Vatikán.
Mezináboženský dialog v Asii je jednou z priorit pontifikátu Benedikta XVI. Výrazem toho byla návštěva předsedy Papežské rady pro mezináboženský dialog v Japonsku ve dnech 2.-10. srpna. Kardinál Jean Louis Tauran se tam, kromě setkání s japonským episkopátem, věnoval rozhovorům s představiteli šintoismu, buddhismu a islámu. Země vycházejícího slunce se vyznačuje duchovním klimatem, jemuž jsou zcela cizí napětí a předsudky, jež trápí Evropu. Po svém návratu o tom pro Vatikánský rozhlas hovořil kard. Tauran:
?V Japonsku mne nejvíce oslovilo to, jak je všechno proniknuto náboženstvím. Japonci se rodí v šintoismu, praktikují buddhismus. Existuje zde určitý druh náboženského tmelu, takže lze nabýt oprávněného dojmu, že náboženství je součástí sociálního tkaniva. Mne zasáhlo nejvíce, že japonci v náboženství nehledají nějakou absolutní pravdu, ale spíše určitý druh zklidnění ve vztahu ke zkouškám, jež život přináší.?
Jak je do mezináboženského dialogu zapojena japonská církev?
?Mezináboženský dialog probíhá na rovině místních církví, nikoli na vrcholné úrovni, a tedy ve farnostech, školách, univerzitách.. Máme například prestižní síť škol a univerzit, které poskytují terén spontánnímu dialogu o životě mezi příslušníky různých náboženství. Všechno se odvíjí v harmonii, jejíž úroveň mne opravdu velice oslovila. V této zemi jsou všichni vzdělaní, všichni se respektují, existuje tu jakási ?filosofie harmonie?, která tento vyrovnaný dialog usnadňuje.?
Existuje nějaká konkrétní iniciativa katolické církve v tomto směru?
?Došli jsme k tomu, že by bylo dobré, aby během roku byla jedna společná neděle, věnovaná ve všech katolických farnostech modlitbám a rozhovorům zaměřeným k mezináboženskému dialogu. Japonský episkopát proto určil, aby určitou neděli během roku dostávali farnosti k dispozici jakousi osnovu, která by pomohla zaměřit kázání i modlitbu tímto směrem, aby každý věřící, který přijde na mši mohl být osloven tímto tématem. Myslím, že by se tak mohl dát tomuto dialogu konkrétnější smysl a tím jej také prohloubit.?
Účastnil jste se také vzpomínkových pietních aktů v Hirošimě a Nagasaki, tedy ve městech, která byla před více než 60 lety zničena atomovými bombami. Jaké dojmy jste si odnesl?
?Po návštěvě tamějších muzeí jsem pociťoval jakoby stud za to, že patřím k tomuto lidstvu. To co tam lze spatřit je nevyslovitelné... vidět co je člověk schopen udělat! Je zde tedy tento dramatický aspekt. Z druhé strany je tu třeba říci: Připomínejme si to, abychom se v budoucnosti vyhnuli tomu, že by se stejné věci opakovaly. Nejvíce mne však zasáhla místa, která byla v 16. a 17.století dějištěm mučednictví tisíců našich bratří a sester: to mne opravdu dojalo. Je nepopiratelné, že kořeny japonské církve jsou zapuštěny v krvi mučedníků.?
Co se tam tehdy stalo?
?Šogun, politický vládce, tehdy řekl: chcete-li být Japonci, nemůžete být křesťany, protože křesťanství je importované náboženství, a tedy: buď Ježíš nebo já. Křesťané odpověděli: ne, naším životem je Ježíš Kristus, On je světlo, pravda a život. A tak šli všichni, i děti spolu se svými rodiči na smrt. Byli krájeni na kousky, házeni do vařícího oleje, docházelo k úděsným, úděsným scénám... Tamějším katolíkům jsem říkal: jste nositeli zavazujícího odkazu, který musí přinést plody. Modleme se, aby jste přinášeli dobré plody.?
Mezináboženský dialog v Asii je jednou z priorit pontifikátu Benedikta XVI. Jak se Papežská rada pro mezináboženský dialog snaží tuto prioritu prosazovat?
?Nemůžeme než podporovat biskupy, usnadňovat kontakty.. to může být náš přínos. Nemůžeme učinit více, protože ? jak neustále říkám ? mezináboženský dialog se nekoná tady v Římě, ale přímo v konkrétních místech života křesťanů. Benedikt XVI. učinil z mezináboženského dialogu prioritu svého pontifikátu do té míry, v níž je osobně citlivý vůči pravdě. A mezináboženský dialog je v první řadě putováním k pravdě. Všichni společně putujeme k pravdě, nestavíme dialog na dvojakostech. To by znamenalo odsoudit jej k smrti.?
Říká kard. Jean Louis Tauran po svém návratu z Japonska.
Přeložil Milan Glaser