Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Homilie

  

5.2.2010 

Pravda vítězí

Homilie k 5. neděli v mezidobí

Tomáš Špidlík

Pamatuji se na první desítiletí Československé republiky. Ve škole nám vysvětlovali, jakou podobu má náš státní znak a co znamená heslo ?Pravda vítězí?. Ale musím se přiznat, že jsme byli v situaci Piláta, který při soudu nad Ježíšem pokrčil rameny a prohodil skepticky: ?Co je pravda?? (Jan 18,38). U dětí je to neznalost, ale u dospělých je to skutečná pochybnost. Vždyť i samo slovo má v různých jazycích různé odstíny. Zatím co řecké aletheia znamená radostný objev, latinské veritas naznačuje, že pravda zůstává tajemstvím. Staroslověnské a ruské istina má být něco, co dýchá, co je živého, české ?pravda? je původně spravedlnost, dobrý poměr k ostatním. Už v těch slovech se odráží něco z národního charakteru. Masaryk, který má hlavní zásluhu o zavedení hesla, napsal také knížku Česká otázka, kde se pokouší objasnit, jak se k pravdě stavíme. Tam srovnává především postoj Čechů a Němců. Dochází k závěru, že má Němec rád, když se mu všecko hned jasně a přesně řekne, zatím co Čech nejraději jenom naznačuje a spoléhá, že se ten druhý dovtípí. To je tedy poučení praktické, jak jednat se svými nejbližšími sousedy v Evropě.

Dnes má ta otázka daleko širší rozměry. Staví se proti sobě bloky národů, kterým říkají Západ a Východ, jedni nevědí, jak se mají o pravdu dohodnout s druhými. A my se často sami ptáváme, kam vlastně patříme: na Západ nebo na Východ? Jisté je, že jsme svou historií a svou kulturní výchovou žili po staletí ve sféře západní kultury. Ale v srdci přesto zůstávají staré vzpomínky na praotce Čecha, který přišel odkudsi z Východu. Proto mně vždycky překvapovalo, jak se v naší literatuře, zvláště v poezii, nacházejí prvky, které jsme označili jako charakteristické pro slovanské myšlení. Je to jakási podvědomá stará vzpomínka na dávný kult matky syré země, tj.intimní vztah k životu v přírodě, a proto se i pravda chápe jako živá a osobní.

Přímo to prožíváme v umění, které cítíme jako typicky naše. Proto se nám v hudbě tolik líbí Smetanova Má vlast. Sotva zaznějí první tóny Vltavy, už nevíme, je-li obsahem té symfonie tok řeky nebo pestrost života lidí na jejích březích, ve skutečnosti tu zaznívají hlasy obojího. Neodcizil se tomu ani Dvořák, když chtěl zvěčnit hlasy Z nového světa. Pronikla do nich lyrika vzpomínek na vzdálený domov.

Vše, co vidíme očima jako realitu mimo nás a dokonce i to, o čem spekulujeme , se stává pravdou, až se to spojilo s naší živou osobou. Sotva kdo to lépe vyjádřil než mladý Wolker. ?Na břehu ostrova Krku, na břehu z kamení, moře jsem hledal šest smutných dní. A moře jsem nenašel...? Není divu, že mladý básník si přál uvidět moře. Vždyť o něm tolik četl, nosil jeho ideu v hlavě. Ale to, co nakonec viděl očima na ostrově Krku, tomu neodpovídalo. Viděl jenom cosi, co nazval modrým ptákem, který ráno přilétal a večer odlétal. Pravé moře našel až sedmého dne, když nad městem zvon zněl v hospodě u mola v očích námořníků, ?bratří svalnatých pěstí, kteří tu staví moře a z moře jsou vystavěni?. Jinými slovy: realita není to, co si v mysli představujeme, ani to, co vidíme, ale čím osobně žijeme spolu s ostatními.

Pravda je živá a oživuje celou přírodu. Píše zase Wolker: Miluji věci, mlčenlivé soudruhy, protože všichni nakládají s nimi, jakoby nežily a ony zatím žijí a dívají se na nás jak věrní psi pohledy soustředěnými a trpí, že žádný k nim nepromluví. Ostýchají se první dát do řeči, čekají, mlčí, a přeci tolik by chtěly trochu si porozprávět! Proto miluji věci a také miluji celý svět.? Pravé je to poznání, které je oživeno láskou.

Láska ovšem není individuální, ale žije se všemi, a proto je nesmrtelná. Není to snad krásně vyjádřeno na konci Máje u K. H. Máchy? ?Daleko zanesl věk jeho časů vztek, daleko jeho sen umrlý jako stín, obraz co bílých měst u vody ztopen v klín, tak jak zemřelých myšlenka poslední?atd. atd. Dlouhá litanie individuálních zániků tu však končí překvapivým oxymoronem: ?Slitého zvonu hlas, to jestli zemřelých krásný dětinský čas. Byl pozdní večer první máj, večerní máj, byl lásky čas.?

Láska si hledá svůj čas, ale také dává času smysl, aby mělo věčnou hodnotu to, co v čase tak rychle přeletělo a zdá se nenávratným. Kdo to však všechno může spojit? Abychom opravdově žili, musíme žít osobně a v čase, ale aby to všecko bylo pravdou a nejen zdáním, musí to být věčné. Filosoficky je to neřešitelné. A konkrétně? Mácha, dřív než se odvážil ohlásit ?krásný dětinský čas zemřelých?, si zaplakal smutně: ?Miluji květinu, že uvadne...Miluji člověka, že umře a nebude.? Vrací se tedy zase skeptická pochybnost Pilátova: ?Co je pravda?? Tragika tohoto zástupce antické spravedlnosti byla v tom, že neviděl Pravdu, která živá stála před ním: věčný Syn věčného Otce, který vstoupil do času, aby vydal svědectví pravdě svou vlastní osobou. Toho Pilát odsoudil k smrti, k tomu, aby nebyl. Bylo to na Velký pátek, ale v neděli nato, už živá Pravda zvítězila, Kristus smrtí přemohl smrt.

Vraťme se v této souvislost ještě k našemu státnímu heslu. Jak jsme řekli, postaral se Masaryk o to, aby byla zavedena do obnovené národní svobody. Ale heslo samo je daleko starší. Užívali ho naši předkové s velkým nadšením v době husitských bojů o pravdu. Ale bylo o jedno slovo delší. Znělo: ?Pravda Páně zvítězí?. Máme to staré znění zapomínat anebo je dokonce i svévolně zamlčovat a popírat? V době, kdy se bojuje o nový svět a hledá se smysl nové Evropy, chceme stát na straně Piláta nebo raději toho, kdo krátce předtím slíbil světu daleko lepší zákon pravdy než jej byla schopna uskutečnit světová říše svými zákony? Slyšme jeho slib v plném znění: ?Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli. Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy... On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne? (Jan 16,12 n). Věřme tedy, že pravda opravdu zvítězí.

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti