30. 7. 2016

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.1486
Poslechem z webových stránek.945
Četbou textů na webových stránkách.1736
Poslechem i četbou.913


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Papež František v Polsku – 1. den

Papež František v Polsku - 2. den

Zahajovací mše svatá Světových dnů mládeže




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Svatý otec

 Homilie 

1.1.2012 

Církev se podílí na tajemství Božího mateřství

Homilie Benedikta XVI. při novoroční mši sv., baz. sv. Petra

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,

Prvního dne kalendářního roku dává liturgie v církvi na celém světě zaznít starodávnému kněžskému požehnání, jež jsme slyšeli v prvním čtení: „Ať tobě Hospodin požehná a ochraňuje tě! Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář a je ti milostivý! Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a dopřeje ti pokoje!“ (Nm 6,24-26). Toto požehnání předal Bůh skrze Mojžíše Áronovi a jeho synům, tedy kněžím Izraelského lidu. Je to trojí přání plné světla, které proudí z opakování Božího jména - Hospodin (Pán) - a z obrazu Jeho tváře. Vskutku, máme-li být požehnáni, musíme stanout v přítomnosti Boha, být obdarováni Jeho jménem a zůstat v proudu světla, které vychází z Jeho tváře, tedy v prostoru, který je osvícen Jeho pohledem šířícím milost a pokoj.

Tuto zkušenost učinili v Betlémě také pastýři, kteří vystupují v dnešním evangeliu. Zakusili přítomnost Boha, Jeho požehnání nikoli v sále vznešeného paláce, před mocným vládcem, nýbrž ve stáji před „dítětem položeným v jeslích“ (Lk 2,16). Právě z tohoto Dítěte vyzařuje nové světlo, které svítí v temnotě noci, jak můžeme vidět na mnoha obrazech, které znázorňují Kristovo Narození. Nyní přichází požehnání od Něho, z Jeho jména – Ježíš znamená „Bůh zachraňuje“ – a z jeho lidské tváře, do níž se vtělil Bůh, všemohoucí Pán nebe a země, jenž skryl svoji slávu pod závoj našeho těla, aby plně zjevil svoji dobrotu (srov. Tit 3,4).

První byla tímto požehnáním naplněna Panna Maria, Josefova snoubenka, kterou si Bůh vyvolil od prvního okamžiku její existence, aby byla matkou Jeho Syna učiněného člověkem. Ona je „požehnaná mezi ženami“ (Lk 1,42), jak ji zdraví svatá Alžběta. Celý její život spočívá v Pánově světle, v akčním rádiu jména a tváře Boha vtěleného v Ježíši, „požehnaném plodu jejího života“. Takto nám ji představuje Lukášovo evangelium: jako cele zaujatou tím, aby uchovávala a rozjímala ve svém srdci všechno, co se týká jejího syna Ježíše (srov. Lk 2,19.51). Tajemství jejího Božího mateřství, které dnes slavíme, zahrnuje v překypující míře onen dar milosti, který s sebou nese každé lidské mateřství, protože plodnost lůna byla odedávna spojována s Božím požehnáním. Matka Boží je první požehnanou a Tou, která přináší požehnání; je ženou, která do sebe přijala Ježíše a přivedla jej na svět pro celou lidskou rodinu. Jak praví liturgie: „její slavné, neporušené panenství dalo světu věčné světlo, našeho Pána, Ježíše Krista“ (1. preface o Panně Marii).

Maria je matkou a vzorem církve, která vírou přijímá Slovo Boží a dává se Bohu jako „dobrá půda“, na níž On může dále naplňovat své tajemství spásy. Také církev se podílí na tajemství Božího mateřství hlásáním, které rozsévá semeno evangelia po celém světě, a svátostmi, které udělují lidem milost a božský život. Církev tímto mateřstvím žije zvláště ve svátosti křtu, když rodí Boží děti z vody a z Ducha svatého, který v každém volá: „Abba! Otče!“ (Gal 4,6). Stejně jako Maria je církev prostřednicí Božího požehnání pro svět: přijímá jej, když přijímá Ježíše, a předává jej, když Ježíše přináší. On je milosrdenstvím a pokojem, který si svět nemůže dát a potřebuje ho více než chléb.

Drazí přátelé, pokoj ve svém nejplnějším a nejvznešenějším významu je sumou a syntézou všech požehnání. Proto se dvě osoby, které se setkají, zdraví vzájemným přáním pokoje. Také církev prosí první den kalendářního roku zejména o tento nejvyšší dar a činí tak stejně jako Panna Maria tím, že všem ukazuje Ježíše, protože, jak praví apoštol Pavel, „on je náš pokoj“ (Ef 2,14) a zároveň „cesta“, po níž mohou lidé i národy dojít onoho cíle, po kterém všichni toužíme. S touto hlubokou tužbou v srdci s radostí zdravím vás všechny, kteří jste v tento 45. Světový den míru přišli do baziliky svatého Petra: pány kardinály, velvyslance mnoha spřátelených zemí, kteří při této milé příležitosti sdílejí spolu se mnou a se Svatým stolcem ochotu obnovit nasazení za mír ve světě; předsedu Papežské rady Iustitia et Pax, kteří spolu se sekretářem a spolupracovníky pracují zvláště za tímto účelem; další přítomné hodnostáře a představitele; reprezentanty církevních sdružení a hnutí, a vás všechny, bratři a sestry, zejména ty z vás, kteří pracují na poli výchovy mládeže. Výchova, jak víte, je totiž perspektivou, na niž jsem poukázal svým letošním poselstvím.

„Výchova mladých ke spravedlnosti a pokoji“ je úkol, který se týká každé generace, a díky Bohu, lidská rodina je si toho po velkých tragédiích dvou světových válek stále více vědoma, jak dosvědčují na jedné straně mezinárodní prohlášení a iniciativy a na druhé mnoho různých forem sociálního nasazení na tomto poli zejména mezi mladými v posledních desetiletích. Pro církevní společenství je výchova k pokoji součást poslání obdrženého od Krista, součást evangelizace, protože Kristovo evangelium je také evangelium spravedlnosti a pokoje. V poslední době se však církev stává mluvčím požadavku, jenž přitahuje každé svědomí, které je citlivé a zodpovědné za úděl lidstva, totiž odpovědi na rozhodující výzvu, kterou je právě výchova. Proč „výzva“? Přinejmenším ze dvou důvodů. Nejprve proto, že v nynější době, silně poznamenané technologickou mentalitou, není samozřejmé, že vychovávat neznamená podávat návod k užití, nýbrž že je to určitá volba; za druhé proto, že relativistická kultura klade radikální otázku: má vůbec smysl vychovávat? A k čemu vychovávat?

Nemůžeme nyní přirozeně řešit tyto zásadní otázky, na které jsem se snažil odpovědět při jiných příležitostech. Chtěl bych však zdůraznit, že přijímat odpovědnost za výchovu mládeže k poznávání pravdy, hodnot a základních ctností tváří v tvář stínům, které dnes zakrývají horizont světa, znamená hledět do budoucnosti s nadějí. A součástí tohoto nasazení za integrální výchovu je také formace ke spravedlnosti a pokoji. Mládež dnes vyrůstá ve světě, který jakoby se zmenšil a kde jsou kontakty mezi různými kulturami a tradicemi ustavičné, byť ne vždycky bezprostřední. Pro mládež je dnes více než kdy jindy důležité učit se hodnotě a metodě pokojného soužití: vzájemnému respektu, dialogu a porozumění. Mladí lidé jsou od přirozenosti otevření vůči těmto postojům, ale právě sociální realita, v níž vyrůstají, je může vést ke smýšlení i jednání zcela opačnému, totiž k netoleranci a násilí. Jedině pevná výchova jejich svědomí může odstranit tato rizika a naučit je zápasit vždycky a jenom silou pravdy a dobra. Tato výchova začíná v rodině a rozvíjí se ve škole a v ostatních vzdělávacích institucích. Jde v zásadě o to pomoci dětem, mládeži a dospívajícím rozvinout jejich osobnost, spojit hluboký smysl pro spravedlnost s úctou ke druhému, se schopností čelit konfliktům bez zpupnosti, s vnitřní silou dosvědčovat dobro, i když to s sebou nese oběti, s odpuštěním a smířením. Tak se z nich budou moci stát muži a ženy opravdu mírumilovní, tvůrci pokoje.

Ve výchově nových generací připadá zvláštní odpovědnost také náboženským komunitám. Každá autentická náboženská formace vede člověka od nejútlejšího věku k tomu, aby poznával Boha, miloval Jej a plnil Jeho vůli. Bůh je láska, je spravedlivý a mírumilovný, a kdo Jej chce uctívat, musí se především chovat jako syn, který následuje příklad otcův. Jeden Žalm praví: Hospodin koná spravedlivé skutky, zjednává právo utlačeným. Hospodin je milosrdný a milostivý, shovívavý a nadmíru dobrotivý“ (Žl 103,6.8). V Bohu se dokonale snoubí spravedlnost a milosrdenství, jak nám ukázal Ježíš svědectvím svého života. V Ježíši se „láska a pravda“ setkaly, „spravedlnost a pokoj“ se políbily (srov. Žl 85,11). V těchto dnech slaví církev velké tajemství Vtělení: pravda Boží vyklíčila ze země a spravedlnost sestoupila z nebe, země vydala svůj plod (srov. Žl 85,12.13). Bůh k nám promluvil ve svém Synu Ježíši. Slyšme, co praví Bůh: „mluví o pokoji“ (Žl 85,9). Ježíš je cesta, kterou se lze ubírat a která je otevřena všem. Je cestou pokoje. Dnes nám ji Panna Maria ukazuje, ukazuje nám cestu: jděme po ní! A ty, svatá Matko Boží, provázej nás svou ochranou.
Amen

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
1.1.14 Ježíš svěřil hroutící se víru učedníků Panně Marii
1.1.11 Díky Synu je Maria Matkou Boží
1.1.10 Mír začíná uctivým pohledem na bližního
1.1.09 Objevit střídmost a solidaritu jako univerzální hodnoty
1.1.08 Co oči a mysl nedovedou, můžeme pojmout srdcem v Mariině škole



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2016 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu Real Audio  

Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Český kanál Rádia Vaticán na You Tube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež František v Polsku - 3. den

Papež František v Polsku - 2. den

Papež František v Polsku – 1. den

Zahajovací mše svatá Světových dnů mládeže

Papežské videoposelství mládeži brownsvillské diecéze

Aleppo volá Krakov

Papež vyjádřil bolest nad útokem na francouzský kostel

Cena ECHO Klassik pro Papežský sbor Sixtinské kaple

Papežská kondolence do Japonska

Papež František navštívil generální kurii Tovaryšstva Ježíšova

Sekretář organizačního výboru SDM v Krakově: Svět nevytvářejí pouze lidé

Kardinál Tauran: Smrt nemá poslední slovo

 Nově na webu
Svatý otec: Ježíš hledá srdce poddajná a transparentní

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Radost lásky a zděšení teologů

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Kdo jsou dnešní mladí lidé a co hledají?

Rozhovory: S islámem se podvratně manipuluje

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv červenec 16
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Amoris laetitia činí krok směrem, kterým se vydal Wojtyla

Kněžská duchovní obnova 2016

Pohledem Panny Marie Guadalupské