Nový portál Vatikánského rozhlasu

O průběhu zahájení jubilea vietnamské církve, kterého se účastnily desetitisíce osob, hovoří pro Vatikánský rozhlas jedna z nich, vietnamská františkánka, sestra Elisabetta:

?Bylo to velkolepé, protože všechny diecéze přispěly do společného programu zpěvy, tanci a divadelními ztvárněními mučednických scén. Pro celou církev ve Vietnamu to byla opravdu velkolepá slavnost. Chtěli jsme se ohlédnout do minulosti, abychom viděli, jak křesťanství skrze mnohé těžkosti a bolesti přišlo až k nám. Během tří století zde docházelo k pronásledování stejně tak jako v počátcích křesťanství v Římě. A Vietnam dnes může říci, a přece!?

Život katolíků ve Vietnamu je však nadále omezován různými restrikcemi?

?Ano, je jich mnoho. Jsme však také trochu proniknuti konfucianismem, který se projevuje tak trochu také rezignací, možná někdy až přílišnou rezignací. Ale na druhou stranu nám to pomáhá, abychom jako katolíci žili v trpělivosti, jak píše svatý Pavel Římanům: nic nás nemůže odloučit od lásky Kristovy. Ani soužení, ani útisk, ani pronásledování, nic a nikdo nás nemůže odloučit od lásky Kristovy. A toto vědomí je velmi silné ve všech těžkostech, kterými církev ve Vietnamu trpí.?

Vietnamská vláda, jež obvykle nedůvěřuje žádnému veřejnému projevu víry, se však přesto k oslavám připojila a katolíci doufají, že to přinese zlepšení vzájemných vztahů mezi církví a státem..

?Po krátkých slovech saigonského arcibiskupa k zahájení Jubilea, skutečně také zazněla slova blahopřání od naší vlády. To bylo ohromující! Bůh ovšem dělá velké divy, že si to ani neumíme představit! Je třeba také říci, že se vláda, byť zůstala komunistickou, velmi změnila. Došlo k četným projevům otevřenosti: katolíci a stoupenci jiných náboženství se mohou vyjadřovat, třebaže se stále vynořují těžkosti, stále jsou kolem vojáci, aby dbali o bezpečnost. Nic to však nemění na tom, že nám vláda vyjádřila přání všeho dobrého!?

Významní hosté jako kardinálové Etchegaray a Vingt-Trois přišli podpořit vaši církev, aby ve svém úsilí pokračovala?

?Vietnam nyní zakouší opravdový rozkvět křesťanství. Je tu velice živá církev. Podíváme-li se jenom na řeholní život: je nás dnes v celém Vietnamu více než 14 tisíc v celkem 140 řeholních řádech a kongregacích. Z toho je 12 tisíc řeholnic, a 2 a půl tisíce je řeholníků. Povolání stále přibývají: muži i ženy, navzdory všem obtížím ? sociálním i politickým ? přijímají závazek darovat svůj život Kristu!?

Zdá se však, že vietnamská vláda volí taktiku rozděl a panuj a že nechybějí napětí v samotné církvi. Léta komunistické vlády přece jen zanechávají stopy?

?Ano v církvi existují vnitřní problémy, navzdory všem vnějším projevům a všem událostem, ke kterým došlo mezi církví a státem. Situace je složitá. Snažíme se žít bratrsky. My, osoby žijící zasvěceným životem, usilujeme všemi možnými způsoby vnášet všude pokoj a svornost, a zejména porozumění. Svatý otec to ví!?

Mučednická církev tedy doufá a spoléhá se na modlitby univerzální církve?

?Síla a krev mučedníků jsou nám velkou oporou. Myslím, že i nadále budeme žít víru s vědomím, že nás podporuje církev: Svatý stolec a celá univerzální církev! Dál nás podporujte a modlete se za nás. A přijeďte nás navštívit.?

Říká vietnamská františkánka, sestra Elisabetta v souvislosti s Jubileem církve ve Vietnamu.

Přeložil Milan Glaser