?RAI uno,? první kanál italské televize mívá každou neděli program ?A sua imagine ? K jeho obrazu,? věnovaný nejrůznějším otázkám života katolíků. Jeho ohniskem je vždy proslov Benedikta XVI. před modlitbou Anděl Páně. Nyní o prázdninách jsou jednotlivá vysílání věnovaná mariánským svatyním po celém světě. Tuto neděli začínali svatyní Růžencové P. Marie v Pompeích.

Tentokrát mě zaujala, ba až ohromila jejich pohotovost, s jakou vyhmátli nejsilnější výrok Benedikta XVI. v pětiminutovém proslovu, jeho ohnisko. Sotva skončil a básník Rondoni začal komentovat jeho slova, běžel po obrazovce dole nápis: život je posvátný a patří jenom Bohu. Komentátor během tří minut na něj stačil upozornit, ale neměl čas na rozvinutí jeho důsledků. A ty jsou právě závratně důležité. Vždyť není-li život posvátný a nepatří-li Bohu, patří lidem, je vydán na pospas jejich libovůli.

Už král David se toho hrozil. Jen krátce připomenu Davidovo sčítání lidu z knihy Samuelovi: ?David volal k Hospodinu: Velmi jsem zhřešil, že jsem to učinil. Nyní Hospodine sejmi vinu ze svého služebníka, počínal jsem si jako pomatenec.? A Hospodin posílá proroka Gada, který Davidovi říká: ?Předkládám ti trojí: jedno z toho si vyber a tak s tebou naložím. Buď sedm let hladu, nebo tři měsíce utíkat před pronásledovateli nebo tři dny moru.? A David Gádovi odpověděl: ?Nechť tedy padneme do rukou Hospodina, neboť jeho slitování je nesmírné, jen ať nepadneme do rukou lidí.? Rozumí se, kteří nemilují člověka, kteří neznají slitování.

Není-li lidský život posvátný a je-li popíráno, že patří Bohu, je vydán na pospas libovůli lidí, stane se hříčkou jejich sobeckých zájmů, jejich krutosti. Dokazují to statisíce ba miliony zabitých nenarozených dětí, dokazuje to zneužívání genetiky a lidských zárodků pro hromadění zisků lékárenských a kosmetických firem, dokazuje to snaha o uzákonění eutanazie, tedy odstraňování, a to násilné odstraňování, starých, nemocných lidí.

A tu v celé nahotě či hrůze vyvstává otázka, proč je tak otřesné upadout do moci, do rukou lidí. Král David jasně formuluje, že je lépe upadnout do rukou trestajícícho Boha, protože jeho slitování je nesmírné, protože Bůh člověka miluje, i když ho musí za jeho nepravost trestat. Naopak upadnout do moci či rukou lidí to znamená upadnout do moci či spíše zvůle osob, které považují lásku za nepřípustnou slabost a jediným rozhodujícím kriteriem je tzv. vědecké přesvědčení, že člověk je všemocný, že určuje, co je dobro a co je zlo a že za své činy i ty největší krutosti a zneužívání, není nikomu odpovědný.

Právě do toho se zatíná pravda, kterou Benedikt XVI. svým jemným otcovským hlasem pronášel v neděli: ?Kdy se konečně lidé naučí, že život je posvátný a že patří jenom Bohu? Kdy pochopí, že jsme všichni bratři. Na volání prolité krve (dodávám i těch nenarozených), které se zvedá z tolika koutů země, Bůh odpovídá krví svého Syna, kterou vylil pro nás?.

Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky