Drahé mladé řeholnice,
Mám obrovskou radost, že se během Světových dnů mládeže, které slavíme v Madridu, mohu setkat s vámi, které jste zasvětily své mládí Pánu, a děkuji za váš milý úvodní pozdrav. Cením si toho, že pan kardinál, madridský arcibiskup, uspořádal toto setkání na tak podnětném místě jakým je klášter svatého Vavřince v Escorialu. Jeho proslulá knihovna uchovává důležitá vydání Písma svatého i mnišských řeholí různých řádů, ale váš život ve věrnosti obdrženému povolání je také cenný způsob uchovávání Pánova Slova, které zní v různých formách vaší spirituality.
Drahé sestry, každé charisma je evangelním slovem, které Duch svatý připomíná své církvi (srov. Jan 14, 26). Ne nadarmo „se rodí z naslouchání Božímu Slovu a přijímá evangelium jako normu svého života. Žít v následování Krista čistého, chudého a poslušného je jakási živá »exegeze« Božího Slova. Z něho vyvěrá každé charisma a každá řehole chce být jeho vyjádřením, čímž dává počátek a směr křesťanskému životu vyznačujícímu se evangelní radikalitou.“ (
Verbum Domini, 83).
Evangelní radikalita znamená „být zakořeněni v Kristu, stavět na Něm a být pevní ve víře“ (srov. Kol 2, 7), což v zasvěceném životě znamená jít ke kořenům lásky k Ježíši Kristu s nerozděleným srdcem a ničemu před touto láskou nedávat přednost (srov. sv. Benedikt, Řehole, IV, 21), se snubní příslušností, jak ji prožívali svatí po vzoru Růženy z Limy a Raffaela Arnaize, mladých patronů těchto Světových dnů mládeže. Osobní setkání s Kristem, z něhož čerpá vaše zasvěcení, musí být dosvědčováno proměňující silou vašich životů a má zvláštní význam dnes, kdy zaznamenáváme „určité »zatmění Boha«, určitý druh ztráty paměti, ne-li přímo odmítnutí křesťanství či popření pokladu naší víry, které může vést ke ztrátě naší nejhlubší totožnosti“ (Poselství ke 26. Světovému dni mládeže 2011, 1). Tváří v tvář relativismu a průměrnosti vyvstává potřeba této radikality, která dosvědčuje, že zasvěcení znamená příslušnost k Bohu nanejvýš milovanému.
Tato evangelní radikalita zasvěceného života se vyjadřuje dceřiným společenstvím s církví, ohniskem Božích dětí, které zbudoval Kristus; společenstvím s pastýři, kteří Pánovým jménem sdělují poklad víry přijatý od apoštolů, církevní magisterium a křesťanskou tradici; společenstvím s vaší řeholní rodinou, vděčným uchováváním jejího duchovního pokladu a také úctou vůči jiným charismatům. Společenstvím s ostatními členy církve, laiky rovněž povolanými vydávat svědectví témuž Pánovu evangeliu.
Evangelní radikalita se vyjadřuje posláním, které vám svěřil Bůh. Od kontemplativního života, který přijímá Boží Slovo výmluvným mlčením a adoruje jeho krásu v samotě, kterou obývá Bůh, až k nejrůznějším cestám apoštolského života, v půdě, kde klíčí evangelní sémě, ve výchově dětí a mládeže, v péči o nemocné a staré, při doprovázení rodin v úsilí o ochranu života, ve svědectví pravdě, ve zvěstováním pokoje a lásky, v misijním nasazení a v nové evangelizaci, a v mnoha dalších oblastech církevního apoštolátu.
Drahé sestry, toto je svědectví svatosti, k níž vás volá Bůh, v bezpodmínečném a těsném následování Ježíše Krista v zasvěcení, společenství a v misijním poslání. Církev potřebuje vaši mladou věrnost, zakořeněnou a založenou v Kristu. Děkuji za vaše velkorysé, naprosté a trvalé „ano“, jímž odpovídáte na povolání Milovaného. Modlím se, aby Panna Maria nesla a doprovázela vaše zasvěcené mládí a velmi si přeji, aby oslovila, povzbudila a osvítila všechny mladé lidi.
S těmito pocity prosím Boha, aby hojně odměnil velkorysý přínos zasvěceného života k těmto Světovým dnům mládeže a v jeho jménu vám z celého srdce žehnám. Děkuji.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Promluvy
odeslat článek
vytisknout článek
