Drazí bratři a sestry,
Dnešní nedělí se končí Velikonoční oktáv, jenž je jakoby jediným dnem, ?který učinil Pán? a vyznačuje se důrazem Vzkříšení a radostí učedníků z toho, že viděli Ježíše. Již od starověku je tato neděle nazývána
in albis z latinského
alba, bílá, což poukazuje na tehdejší zvyk, kdy nově pokřtění oblékali o Velikonoční vigilii bílý šat a odkládali jej po osmi dnech, tedy dnes. Ctihodný Jan Pavel II. dal této neděli titul
Božího milosrdenství u příležitosti kanonizace sestry Marie Faustiny Kowalské 30. dubna 2000.
Pasáž z evangelia svatého Jana (20,19-31), která se čte tuto neděli, je plná božské dobroty a milosrdenství. Podává, jak Ježíš po Zmrtvýchvstání navštívil učedníky, když prošel zavřenými dveřmi večeřadla. Svatý Augustin vysvětluje, že ?zavřené dveře nezabránily vstupu onoho těla, ve kterém přebývá božství. Ten, který se narodil a ponechal netknuté panenství matky, mohl vstoupit do večeřadla zavřenými dveřmi? (In Ioh. 121,4: CCL 36/7 667); a svatý Řehoř Veliký dodává, že náš Vykupitel se po svém Vzkříšení ukázal v těle, jež je neporušitelné a hmatatelné, ale v oslaveném stavu (srov. Hom. in Evang., 21,1: CCL 141, 219). Ježíš ukazuje znamení svého utrpení a dokonce nechává nevěřícího Tomáše, aby se jich dotknul. Jak je ale možné, že učedník může pochybovat? Božská blahovůle nám totiž dovoluje mít prospěch nejen z víry učedníků, ale také z Tomášovy nevěry. Dotekem Pánových ran je totiž uzdravena nejen učedníkova nedůvěra, ale také naše.
Návštěva Vzkříšeného se neomezuje na prostor Večeřadla, ale přesahuje ho, aby všichni mohli obdržet dar pokoje a života z jeho ?tvůrčího Dechu?. Ježíš skutečně dvakrát řekl učedníkům: ?Pokoj vám?, a pak dodal ?Jako Otec poslal mne, tak já posílám vás?. Po těch slovech na ně dechl a řekl: ?Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nebudou.? Toto je poslání církve, jež za ustavičné pomoci Ducha svatého, nese všem radostnou zvěst, radostnou skutečnost Lásky milosrdného Boha, abyste ? jak říká svatý Jan ? ?věřili, že je Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu? (Jan 20,31).
Ve světle tohoto slova vybízím především všechny pastýře, aby následovali příklad svatého faráře arského, který ?ve své době dovedl proměňovat srdce a životy mnoha lidí, protože v nich uměl vzbudit vnímavost vůči milosrdné lásce Pána. Také naše doba naléhavě potřebuje tuto zvěst a totéž svědectví o pravdě Lásky? (List k vyhlášení Kněžského roku). V tomto roce se snažíme o větší důvěrnost a blízkost Tomu, kterého naše oči neviděly, ale jehož nekonečným Milosrdenstvím jsme si absolutně jisti. Prosme Pannu Marii, Královnu apoštolů, aby podporovala poslání církve a vzývejme ji s radostí Regina caeli?
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
