Myslím, že se dá říci, že zprávou dne začínající návštěvy Svatého otce, je čeština, se kterou papež zahájil jak svůj proslov na ruzyňském letišti, tak při setkání v kostele Panny Marie Vítězné. Tímto překvapením, které všem připravil, si musel získat okamžité sympatie všech, kdo mu naslouchali. To, s jakou jistotou vyslovoval ony počáteční české věty svých projevů, rozhodně vyvrátilo dojem, jaký se občas snaží o papeži šířit česká média: totiž že jde o nesmělého intelektuála, od kterého se nedají překvapení čekat.
První hodiny návštěvy Benedikta XVI. poskytují dvojí obraz. Na jednu stranu Praha samotná navenek papežem příliš nežije. Když jsem například procházel dopoledne ulicemi od Apoštolské nunciatury na Malou Stranu, nenasvědčovalo kromě policejních zábran ve Voršilské ulici a před kostelem u Jezulátka nic, že by měl touto trasou za pár hodin jet papež.
Vedle tohoto nezájmu jsou tu však ti, kteří se chtějí se Svatým otcem setkat a slyšet jeho slova. Bylo jimi tři sta věřících, kteří jej vítali na ruzyňském letišti a kteří se k této příležitosti přihlásili z několika pražských farností. Pak to byli ti, kdo se s Benediktem XVI. pozdravili a setkali v karmelitánském kostele u pražského Jezulátka, a nebo i ti, kdo jej zdravili před Apoštolskou nunciaturou ve Voršilské ulici. Nejde sice o zástupy, o to spíše ale mohl být každý papežovi co nejblíže. Přesně tato atmosféra, téměř rodinná, je to, co pomáhá skutečné otevřenosti jeho slovům, co podporuje upřímné očekávání, co nám, českým křesťanům, během těchto dnů papež ještě řekne.
Když jsme se vracel od Apoštolské nunciatury, kam Svatý otec přijel poobědvat, všiml jsem si, že lze v Praze zahlédnout něco, co ukazuje, čím v určitém slova smyslu město i celá země žije. Skoro na každém nároží lze totiž narazit na předvolební transparenty, které nám připomínají nejprve očekávané, a pak odložené volby. Jedna ze stran na těchto transparentech tvrdí, že ?Praha volí rozumem?. Také Svatý otec se často dovolává rozumu, ale úplně jiným způsobem. Protože, na rozdíl od politických kampaní, jemu nejde o něj samotného, ale o povzbuzení k přemýšlení o víře, která hledá pochopení Božího jednání, která hledá pochopení Lásky, která nemyslí na sebe. A to je přesně to, co našemu veřejnému životu v poslední době tak očividně chybí. A to je tedy také další důvod, proč papežovým slovům pozorně naslouchat.
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky
odeslat článek
vytisknout článek
