Právě od liturgie se odvíjí budoucnost církve a křesťanské víry. Proto Benedikt XVI. rozhodl, že jeho sebrané spisy bude zahajovat svazek věnovaný této problematice, říká biskup Gerhard Müller z Řezna, který je jejich hlanvím redaktorem. Opera Omnia Josepha Ratzingera byla představena na 31. meetingu přátelství mezi národy v Rimini u příležitosti vydání prvního svazku italské verze edice. Podle biskupa Müllera může italská vydání znovu otevřít diskusi na téma Koncilu. Protože právě po Koncilu, ačkoliv ne jeho vinou, došlo v této oblasti k mnoha nešvarům a chybám.
Papež za svůj dlouhý život napsal ještě jako teolog velmi mnoho článků a knížek. Čtenář, který by to všechno chtěl přečíst a porozumět tomu, by se ocitl ve velkém labyrintu. Proto jsme si s papežovým souhlasem předsevzali vytvořit systematicky uspořádanou edici všech jeho děl. Půjde celkem o 16 svazků. Základní vydání je v němčině, v papežově mateřštině. Zatím vyšly tři díly: o liturgii, o Bonaventurovi, tedy jeho habilitační práce, a třetí díl ve dvou svazcích čítá celkem 1600 stránek o eklesiologii. Připravovaný svazek se věnuje katolickému kněžství. Bude to čtvrtý svazek edice.
Proč edici zahajuje právě svazek o liturgii, proč je liturgie pro Benedikta XVI. tak důležitá?
V závěru zmíněného svazku napsal papež velmi jasně, že o budoucnosti církve rozhoduje liturgie. Osud Církve a křesťanské víry je s ní bezprostředně spjat. Protože křesťanská víra není teorií, filosofií nebo ideologií, nýbrž konkrétním a osobním vztahem s Bohem v Trojici, s Bohem, který se stal člověkem v Ježíši Kristu a zůstává přítomný v Duchu svatém. A liturgie je svátostným, viditelným a konkrétním podílem na životě Trojjediného Boha. Proto liturgie není jen jakási hra, divadlo, demonstrace vlastních citů, srdce, ideí, sociálního rozměru, ale liturgie, katolická liturgie je skutečný, objektivní a konkrétní výraz vztahu, v němž Bůh sám chce sdílet svůj život s námi, se svým stvořením.
Vydání papežských studií o liturgii je zároveň příležitostí vrátit se znovu k tématu II. vatikánského koncilu...
Ano, jeden z nejdůležitějších koncilních dokumentů se týká právě liturgie. A dobře víme, že po Koncilu, nikoliv vinou Koncilu, ale chronologicky vzato skutečně po Koncilu, došlo v liturgii k mnoha nešvarům, k jejímu mylnému chápání. Stávala se výrazem vlastních ideí. Lidé byli podrobováni sociální a politické manipulaci jménem jakéhosi svobodného vztahu člověka s Bohem. Zapomínalo se, že jde o svátosti, které nám dal sám Ježíš Kristus, nikoliv o naši hru nebo něco podobného.
Benedikt XVI. mluví také o podstatné roli sakrální hudby v liturgii...
Ano, sakrální hudba je podstatný prvek liturgie. Víme, že už ve Starém zákoně v chrámové liturgii hrály důležitou roli žalmy a hymny. Vidíme to také v listech sv. Pavla, kde jsou hymny a žalmy výrazem víry a radosti z přítomnosti Pána v Duchu svatém. Odtud ta podstatná role sakrální hudby v liturgii.
Mluvil řezenský biskup Gerhard Müller, redaktor sebraných spisů papeže Ratzingera.
Přeložila Johana Bronková