Sympoziu pořádané Papežskou akademií věd, které se dnes skončilo ve Vatikánu, přiblíží jeho účastník, astrofyzik O.Pavlem Gáborem SJ.
Sympozium se konalo na téma astrobiologie. Co to znamená?
?Astrobiologie je interdisciplinární snaha geologů, biologů, astronomů a mnoha jiných přiblížit se k otázce povahy života na zemi, jeho původu, a inteligentním způsobem rozkrýt, jak vůbec přistupovat k tomuto tématu, do jaké míry je život ve vesmíru pravidlem a do jaké výjimkou.?
K jakému vývoji v této oblasti došlo za poslední desetiletí?
?Právě dnes o mluvil prof. Davies, který si povšiml toho, že před třiceti lety bylo naprosto běžné domnívat se, že život na zemi je tak nepravděpodobný, že v těch kosmických měřítcích není velká pravděpodobnost, že by existoval podobný případ výskytu života jako na zemi. Dnes je tomu spíše naopak a ve vědecké komunitě převládá názor spíše opačný, že tedy život na zemi je výsledkem fyzikálních, chemických a jiných faktorů, které dříve nebo později život vytvořit musely a že podobným způsobem musí vznikat život i na jiných místech ve vesmíru. To je kuriózní z toho důvodu, že za posledních třicet let, jak připomenul prof. Davies, vlastně nedošlo k nějakému většímu posunu, pokud jde o naše znalosti problematiky. Ten posun se týká spíše mentality, optimismu nebo pesimismu, tedy toho, co zrovna mezi badateli převládá.?
Má tedy vůbec smysl zabývat se tematikou, která je v takovémto provizorním stavu?
?Myslím, že je velmi důležité uvědomit si, že celé vědecké bádání je o provizorních stavech. Vědci se cítí poměrně dobře v provizoriích. Smůlou je spíše to, že veřejnost očekává nějaké jednoznačné odpovědi. Vědecké bádání je především o rozšiřování našich obzorů a jakmile rozšiřujeme obzor, tak především rozšiřujeme pole otázek. A právě o tom bylo toto sympozium, kde jsme se snažili přijít na to, jak ty otázky klást a vnímat, kde leží problém. Různé přístupy, které jednotliví badatelé zaujímají, samozřejmě, za ta léta nezahálely. Tyto oblasti, např. snaha o syntetizaci biologické hmoty v laboratoři nebo průzkum sluneční soustavy a hledání stop života na Marsu, Titanu, Enceladu nebo jiných tělesech, postoupily za uplynulá léta hodně daleko. Dokonce i takový program jakým je SETI, tj. hledání mimozemských signálů přicházejících skrze radiové vysílání, za poslední léta velice pokročil. Nicméně, výsledky nepřicházejí v podobě odpovědí na otázky, ale vedou spíše k výsledkům, které nám pomáhají chápat do jaké míry je celá tato problematika složitá a jak jsou jednotlivé přístupy navzájem propojeny. Proto také Papežská akademie věd, která shromažďuje řadu lidí z různých disciplin, velice ráda pořádá interdisciplinární setkání nad otázkami i tohoto typu. V minulosti se konala setkání např. na téma výživy ve třetím světě, což je také silně interdisciplinární téma, nebo udržitelný rozvoj, globalizace školství nebo transgenické organismy, což bylo tématem sympozia letos na jaře.?
Kolik vědců se tohoto sympozia účastnilo. Z České republiky jsi byl jediný?
?Ano. Ale nutno říci, že jsem tam byl poněkud přespočetný. Pokud jsem počítal správně, tak sympozia se účastnilo 27 velmi renomovaných vědců, většinou z anglosaského světa, ale i z Francie a jižní Ameriky. A kromě nich tři další lidé: kancléř Papežské akademie, ředitel Vatikánské observatoře a moje maličkost, což pro mne bylo veliké privilegium, neboť jsem se tam mohl takovýmto způsobem setkat s lidmi z oboru, který jsem studoval, tedy astrofyziky. Nebyl jsem tam tedy vlastně jako účastník, nýbrž jako posluchač.?
Říká astrofyzik, O.Pavel Gábor z Tovaryšstva Ježíšova.
odeslat článek
vytisknout článek
