Drazí bratři a sestry,
Na dnešní pravidelné nedělní zamyšlení si beru za podnět úryvek z
Jakubova listu (3,16-4,3), který podává liturgie této neděle a pozastavím se zvláště u jednoho výrazu, který oslovuje svou krásou a svou aktuálností. Jde o popis pravé moudrosti, kterou apoštol staví do protikladu k té falešné. Ta je ?pozemská, živočišná, ďábelská? a rozpozná se podle toho, že vyvolává nevraživost, sobeckost, zmatek a kdejakou špatnost (srov. 3,16), zatímco ?moudrost shora je především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, nestranná a upřímná? (3,17). Ze seznamu sedmi kvalit podle biblického úzu vysvítá dokonalost autentické moudrosti a pozitivní účinky, které působí. Jako první a hlavní kvalitu, kladenou jakoby do čela ostatních, svatý Jakub uvádí ?čistotu?, to znamená svatost, dalo by se říci ? transparentnost Boha v lidské duši. A jako Bůh, od něhož pochází, nemá ani moudrost zapotřebí vnucovat se silou, protože obsahuje nepřemožitelnou moc pravdy a lásky, která se prosazuje sama sebou. Proto je pokojná, shovívavá, poddajná; neuchyluje se k jednostrannostem, a tím méně pak ke lžím; je smířlivá a přejícná, je rozpoznatelná podle plodů, které v hojnosti rodí.
Proč se nepozastavit a nerozjímat občas o kráse této moudrosti? Proč nenačerpat z tohoto nekontaminovaného pramene lásky Boží moudrost srdce, která nás zbavuje jedovaté strusky lži a egoismu? To platí pro všechny, ale na prvním místě pro toho, kdo je povolán být promotorem a ?šiřitelem? pokoje v náboženských a občanských společnostech, v sociálních, politických a mezinárodních vztazích. V naší době, možná i vlivem určitých dynamik, jež jsou vlastní masovým společnostem, nezřídka dochází k úbytku úcty k pravdě a danému slovu, a zároveň se šíří tendence k agresivitě, nenávisti a pomstě. ?Ti kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno, jehož plodem je spravedlnost? (Jak 3,18). Aby však bylo možné vytvářet pokoj, je třeba být lidmi pokoje, vstoupit do školy ?moudrosti, přicházející shůry? a osvojit si její kvality, a produkovat pak její účinky. Kdyby každý ve vlastním prostředí dokázal odvrhnout lež a násilí v úmyslech, slovech a skutcích, a pečlivě kultivoval city úcty, porozumění a uznání vůči druhým, možná by to nevyřešilo všechny problémy každodenního života, ale bylo by možné se s nimi vyrovnat klidněji a účinněji.
Drazí přátelé, Písmo svaté nás znovu přivádí k zamyšlení nad morálními aspekty lidské existence, ale vychází přitom ze skutečnosti, která předchází samotnou morálku, to jest z opravdové moudrosti. Prosme s důvěrou Boha o moudrost srdce na přímluvu té, která ve svém lůně přijala a zrodila vtělenou Moudrost, Ježíše Krista, našeho Pána. Maria, trůne moudrosti, oroduj za nás!
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
