Drazí bratři a sestry,
Na tuto poslední neděli liturgického roku připadá slavnost Ježíše Krista Krále, jež byla ustanovena relativně nedávno, ale která má hluboké biblické a teologické kořeny. Titul ?král?, patřící Ježíšovi, je v evangeliích velmi důležitý a umožňuje podat plný výklad jeho postavy a jeho poslání spásy. V této souvislosti lze poukázat na určitý vývoj, který začíná od ?Izraelského krále? a končí u krále celého světa, Pána kosmu a dějin, což značně překračuje očekávání hebrejského lidu. Středem tohoto přístupu ke zjevení královské hodnosti Ježíše Krista je opět tajemství jeho smrti a zmrtvýchvstání. Když byl Ježíš přibit na kříž, kněží, zákoníci a starší se mu vysmívali a říkali: ?Je-li izraelským králem, ať sestoupí z kříže a uvěříme v něho.? (
Mt 27,42). Ve skutečnosti však právě proto, že je Ježíš Synem Božím, svobodně se vydal svému umučení, a kříž je paradoxním znamením jeho královské hodnosti, která spočívá ve vítězství lásky k Bohu Otci nad neposlušností hříchu. Právě tím, že odevzdal sebe samého jako výkupnou oběť, stává se Ježíš Králem všeho světa, jak to prohlašuje On sám, když se po zmrtvýchvstání zjevuje apoštolům: ?Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi? (
Mt 28,18).
V čem vlastně spočívá ?moc? Ježíše Krista Krále? Není to moc velkých tohoto světa; je to božská moc darovat život věčný, osvobodit od zla, potřít vládu smrti. Je to moc lásky, která dovede vytěžit dobro ze zla, dojmout zatvrzelé srdce, přinést pokoj do těch nejzavilejších konfliktů, rozžehnout naději v nejneproniknutelnější temnotě. Toto království milosti se nikdy nevnucuje a vždycky respektuje naši svobodu. Kristus přišel ?vydat svědectví pravdě? (Jan 18,37), jak prohlásil před Pilátem. Kdo jeho svědectví přijme, staví se pod jeho ?prapor?, podle obrazu, jenž byl drahý svatému Ignácovi z Loyoly. Každé svědomí se tedy nezbytně musí rozhodnout, zvolit: koho chci následovat? Boha anebo zlého? Pravdu nebo lež? Rozhodnutí pro Krista není zárukou úspěchu podle světských kritérií, ale zajišťuje pokoj a radost, které může dát jedině On. Dokazuje to v každé době zkušenost mnoha mužů a žen, kteří se ve jménu Krista, ve jménu pravdy a spravedlnosti dovedli odporovat lichocení pozemské moci a jejím různým maskám a to až ke zpečetění této věrnosti mučednictvím.
Drazí bratři a sestry, když anděl Gabriel zvěstoval Marii poselství, předpověděl jí, že její Syn zdědí trůn svého předka Davida a bude kralovat na věky (srov. Lk 1,32-33). A Panna Maria uvěřila ještě dříve než jej světu darovala. Musela se jistě také ptát, jaký je ten nový typ Ježíšova království a porozuměla tomu nasloucháním jeho slovům, a zejména niternou účastí na tajemství jeho smrti na kříži a jeho zmrtvýchvstání. Prosme Pannu Marii, aby i nám pomohla následovat Ježíše, našeho Krále, jak to činila Ona, a vydat mu svědectví veškerou svou existencí.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
