Událost, kterou včera večer zažila pražská katedrála, je něčím, co stojí za to uchovat v paměti. Nešpory, které Svatý otec slavil spolu s kněžími a Bohu zasvěcenými osobami, totiž byly rozhodně něčím historicky zlomovým, i když se to tak hned nemusí jevit. Zároveň v sobě nesly velký potenciál, inspirovat do budoucna.
S řeholníky se při svých návštěvách Československa, respektive České republiky, setkal dvakrát i Jan Pavel II. Roku 1990 oslovil kněze, zasvěcené osoby a tělesně postižené ve svatovítské katedrále. O sedm let později pak při oslavách Svatovojtěšského milénia hovořil k řeholníkům a nemocným v bazilice sv. Markéty na pražském Břevnově. Byla to vždy setkání, při kterých Jan Pavel II. ve svých promluvách povzbuzoval. Zejména v roce 1990, jen pár měsíců po znovuzískané svobodě, pomáhal ze svého úhlu pohledu nacházet odpovědi na výzvy, které postaví před církev nová situace v české společnosti.
Nyní Benedikt XVI. přišel, aby se s řeholníky a kněžími zejména modlil, tu modlitbu, kterou každé společenství a každý služebník církve prožívá každodenně jako zdroj posily ve svém poslání. Na tomto rozdílu mezi setkáními s Janem Pavlem II. a Benediktem XVI. je hlavně vidět, že současný papež přijíždí do jiné doby a do jiné situace, než ve které se česká církev nacházela v letech bezprostředně po pádu komunismu.
Včerejší nešpory v katedrále byly totiž ? ne-li po staletích, tedy jistě po desetiletích ? prvními katedrálními nešporami, které bylo možné u nás ve své plnosti prožít. To, co je obvyklé dodnes v mnoha městských katedrálách světa, a co dokonce bývá momentem, který oslovuje i lidi mimo církev a hledající, to je u nás dosud nevídané. Včerejší nešpory však ukázaly, že to není nemyslitelné.
Společnost pro duchovní hudbu, která se přípravy nešpor se Svatým otcem ujala, dokázala ve spolupráci s několika sbory vytvořit prostředí, v němž skutečně celá katedrála se mohla modlit zpěvem gregoriánského chorálu ? něco, o čem se dalo v našich podmínkách celkem pochybovat.
A v této souvislosti lze volbu Svatého otce, setkat se s kněžími a zasvěcenými osobami při této katedrální liturgii, chápat jako určité povzbuzení: pokuste se na tento zatím jedinečný projekt tvůrčím způsobem navázat.
- - - - - - -
Poznámka: Autor komentáře užil v textu několika zkratkovitých a nadsazených formulací, které z informačního hlediska nejsou dostatečně přesné. Jejich nepřesnost ve dvou diskusních příspěvcích za Společnost pro duchovní hudbu doplňuje dr. Jiří Kub. Na ně čtenáře odkazujeme (zde a zde).
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky
odeslat článek
vytisknout článek
