Drazí bratři a sestry!
Znovu všem přeji všechno nejlepší do Nového roku a děkuji těm, kteří mi vyjádřili duchovní blízkost. Liturgie této neděle podává Prolog evangelia svatého Jana, který je čten slavnostně v den Narození Páně. Tento podivuhodný text formou hymnu vyjadřuje tajemství Vtělení, hlásaného očitými svědky, apoštoly a zejména Janem, jehož svátek se nikoli náhodou slaví 27. prosince. Svatý Chromácius z Akvileje praví, že ?Jan byl nejmladší ze všech Pánových učedníků; nemladší věkem, ale co do víry starším? (Sermo II, De Sancto Iohanne Evangelista, CCL 9a, 101). Výrazem ?Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh? (Jan 1,1) se evangelista, tradicí přirovnávaný k orlu, pozvedá nad lidské dějiny a zpytuje hlubiny Boží. Záhy se však podle vzoru svého Mistra vrací k pozemské dimenzi a praví: ?Slovo se stalo tělem? (Jan 1,14). Slovo je ?živá realita: Bůh, který se sděluje tím, že se sám stává Člověkem? (J. Ratzinger, Teologia della liturgia, LEV 2010, 618). Jan vskutku dosvědčuje: ?přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu? (Jan 1,14). ?Snížil se, aby přijal nepatrnost naší podmíněnosti ? komentuje sv. Lev Veliký ? a aniž by byl umenšen jeho majestát.? (Tractatus, XXI, 2). V Prologu pak dále čteme: ?Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí? (Jan 1,16). ?Co je první milost, kterou jsme přijali? ? táže svatý Augustin a odpovídá ? Víra.? A dodává, že druhá milost ?je život věčný? (Tractatus in Joh. III, 8.9).
Nyní se obrátím španělsky k tisícům rodin, které se shromáždily v Madridu na velké manifestaci:
Srdečně zdravím četné pastýře a věřící shromážděné na náměstí Plaza de Colón v Madridu, aby radostně připomněly hodnotu manželství a rodiny ve znamení motta ?Křesťanská rodina, naděje Evropy?. Drazí bratři, vybízím vás, abyste byli silní ve víře a pokorně rozjímali tajemství Pánova Narození, které nepřestává promlouvat k srdci a stává se školou rodinného a bratrského života. Mateřský pohled Panny Marie, vlídná ochrana svatého Josefa a něžná přítomnost Dítěte Ježíše jsou čirým obrazem toho, čím má být každá křesťanská rodina: autentickou svatyní věrnosti, úcty a porozumění, v níž se také předává víra, posiluje naděje a oživuje láska. Všechny povzbuzuji, aby žili s novým nadšením křesťanské povolání v lůně rodinného krbu jako opravdoví služebníci lásky, která přijímá, provází a chrání život. Čiňte ze svých domovů pravé semeniště ctností a klidný a zářivý prostor důvěry, ve kterém se pod vedením milosti Boží může moudře rozlišovat volání Pána, který nepřestává zvát k následování. S těmito pocity svěřuji vroucně Svaté Rodině Nazaretské úmysly a plody tohoto setkání, aby bylo stále více rodin, ve kterých kraluje radost, vzájemné darování a velkodušnost. Kéž vám Bůh neustále žehná!
Pannu Marii, kterou Pán svěřil jako Matku ?učedníkovi, jehož miloval?, prosme o sílu jednat jako děti ?zrozené Bohem? (srov. Jan 1,13), vzájemně se přijímat a prokazovat tak bratrskou lásku.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
