, místopředsedou Papežské komise pro Latinskou Ameriku “Navzdory problémům jsme mladým kontinentem a v tom je naše síla,” vysvětluje prof. Guzmán Carriquiry, advokát, novinář a vysokoškolský učitel, který je od roku 2014 místopředsedou Papežské komise pro Latinskou Ameriku. V rozhovoru pro Vatikánský rozhlas v den před odletem papeže Františka do Panamy představuje hlavní problémy kontinentu. Dovolili jsme si přispět naší troškou písku do mlýna
Rozhovor s Radovanem Živným, jedním ze tří sochařů vytvářejících pískový betlém na Svatopetrském náměstí Tradici betlémů na náměstí sv. Petra založil v roce 1982 papež Jan Pavel II. Před obeliskem v centru náměstí se jich vystřídalo mnoho. Letos poprvé nám ale betlémská scéna doslova roste před očima – tedy pokud by nebyla z větší části pečlivě skrytá za jutovinou. – Pojatá je jako vysoký reliéf vytvořený z písku. Ze severoitalského Jesola ho sem bylo navezeno 700 tun. Scéna dlouhá 16 m a ve střední části 5 m vysoká. Pracují na ní tři sochaři Holanďanka Susanne Ruseler, Rus Ilja Filimoncev a Radovan Živný z České republiky. Požádali jsme tohoto rodáka ze Žďáru nad Sázavou o rozhovor přímo „v sochařské dílně“, která vyrostla uprostřed Náměstí Svatého Petra. Kostel je lék na konzumní společnost
soudí architekt (a laureát Ratzingerovy ceny) Mario Botta Švýcarský architekt Mario Botta patří k předním osobnostem svého oboru a je držitelem řady ocenění a čestných doktorátů. Minulou sobotu však poněkud netradičně získal trofej v oblasti teologie. Po udělení Ratzingerovy ceny s ním rozmlouvala německá redakce naší rozhlasové stanice, kterou zajímalo, jaký význam má takové ocenění pro architektonickou práci? Starší články v rubrice Rozhovory
| 
