Ředitel vatikánské banky (IOR) prof. Ettore Gotti Tedeschi poskytnul obsáhlý rozhovor Vatikánskému televiznímu centru, odkud jej přebíráme. Známý ekonom a bankéř komentuje aktuální ekonomickou a sociální situaci a hovoří nejprve o přijetí, jakého se dostalo mezi finančníky a ekonomy encyklice Benedikta XVI.
Caritas in veritate:
?Byla přijata dobře, se všeobecným uspokojením. Je však třeba dodat, že kdykoliv v našem světě dojde k vážným problémům ? v tomto případě k velké ekonomické krizi, kterou trpí všichni: státy, politické instituce, finanční a průmyslové instituce, rodiny a občané ? všichni vzývají požadavek etiky. Když se objeví problémy, etika se jednohlasně stává chybějícím prvkem v přírodě. Proto všichni skládali encyklice komplimenty, nadšeně vynášeli důležitost jejího poukazu na potřebu etiky, kterou pak interpretovali různými způsoby. Encyklika ovšem poukazuje na velmi přesná fakta a extrémně přesně je také reflektuje. Všichni, kteří ji, samozřejmě, ani nečetli, se nakonec shodnou na tom, že encyklika hovoří o potřebě etiky. Uvidíte ale, že po skončení krize ? pokud je pravda, že končí, o čemž mám jisté pochyby ? bude se mluvit stále méně jak o etice, tak o encyklice. Kdo ví, proč je tomu tak.. ale ve skutečnosti spatřujeme nedostatek etiky vždycky v našem bližním, mluvíme o něm, pořádáme kurzy etiky, vytváříme definice etiky, nástroje etiky (etická banka, etický fond), a přitom zapomínáme, že etiku je třeba v první řadě žít spíše než vyučovat. Je třeba ji prokazovat, je třeba dokazovat, co znamená etické jednání.?
Americký prezident Obama vystoupil nedávno proti gigantismu bank a návratu superbonusů pro jejich manažery. Myslíte si, že příležitost ke změně, která souvisela s krizí, nebyla přijata nebo je dosud čas na znovu zavedení principů sociální etiky do ekonomie?
?V první řadě považuji za přehnané, je-li bankéřům a finančníkům přičítána odpovědnost za vznik krize. Příčina krize není v bankách a ve finančním sektoru. Banky a finanční sektor přispěly ke zhoršení krize v jejích počátcích, když se snažili kompenzovat problém, který ji předcházel. A tím je krach ekonomického rozvoje, který se začal kamuflovat využitím finančních nástrojů. A smím-li být ještě více polemický, pak řeknu, že spíše než bankéři nesou odpovědnost někteří vládní představitelé, kteří podněcovali, podporovali a ospravedlňovali expanzi úvěrů, která byla používána na udržení indexu ekonomického růstu, jenž se nakonec ukázal fiktivním. Nyní se nacházíme před ještě větším problémem, o kterém budeme v budoucnu slýchat. Technicky bývá označován výrazem averaging, což znamená ?umenšení dluhů?. V posledních deseti letech v Itálii, ve Spojených státech a prakticky v celém západním světě, se procentuální dopad celkového dluhu na hrubý národní produkt zvýšil z 200% na 300%. Zvýšil se tudíž asi o 30%. Tento umělý nárůst dluhu ? dluhem teď míním dluh vlád ? se v jednotlivých zemích liší. V Itálii je velký dluh vlády a poměrně nepatrný dluh rodin. Ve Spojených státech je vysoké zadlužení rodin a nízké zadlužení vlády. Toto celkové zadlužení vlád, rodin, finančních institucí a nefinančních a průmyslových institucí je třeba dnes umenšit. To si vyžádá 5 až 7 let v rozvinutých zemích Evropy a ve Spojených státech, aby bylo možné snížit dimenze a vrátit se do přijatelných kritérií. To znamená, že příštích 5 až 7 let budeme stát před rozhodnutími určitých ekonomicko-finančních strategií, která nejsou příliš povzbudivá. Takže, nechceme-li vyhlásit státní bankrot ? a některé menší státy by tak mohly učinit ? nezapomeňme, co se přihodilo Argentině, nechceme-li tento dluh redukovat za pomoci zvyšování inflace, která by postihla všechny; a pokud nemáme po ruce nějakou šokovou terapii, kterou občas nějaký ekonom či bankéř zmiňuje ? opravdu však žádnou nevidím, možná nějaká biotechnologie nebo nová Silicon Valley - pak zbývá jenom jediný způsob, jak rekonstituovat ekonomicko-finanční rovnováhu, a tím je odříkání.?
To je první část rozhovoru s ředitelem vatikánské banky a ekonomem prof. Ettorem Gotti Tedeschim o aktuálních ekonomicko-sociálních vyhlídkách. Další části rozhovoru budeme postupně přinášet.
Přeložil Milan Glaser
odeslat článek
vytisknout článek
