Drazí bratři a sestry,
Dnešní evangelium (srov.
Mk 1,29-39) nám v návaznosti na minulou neděli představuje Ježíše, jak po svém kázání v Kafarnaumské synagoze uzdravil mnoho nemocných, počínaje Šimonovou tchýní. Vešel do jeho domu, kde ji nalezl, jak je upoutána na lůžko horečkou, hned ji vzal za ruku, uzdravil a ona vstala. Po západu slunce, přišel velký zástup lidí, stižených souženími nejrůznějšího druhu. Uzdravování nemocných zaujímalo velkou část Kristova veřejného působení a znovu nás vyzývá zamyslet se nad smyslem a hodnotou nemoci v jakékoli situaci, která může lidskou bytost postihnout. Tato příležitost je nám nabízena také Světovým dnem nemocných, který budeme slavit příští středu 11.února v den liturgické připomínky Panny Marie Lurdské.
Ačkoli nemoc je součástí lidské zkušenosti, nedovedeme si na ni zvyknout. Nejenom proto, že se někdy stává opravdu tíživou a vážnou, ale protože jsme bytostně stvořeni pro život, pro život plný. Nás ?vnitřní instinkt? nás správně vede k tomu, abychom mysleli na Boha jako na plnost života, plného a dokonalého života. Když jsme zkoušeni zlem a naše modlitby se zdají vyznívat naprázdno, vyvstává v nás pochybnost a s úzkostí se ptáme: jaká je Boží vůle? Právě na tuto otázku nalézáme odpověď v evangeliu. Například v dnešním evangelním úryvku čteme, že ?Ježíš uzdravil mnoho nemocných s rozličnými chorobami a vyhnal mnoho zlých duchů? (Mk 1,34); v jiném úryvku ze svatého Matouše čteme, že ?Ježíš chodil po celé Galileji, učil v jejich synagogách, hlásal evangelium o království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou chorobu? (Mt 4,23). Ježíš nenechává na pochybách: Bůh, jehož Tvář nám zjevil, je Bohem života, který nás osvobozuje z každého zla. Uzdravení, která koná, jsou znameními této moci Jeho lásky. Tím dokazuje, že království Boží je blízko, když vrací mužům i ženám plnou integritu jejich ducha i těla. Tato uzdravení jsou znamení, to znamená, že nejsou sama pro sebe, ale přivádějí ke Kristovu poselství, vedou nás k Bohu a dávají nám pochopit, že pravou a nejhlubší nemocí člověka je absence Boha, zdroje pravdy a lásky. A jedině smíření s Bohem nám může darovat opravdové uzdravení, pravý život, protože život bez lásky a bez pravdy by nebyl životem. Království Boží je právě přítomností pravdy a lásky a tím i uzdravením v hloubi našeho bytí.
Díky působení Ducha svatého pokračuje Ježíšovo konání v poslání církve. Prostřednictvím svátostí Kristus uděluje svůj život množství bratří a sester, přičemž uzdravuje a potěšuje nespočetné nemocné skrze mnohé zdravotnické služby, které s bratrskou láskou konají a ukazují tak tvář Boha, Jeho lásku. Vskutku! Kolik jen kněží, řeholníků a laiků propůjčilo a stále propůjčuje na celém světě svoje ruce, svoje oči a svá srdce Kristu, pravému lékaři těl i duší! Modleme se za všechny zejména těžce nemocné, kteří se o sebe nemohou žádným způsobem starat, nýbrž jsou zcela závislí na péči druhých: kéž je každému z nich dáno zakoušet péči těch, kteří jsou kolem, moc lásky Boží a bohatství jeho milosti, jež nás zachraňuje. Maria, Uzdravení nemocných, oroduj za nás!
přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
