Drazí bratři a sestry,
Právě ve vatikánské bazilice skončila liturgie našeho Pána Ježíše Krista Krále Univerza, slavená společně se 24 novými kardinály, kreovanými na včerejší konzistoři. Slavnost Krista Krále byla ustanovena papežem Piem XI. roku 1925 a později po Druhém vatikánském koncilu byla zařazena na závěr liturgického roku. Evangelium svatého Lukáše představuje jakoby na velkém obraze Ježíšovu královskou hodnost ve chvíli ukřižování. Předáci lidu a vojáci se vysmívají tomu, ?který je dříve zrozený než celé tvorstvo ? (Kol 1,15) a vystavují ho zkoušce, aby viděli, zda má moc zachránit sebe samého před smrtí (srov. Lk 23,26-37). A přece, právě ?na kříži je Ježíš na ?výši? Boha, kterým je láska. Tam ho lze ?poznat?. ? Ježíš nám dává ?život?, protože nám dává Boha. Může nám ho dávat, protože sám je s Bohem jedno? (Benedikt XVI., Ježíš Nazaretský, Barrister, Brno, 2007, str. 239.242). Zatímco Ježíš se jakoby zařadil mezi dva provinilce. Jeden z nich, vědom si svých vlastních hříchů, se otevírá pravdě, dochází víry a prosí ?židovského krále?: ?Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království? (Lk 23,42). Od toho, který ?je dříve než všechno ostatní a všechno v něm trvá? (Kol 1,17), obdržel onen ?dobrý lotr? okamžité odpuštění a radost, že vstoupí do nebeského království. ?Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji? (Lk 23,43). Těmito slovy s nekonečným milosrdenstvím přijímá Ježíš každého člověka z trůnu kříže. Svatý Ambrož komentuje, že ?je to krásný příklad obrácení, po němž třeba toužit: odpuštění dostává lotr velmi záhy a milost je štědřejší než sama žádost. Pán totiž ? říká Ambrož ? uděluje vždy více než to, oč je požádán? Žít znamená být s Kristem, protože tam, kde je Kristus, je království? (Expositio Ev. sec. Lucam X, 121).
Drazí přátelé, cestu lásky, kterou nám Pán zjevuje a na kterou nás zve, můžeme kontemplovat také v křesťanském umění. Od starověku totiž bývá ?v sakrálních budovách znázorňován obyčejně na východní straně slavný příchod Pána jako Krále ? obraz naděje, zatímco na straně západní byl umístěn obraz posledního soudu, představující odpovědnost za život (Spe salvi, 41): naděje v nekonečnou lásku Boží a závazek zařídit náš život podle Boží lásky. Když kontemplujeme Ježíšova znázornění inspirovaná Novým zákonem ? jak učí jeden starověký koncil ? dostává se nám ?chápání majestátnosti ponížení Božího Slova a? připomínky jeho života v těle, jeho spásonosného utrpení a smrti, vykoupení, které odtud plyne světu? (Koncil Trullský, 691 nebo 692, kan. 82). ?Ano, je nám to zapotřebí právě proto, abychom? byli uschopněni poznat v probodnutém srdci Ukřižovaného tajemství Boha? (J. Ratzinger, Teologia della liturgia. La fondazione sacramentale dell´esistenza Christiana, LEV 2010, 69).
Panně Marii v den památky jejího zasvěcení v chrámu svěřujeme nové členy kardinálského sboru i naše pozemské putování směrem k věčnosti.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
