Nový portál Vatikánského rozhlasu

Drazí bratři kardinálové a biskupové,
drazí kněží a jáhni, drazí bratři a sestry zasvěceného života,
drazí bratři z ostatních křesťanských vyznání,
drazí bratři a sestry!

máme radost, že se můžeme společně setkat a děkovat Bohu v této bazilice, zasvěcené Panně Marii, Královně Apoštolů z Mvolyé, která byla vybudována na místě, kde stál první kostel, zbudovaný misionáři Ducha sv., kteří do Kamerunu přinesli dobrou zvěst evangelia. Se stejným apoštolským zápalem, se kterým uchovávali tito mužové v srdci celou vaši zem, jsou zde symbolicky zastoupena všechna místa vaší země. Proto se i dnes, drazí bratři a sestry, ve velké duchovní spřízněnosti se všemi křesťanskými komunitami obracíme večerními chválami k Otci světla.

V přítomnosti představitelů jiných křesťanských vyznání, které tímto s úctou a bratrsky zdravím, vám navrhuji, abychom rozjímali o charakteristických rysech svatého Josefa podle slov Písma svatého, která nám liturgie nešpor nabízí.

Zástupu i svým učedníkům Ježíš říká: ?Jediný je váš Otec? (Mt 23,9). Skutečně neexistuje jiné otcovství než otcovství Boha, jediného Stvořitele ?světa viditelného i neviditelného?. Člověku, který byl stvořen k obrazu Božímu, však bylo dáno, aby se podílel na jediném otcovství Boha (srov. Ef 3,15). Svatý Josef to ukazuje překvapivým způsobem, protože je otcem, ale ne tělesným. Není biologickým otcem Ježíše, jehož Otcem je pouze Bůh, ale přesto se ujal plného a celého otcovství. Být otcem znamená především sloužit životu a růstu. Svatý Josef tím dokázal obrovskou oddanost. Kvůli Kristu podstoupil pronásledování, vyhnanství a chudobu, která z toho vyplývá. Musel se usadit jinde než ve svojí vesnici. Jeho jedinou odměnou bylo, že přebýval s Kristem. Tuto ochotu popisují slova svatého Pavla: ?Služte Kristu Pánu!? (Kol 3,24).

Není důležité být "neužitečným" služebníkem, ale spíše ?věrným a prozíravým?. Spojení těchto dvou přívlastků není náhodné; naznačuje, že inteligence bez věrnosti a věrnost bez prozíravosti nestačí. Jedna bez druhé nám neumožní plně přijmout odpovědnost, kterou nám svěřuje Bůh.

Drazí bratři kněží, vaše povolání znamená žít toto otcovství ve své každodenní službě. Koncilní konstituce Lumen Gentium totiž zdůrazňuje, že kněží ?mají pečovat o věřící, které duchovně zplodili křtem a vyučováním, jako otcové v Kristu? (č.28). Pokud je toto ve hře, jak bychom se tedy mohli stále nevracet ke kořenům našeho kněžství, k Pánu Ježíši Kristu? Náš osobní vztah k Ježíši je podstatný pro to, co chceme žít. On nás nazval svými přáteli, protože nám dal poznat všechno, co dostal od Otce (srov. Jan 15,15). Budete-li žít toto hluboké přátelství s Kristem, naleznete pravou svobodu a hlubokou radost. Služebné kněžství obnáší hluboký vztah ke Kristu, který se nám daroval v eucharistii. Ať je slavení eucharistie opravdu středem vašeho kněžského života; jen tak bude také středem vašeho církevního poslání. Kristus nás vlastně po celý život volá k účasti na svém poslání, abychom byli jeho svědky a aby jeho Slovo mohlo být hlásáno všem. Při slavení této svátosti jménem Páně a v jeho osobě nemůže osoba kněze zaujmout první místo. Kněz je služebníkem, pokorným nástrojem, který vede ke Kristu, který se obětuje pro spásu světa. ?Kdo je představený, ať je jako ten, kdo druhým slouží? (Lk 22,26), říká Ježíš. A Origenes napsal: ?Josef pochopil, že Ježíš byl jeho představený, přestože mu byl podřízen ve všem, a znal nadřazenost svého podřízeného. Josef mu poroučel s bázní a umírněně. Každý se nad tím může zamyslet. Často je méně schopný člověk postaven nad lidi, kteří jsou schopnější než on, a někdy se stane, že podřízený je lepší než ten, který je jeho představeným. Pokud to chápe ten, komu se dostalo nějaké hodnosti, není na své postavení pyšný, ale uvědomuje si, že jeho podřízený může být lepší než on, tak jako Ježíš byl podřízen Josefovi? (Homilie ke sv. Lukášovi, XX,5, S:C:str.287).

Drazí bratři v kněžské službě, vaše pastorační služba vyžaduje mnohá odříkání, ale je také zdrojem velké radosti. Ve vztahu plném důvěry k vašim biskupům, bratrsky sjednoceni se všemi kněžími a s podporou Božího lidu, který je vám svěřen, dokážete věrně odpovídat na povolání, které vám Pán kdysi dal, tak jako povolal Josefa, aby bděl nad Marií a malým Ježíšem! Drazí kněží, zachovejte věrnost slibům, které jste dali Bohu před svým biskupem a shromážděním. Petrův nástupce vám děkuje za váš velkorysý závazek sloužit církvi a povzbuzuje vás, abyste se nenechali zneklidňovat obtížemi cesty! Mladým, kteří se chystají k vám připojit, stejně jako těm, kteří si ještě kladou otázky, bych rád tento večer předal radost, kterou přináší naprostá oddanost službě Bohu a církvi. Mějte odvahu říci Kristu své velkorysé ?ano?!

Vybízím také vás, bratři a sestry, kteří jste se zavázali k zasvěcenému životu nebo se angažujete v církevních hnutích, abyste se dívali na svatého Josefa. Když Marii při Zvěstování navštívil Anděl, byla již Josefovou snoubenkou. Pán, který Marii osobně oslovil, už Josefa niterně připojil k tajemství Vtělení. A ten to přijal, spojil se s tímto příběhem, který Bůh začal psát v lůně jeho snoubenky. Přijal proto Marii k sobě domů. Přijal tajemství, které v ní bylo, i tajemství, kterým byla ona sama. Miloval ji s velkou úctou, která je pečetí opravdové lásky. Svatý Josef nás učí, že je možné milovat, a přitom nevlastnit. Rozjímání o Josefovi může s milostí Boží zhojit citová zranění každého muže a ženy, pokud přistoupí na plán, který Bůh již začal realizovat v osobách, které jsou mu nablízku, tak jako Josef vstoupil do díla vykoupení prostřednictvím Marie a díky tomu, co Bůh skrze ni učinil. Drazí bratři a sestry, zapojení do církevních hnutí, buďte pozorní vůči těm, kteří vás obklopují, a ukazujte laskavou tvář Boha jako pokorní lidé, zejména skutky milosrdenství, lidskou i křesťanskou výchovou mládeže, službou ve prospěch lepšího postavení ženy a mnoha jinými způsoby!

Duchovní přínos zasvěcených osob je pro život církve důležitý a neodmyslitelný. Povolání následovat Krista je darem pro celý Boží lid. Přijetím svého povolání, napodobením Krista čistého, chudého a poslušného, zcela zasvěceného slávě svého Otce a lásce ke svým bratřím a sestrám, máte poslání svědčit našemu světu, který to velmi potřebuje, že prioritou je Bůh a budoucí dobro (srov. Vita consecrata, čl.85). Svou bezmeznou věrností jste v církvi zárodkem života, který se rozvíjí ve službě Božímu království. Svatý Josef vám připomíná smysl a hodnotu vašich závazků kdykoliv, ale zvláště tehdy, když je vaše věrnost zkoušena. Zasvěcený život je radikálním napodobením Krista. Je proto nezbytné, aby váš životní styl vyjadřoval vaši nejhlubší identitu. Nemějte strach naplno žít darování sebe sama, které jste Bohu nabídli, a vydávat o tom opravdové svědectví svému okolí. Jeden příklad je pro vás zvláštní pobídkou, abyste v životě tuto svatost hledali. Je to otec Simon Mpeke, nazývaný Baba Simon. Vy víte, jak tento ?bosý misionář? vydal všechny síly svého života v nezištné pokoře a na srdci mu ležela pomoc duším, aniž by se přitom zřekl starostí a námah spojených také s materiální službou bratřím.

Drazí bratři a sestry, naše rozjímání o lidské a duchovní cestě svatého Josefa nás vybízí, abychom pochopili míru celého bohatství jeho poslání a toho, jakým vzorem je pro všechny, kteří chtějí zasvětit svůj život Kristu jak v kněžství tak v zasvěceném životě nebo v různých formách laického nasazení. Josef žil totiž ve světle tajemství Vtělení. Nejenom v jeho fyzické blízkosti, ale také skrze vnímavost svého srdce. Josef nám odhaluje tajemství lidskosti, která žije v přítomnosti tajemství, ke kterému se otevírá pomocí nejkonkrétnějších podrobností své existence. V něm nejsou odděleny víra a jednání. Jeho víra rozhodujícím způsobem ovlivňuje jeho činy. Paradoxně jedná tím, že přijímá svou odpovědnost, staví se stranou, aby Bohu nechal svobodu k uskutečnění jeho díla, aniž by mu kladl překážky. Josef je ?mužem spravedlivým? (Mt 1,19), protože jeho existence je ?přizpůsobena? Božímu slovu.

Život svatého Josefa, strávený v poslušnosti Slovu, je výmluvným znamením pro všechny Ježíšovy učedníky, kteří touží po jednotě církve. Jeho příklad nás vede k pochopení, že úplným odevzdáním se Bohu se člověk stává skutečným aktérem v plánu Boha, který chce sjednotit všechny lidi v jediné rodině, jediném shromáždění, jediné ?ecclesia? ? církvi. Drazí přátelé, příslušníci jiných křesťanských vyznání, toto hledání jednoty Kristových učedníků je pro nás velkou výzvou. Vede nás především k tomu, abychom se obrátili k osobě Krista a nechali se jím stále více přitahovat. V něm jsme povoláni, abychom se rozpoznávali jako bratři, děti téhož Otce. V tomto roce, zasvěceném apoštolu Pavlovi, velkému zvěstovateli Ježíše Krista, apoštolu národů, obraťme se společně k němu, naslouchejme a poznejme ?víru a pravdu?, v nichž jsou zakořeněny důvody jednoty Kristových učedníků.

Na závěr se obraťme k Josefově snoubence, Panně Marii, Královně Apoštolů, protože tímto jménem je vzývána jako patronka Kamerunu. Jí svěřuji zasvěcení každého a každé z vás, vaši touhu odpovídat stále věrněji na povolání, které vám bylo dáno, a na poslání, jež vám bylo svěřeno. Prosím ji rovněž o přímluvu za vaši krásnou zemi. Amen.

Přeložil P. Milan Glaser, SJ

Další články z podrubriky Homilie