Drazí bratři a sestry,
Tuto druhou neděli Vánoční a první nového roku mám to potěšení znovu všem popřát vše dobré v Pánu! Problémy nechybějí v církvi, ve světě, stejně jako v každodenním životě rodin. Avšak díky Bohu naše naděje nepočítá s nepravděpodobnými prognózami, ani s ekonomickými předpověďmi, jakkoli jsou důležité. Naše naděje je v Bohu nikoli ve smyslu neurčité religiozity nebo fatalismu zastřeném vírou. My důvěřujeme v Boha, který v Ježíši Kristu zjevil definitivně a plně svou vůli být s člověkem, sdílet jeho dějiny a vést nás všechny do svého království lásky a života. Tato velká naděje oživuje a občas koriguje naše lidské naděje.
O tomto zjevení k nám v dnešní eucharistické liturgii promlouvají tři mimořádně bohatá biblická čtení: 24. kapitola knihy Sirachovcovy, hymnus, kterým se začíná list svatého Pavla Efesanům a prolog Janova evangelia. Tyto texty tvrdí, že Bůh je nejenom stvořitelem univerza, což je společný rys i jiných náboženství, ale také Otec, který ?si nás vyvolil ještě před stvořením světa? abychom byli přijati za jeho děti? (Ef 1,4-5) a který proto došel až k nepochopitelnému kroku stát se člověkem: ?Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi? (Jan 1,14). Tajemství vtělení Božího Slova bylo připraveno ve Starém zákoně zejména tam, kde je božská Moudrost ztotožněna s mojžíšským Zákonem. Sama Moudrost totiž praví: ?Můj stvořitel mi poručil vztyčit stan. Řekl mi: ?Usaď se v Jakubovi, v Izraeli měj své dědictví?? (Sir 24,8). V Ježíši Kristu se Boží Zákon stal živoucím svědectvím, vepsaným do srdce člověka, v němž je působením Ducha svatého přítomna veškerá plnost božství (srov. Kol 2,9).
Drazí přátelé, toto je pravý důvod naděje lidstva: dějiny mají smysl, protože jsou „obývány“ Moudrostí Boží. Nicméně, božský plán se nenaplňuje automaticky, protože je plánem lásky a láska rodí svobodu a žádá svobodu. Království Boží zajisté přijde, ba dokonce je již v dějinách přítomné a díky příchodu Krista již přemohlo negativní sílu zla. Každý muž a žena však má odpovědnost přijímat jej den po dni do svého vlastního života. Proto také rok 2010 bude více méně dobrý do té míry, do jaké každý podle vlastní odpovědnosti dokáže spolupracovat s milostí Boží. Obraťme se tedy k Panně Marii, abychom se od Ní naučili tomuto duchovnímu postoji. Syn Boží od Ní přijal tělo nikoli bez jejího souhlasu. Pokaždé když Pán chce učinit krok vpřed spolu s námi, vstříc ?zaslíbené zemi?, klepe nejprve na naše srdce, a očekává naše ?ano? v malých i velkých rozhodnutích. Kéž nám Panna Maria pomáhá vždycky přijímat vůli Boží s pokorou a odvahou, aby i zkoušky a utrpení života spolupracovaly na uspíšení příchodu jeho království spravedlnosti a pokoje.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
