Drazí bratři a sestry,
Ve čtení z evangelia této neděle pokračuje Ježíšova řeč k učedníkům o hodnotě lidské osoby v Božích očích a neužitečnosti pozemských starostí. Nejde o chvalořeč na nezúčastněnost. Nasloucháme-li ubezpečujícímu Ježíšovu pozvání ?Neboj se malé stádce! Váš Otec rozhodl, že vám dá království? (
Lk 12,32), naše srdce se otevírá k nové naději, která osvěžuje a oživuje konkrétní život: máme jistotu, že ?evangelium není jen pouhým sdělením čehosi, co je možné se dozvědět, ale jde o sdělení, které účinně působí, vytváří skutečnosti a mění život. Temná vrata času, budoucnosti, byla otevřena dokořán. Kdo má naději, žije jinak; byl mu totiž darován nový život.? (
Spe salvi, 2). Jak čteme v úryvku z
listu Židům v dnešní liturgii, Abraham se vydává na cestu s důvěřivým srdcem v naději, kterou mu otevírá Bůh příslibem země a ?nespočetného potomstva? a jde, aniž by věděl kam, a spoléhá pouze na Boha (srov. 11, 8-12). A Ježíš v dnešním evangeliu za pomoci tří podobenství ilustruje, jak čekání na dovršení ?blažené naděje?, Jeho příchod, má ještě více podněcovat k intenzivnímu životu, plnému dobrých skutků: ?Prodejte svůj majetek a rozdejte na almužnu. Opatřte si měšce, které nezpuchřejí, poklad v nebi, kterého neubývá, kam se k němu zloděj nedostane a kde ho mol nerozežere? (
Lk 12,33). Je to pozvání používat věci bez sobectví, bez žízně žádostivosti či nadvlády, nýbrž podle logiky Boží, logiky pozornosti ke druhému, logiky lásky, jak to shrnuje Romano Guardini, ?formou vztahu, počínaje Bohem a vzhledem k Bohu? (
Accetare se stessi, Brescia 1992, str. 44).
V této souvislosti chci obrátit pozornost k několika svatým, které si připomeneme tento týden a kteří založili svůj život, vycházejíce od Boha a vzhledem k Bohu. Dnes si připomínáme svatého Dominika Guzmana, zakladatele dominikánského řádu ze 13. století, který plnil poslání učit společnost o pravdách víry, na což se připravoval studiem a modlitbou. V téže době svatá Klára z Assisi, kterou si připomeneme ve středu, pokračovala ve františkánském díle založením řádu klarisek. 10. srpna si připomeneme svatého jáhna Vavřince, mučedníka ze 3. století, jehož relikvie jsou uctívány v bazilice sv. Vavřince za hradbami. A nakonec si připomeneme další dva mučedníky 20. století, kteří sdíleli stejný úděl v Auschwitz. 9. srpna vzpomeneme svaté karmelitky Terezie Benedikty od Kříže, Edity Stein, a 14. srpna františkánského kněze, svatého Maxmiliána Maria Kolbeho, zakladatele Vojska Neposkvrněné Panny Marie. Oba prošli temnou dobou 2. světové války, aniž by kdy ztratili ze zřetele naději, Boha života a lásky.
Důvěřujme v mateřskou oporu Panny Marie, Královny všech svatých, která láskyplně sdílí naše putování. Obraťme se k Ní svojí modlitbou.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
