Drazí bratři a sestry,
V druhém čtení dnešní liturgie apoštol Pavel poukazuje na důležitost práce v životě člověka. Tento aspekt je také zdůrazněn ?Dnem díkůvzdání?, který se v Itálii tradičně slaví tuto druhou listopadovou neděli jako poděkování Bohu na závěr období sklizně. Třebaže v jiných zeměpisných oblastech přirozeně panují odlišná období, chtěl bych si dnes vzít Pavlova slova za podnět k úvaze nad zemědělskou prací.
Ekonomickou krizi, o které byla řeč také v těchto dnech na setkání takzvané G 20, je třeba brát se vší vážností. Má četné příčiny a nutí ke hluboké revizi modelu globálního ekonomického rozvoje (Caritas in veritate, 21). Je to pronikavý signál, který přistupuje k mnoha dalším závažnějším a známějším, jako je přetrvávající nerovnováha mezi bohatými a chudými, pohoršení hladu, ekologické katastrofy a dnes již všeobecný problém nezaměstnanosti. V tomto rámci se zemědělství jeví jako rozhodující oblast. Industrializační proces někdy totiž odsouvá do pozadí zemědělský sektor, který sice využívá moderních poznatků a technik, ale přesto ztrácí důležitost, což má značné důsledky také na rovině kulturní. Myslím, že přišel čas na přehodnocení role zemědělství nikoli ve smyslu nějaké nostalgie, ale jakožto neodmyslitelného zdroje pro budoucnost.
V nynější ekonomické situaci jsou ty nejdynamičtější ekonomiky pokoušeny uzavírat výhodné vzájemné dohody, které však mohou mít závažné důsledky pro ostatní, chudší státy, prodlužovat tak situaci krajní masové chudoby mužů a žen a plývat přírodními zdroji Země, kterou Bůh Stvořitel svěřil člověku, aby ji ? jako praví Geneze ? obdělával a chránil (srov. 2,15). Kromě toho je i navzdory krizi v zemích již dávno industrializovaných podněcován životní styl prostoupený neudržitelným konzumem na úkor životního prostředí a nemajetných. Je proto třeba se opravdu soustředit na hledání nové rovnováhy mezi zemědělstvím, průmyslem a službami, aby se rozvoj udržel a nikomu nechyběly potraviny, práce, vzduch, voda a další primární suroviny byly zachovány jako všeobecná dobra (srov. Caritas in veritate, 27). Proto je zásadní pěstovat a šířit jasné etické povědomí, které bude na výši těch nejkomplikovanějších výzev současnosti; vychovávat všechny k moudřejší a odpovědnější spotřebě, prosazovat osobní odpovědnost spolu se sociální dimenzí zemědělských aktivit, založených na nepomíjivých hodnotách přijetí, solidarity a sdílení pracovní námahy. Nemálo mladých již zvolilo tuto cestu; i mnozí s univerzitním vzděláním se vracejí k zemědělskému podnikání, neboť tak chtějí odpovědět nejenom na osobní a rodinnou potřebu, ale podle znamení času tak konkrétně vyjadřují smysl pro obecné dobro.
Modleme se k Panně Marii, aby tyto úvahy mohly posloužit jako podnět mezinárodnímu společenství a poděkujme Bohu za plody země a lidské práce.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
