Drazí bratři a sestry,
Evangelium dnešní neděle nám představuje Ježíše ponořeného do modlitby, trochu stranou od svých učedníků. Když skončil, jeden z nich mu řekl: ?Pane nauč nás modlit se? (Lk 11, 1). Ježíš nic nenamítal, nemluvil v podivných nebo esoterických formulích, ale s náramnou prostotou řekl ?Když se modlíte, říkejte, Otče...? a naučil je ?Otče náš? (srov. Lk 11, 2-4); vzal ho ze své vlastní modlitby, kterou se obracel k Bohu, svému Otci. Svatý Lukáš nám předává ?Otče náš? v kratší formě než to činí evangelista Matouš, která pak vstoupila do obecného užívání. Jsme tváří v tvář prvním slovům Písma svatého, kterým se učíme už jako děti. Ta se vtiskují do paměti, utvářejí náš život, a doprovázejí nás až k poslednímu vydechnutí. Odhalují nám, ?že nejsme ještě plným způsobem děti Boží, ale že se jimi musíme stávat a být vždy více skrze své stále hlubší spojení s Ježíšem. Být dětmi, to znamená následovat Krista (Benedikt XVI., Ježíš z Nazareta).
Tato modlitba zahrnuje a vyjadřuje lidské hmotné i duchovní potřeby: ?Chléb náš vezdejší dávej nám každý den. A odpusť nám naše hříchy?. (Lk 11, 3-4) A právě kvůli potřebám a obtížím každého dne Ježíš naléhavě vybízí: ?Proto vám říkám: Proste a dostanete; hledejte a naleznete; tlučte a otevře se vám? (Lk 11, 9-10). Nejsou to prosby k uspokojení vlastního chtění, jako spíše, abychom udržovali bdělé své přátelství s Bohem, který ? jak říká evangelium ? ?dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí? (Lk 11, 13). To zakoušeli antičtí ?otcové pouště? i kontemplativní osoby všech dob, kteří se stali díky modlitbě Božími přáteli, jako Abram, který prosil Pána, aby ušetřil několik málo spravedlivých před vyhlazením a zničením města Sodomy (srov. Gen 18, 23-32).
Svatá Terezie z Avily vybízí své spolusestry a klade jim na srdce: ?Musíme naléhavě prosit Boha, aby nás navždy osvobodil od každého nebezpečí a odňal od nás veškeré zlo. Ať je jakkoliv nedokonalá naše touha, usilujme o to naléhat touto prosbou. Cožpak nás to stojí mnoho, když se obracíme k Všemohoucímu? (Cesta k dokonalosti 60(34), 4 - v sebraných spisech, Milano 1998, str. 846). Kdykoliv se modlíme ?Otče náš?, dává se naše cesta, náš způsob modlitby, vést Duchem svatým, který ho vede prostřednictvím Krista k Otci (Kongregace pro nauku víry, Některé aspekty křesťanské meditace, 15. 10. 1989, 29; AAS 82 /1990, 378).
Na dnešek také připadá svátek apoštola sv. Jakuba Většího, který zanechal otce i práci rybáře, aby následoval Krista a za Něho dal život jako první mezi apoštoly. Ze srdce se obracím se zvláštní myšlenkou k poutníkům, kteří připutovali ve velkém počtu do Santiaga de Compostela. Kéž nám Panna Maria pomáhá objevit krásu a hloubku křesťanské modlitby.
Přeložil Josef Koláček.
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
