Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma 

27.3.2004 

Santa Maria Antiqua na Palatinu

Johana Bronková

V několika posledních dílech našeho pořadu jsme procházeli centrum antického Říma, slavné Forum romanum. Ani dnešní výprava nebude výjimkou, naopak ? zamíříme dnes do samého srdce starého Říma, na úpatí Palatinu, pahorku vyhrazeného císařům.

Nad zbytky budov z doby císaře Domiciána, tj. z 2. poloviny I. století, vzniklo jedno z nejranějších center mariánského kultu. Má se za to, že Matka Boží byla uctívána na místě bývalého sídla stráže při vstupu do císařských paláců už v polovině V. století. Patrně za císaře Justina II. (567-578), kdy byl Palatin sídlem byzantského místodržícího, vznikl na místě kostel v pravém slova smyslu, zasvěcený P. Marii a známý dnes pod jménem S. Maria Antiqua. Bohatá výzdoba, dodnes z velké části zachovaná, dává tušit, že šlo o privilegované a kvetoucí místo mariánské úcty, které se těšilo přízni papežů.

Za dnešní stav kostela, který je rájem archeologů a historiků, může do značné míry přírodní katastrofa, které se událo roku 847. Patrně následkem zemětřesení došlo k sesuvu půdy a objekt byl zčásti zavalen. Papež Lev IV. se proto rozhodl přenést majetek a práva kostela do tzv. Santa Maria Nova, dnes zasvěceného sv. Františce Římské, o němž byla v našem pořadu už řeč.

Tím však dlouhá cesta věky pro tuto stavbu neskončila. Nad kostelem S. Maria Antiqua byl ve 13. století vybudován nový, dedikovaný P. Marii Osvoboditelce (S. Maria Liberatrice), přestavený v době raného baroka architektem Onorio Longhim. Nadšení pro rané křesťanské památky vedlo roku 1900 ke zbourání kostela z počátku 17. století. Jeho výzdoba byla přenesena do kláštera na Tor de´Specchi.

Kostel S. Maria Antiqua jej přístupný dnes pouze výjimečně, protože skrývá pravou galerii středověké nástěnné malby. Loď kostela vznikla nad antickým impluviem, tj. bazénkem sloužícím k zachycení a hromadění dešťové vody. Následně byl rozdělen trojicí arkád na tři lodi. Zóna presbytáře byla identifikována se starým tablinem, tj. jakýmsi hlavním obytným prostorem antického domu, kde se rodina scházela ke společným jídlům. Aby vyhovovalo liturgickým potřebám, byla do něj vestavěna apsida a po stranách další dva pravoúhlé prostory.

Malířská výzdoba apsidy bohužel téměř zanikla. Rozpoznána byla velká postava žehnajícího Krista a Matka Boží, přivádějící ke svému synu papež Pavla I. Čtvercový nimbus nad jeho hlavou, znázorňovaný u žijících osob, datuje malbu do poloviny VIII. století. Skutečným pokladem středověké malby však je stěna vpravo od apsidy. Zachovaly se na ní tři vrstvy malířské výzdoby, datované od VI. do počátku VIII. století.
Nejstarší vrstva z doby vzniku kostela, tj. z let 530-540, představuje P. Marii Královnu mezi anděly. Je to vůbec první známé zobrazení Matky Boží jako Královny. Do další vrstvy patří scéna Zvěstování, ze které zbyl anděl a část Mariiny tváře. Výjev, který pochází patrně z konce VI., je známý jako scéna ?krásného anděla?, nebo ?pompejského anděla?, protože stylem připomíná první pompejský styl, charakterizovaný intenzívní barevností modelující objemy a tvary. Třetí vrstva zobrazuje Církevní otce. Postavy sv. Bazila a Jana Chrysostoma jsou zachyceny ve frontální pozici a jejich identifikaci umožňují řecké nápisy. Na protější stěně jim odpovídají sv. Lev a Řehoř. Dataci v tomto případě umožnily svitky v rukou světců, ve kterých byly rozpoznány texty vztahující se k Lateránskému koncilu z roku 649. Je tedy zřejmé, že nejčasnější hranici datace podává právě tento koncil. Poslední, čtvrtou vrstu reprezentuje zobrazení sv. Řehoře Naziánského, které je součástí dekorace objednané papežem Janem VII. (705-707) na počátku VIII. století.

Vedle tohoto unikátního příkladu vrstvení maleb, jsou po stranách presbytáře částečně čitelné zbytky Kristologického cyklu z doby papeže Martina I. (649-655), tedy z poloviny VII. století a další výzdoby, z počátku VIII. století, kterou jsme již zmínili, provedené za Jana VII. Patří k ní cyklus Apoštolů a další, rozsáhlejší cyklus ze života Krista. Relativně dobře se zachoval výjev s Adorací Tří králů a Kalvárie. Malby na první pohled připomínají byzantský styl, který pronikl na přelomu 7. a 8. století do Říma zvlášť silně i proto, že naprostá většina papežů té doby pocházela z východu.

Z téže doby patrně pochází také výzdoba kaple po pravé straně apsidy. Mělkou niku v čele kaple zdobí zobrazení Svatých lékařů, na stěnách jsou postavy světců kolem Krista na trůnu a ve spodním pásu je iluzivně vymalováno tzv. vellum, vzácná látka, kterou bylo zvykem zdobit zdi na místě kultu.
Neméně pozoruhodná je výzdoba levé kaple vedle presbytáře. V literatuře je uváděna jako Kaple svatých Quirika a Giulitty nebo jako Teodotova kaple. Vznikla za papež Zachariáše (742-752) v polovině VIII. století. Vévodí jí scéna Ukřižování, s Kristem oděným v dlouhé tunice bez rukávu, v tzv. colobium.Po stranách jej doprovází Maria a sv. Jan . Nechybí ani Longinus, který propichuje Ježíšův bok, a voják s houbou namočenou v octě. Nad výjevem skrývá symbolickou svou tvář měsíc i slunce.Na stěnách jsou historie chlapce Quirika a jeho matky Giulitty, umučených v Tarsu v Cilícii. a další zástup světců. Zajímavá je také freska na pravé stěně s vyobrazením Madonny s dítětem, Petra a Pavla, a kde původně byl vyobrazen také papež Zachariáš a objednavatel kaple, Teodotus. Poslední dva výjevy však byly přeneseny na plátna a uloženy v tzv. Antiquariu Forense.

V presbytáři kostela Santa Maria Antiqua nechybějí ani scény ze Starého Zákona, čitelné ještě na zbytku zdi, která oddělovala nejposvátnější část chrámu. Zobrazují Kázání proroka Izaiáše, jak předpovídá brzký konec Ezechiela a Davida s Goliášem. Z dalších zajímavých námětů na pilířích kostela uveďme Šalomouna a mučedníky bratry Makabejské, v pravé lodi pak defilují po vedle Krista světci řecké i latinské církve.
V protější levé lodi ukazují fresky z konce VIII. století Žehnajícího Krista s dvěma anděly. Mezi pozoruhodné náměty patří také freska se Třemi svatými Matkami ? tj. sv. Annou, P. Marií a Alžbětou.

Zachovaly se také zbytky mramorové výzdoby. Mezi ní vyniká stářím křesťanský sarkofág ze 3. století s Jonášovým příběhem.
Uprostřed hlavní lodi jsou vidět zbytky antického impluvia a zachovala se také část scholy cantorum, která původně zabírala téměř celý centrální prostor kostela.

V atriu kostela byly nalezeny některé prvky výzdoby, ze kterých lze usuzovat, na další dějiny kostela po osudném sesuvu v polovině 9. století. Na jedné s fresek jsou zobrazeni sv. Blažej, Bazil, Vavřinec a Kryštof. Vzhledem k tomu, že kult sv. Blažeje byl zaveden za vlády Albericha mezi léty 932-954, všechno nasvědčuje tomu, že místo sloužilo křesťanskému společenství i nadále. Podle výběru světců lze usuzovat na některou z mužských řeholních komunit.

(Zajímavou fotogalerii kostela Santa Maria Antiqua naleznete zde.)

Další články z podrubriky Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti