25. 6. 2016

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.1310
Poslechem z webových stránek.838
Četbou textů na webových stránkách.1576
Poslechem i četbou.808


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Nelíbí se mi, když se mluví o genocidě křesťanů - řekl papež a vysvětlil proč

Svatý otec rozhodl o dalších pěti kanonizacích

Jak neupadnout do pokrytectví, kázal dnes papež František




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Svatý otec

 Homilie 

6.1.2012 

Bůh se stal natolik konkrétním, že odporuje naší hloupé pýše

Homilie Benedikta XVI. ze mše sv., baz. sv. Petra

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,

Zjevení Páně je slavnost světla. „Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou“ (Iz 60,1). Těmito slovy proroka Izaiáše církev vysvětluje obsah této slavnosti. Ano, přišel na svět Ten, který je pravým světlem; Ten, který lidem skýtá světlo. Dává jim moc stát se Božími dětmi (srov. Jan 1,9.12). Cesta Tří mudrců z Východu je pro liturgii jenom začátkem velkého procesí, které se táhne celými dějinami. Tito lidé započali pouť lidstva k Ježíši Kristu, k Onomu Bohu, který se narodil ve stáji, zemřel na kříži, vstal z mrtvých, zůstává s námi po všechny dny až do konce světa (srov. Mt 28,20). Církev chápe vyprávění Matoušova evangelia v souvislosti s viděním proroka Izaiáše, kterého jsme slyšeli v prvním čtení: pouť těchto lidí je pouhým začátkem. První přišli pastýři, prostí lidé, kteří se ocitli nejblíže Bohu, jenž se stal dítětem a nejsnadněji „mohli přijít“ (srov. Lk 2,15) k Němu a rozpoznat v Něm Pána. Nyní však přicházejí také moudří tohoto světa. Přicházejí velcí i malí, králové i sluhové, lidé všech kultur a všech národů. Lidé z Východu jsou první, za nimiž během staletí půjdou mnozí další. Po velkolepém Izaiášově vidění podává čtení z Listu Efesanům totéž, ale velmi stručně a prostě: pohané mají stejná dědická práva (srov. Ef 3,6). Žalm 2 to formuloval takto: „Dám ti v majetek národy, do vlastnictví končiny země“ (Žl 2,8).

Mudrci původem z Východu jsou první. Zahajují pouť národů ke Kristu. Během této mše svaté udělím dvěma kněžím biskupskou konsekraci, vysvětím je za pastýře Božího lidu. Jít v čele svého stádce je podle Ježíšových slov úkolem pastýře (srov. Jan 10,4). V těchto osobnostech, které jako první z pohanů, nalezli cestu ke Kristu, můžeme snad i přes všechnu různost v poslání a úkolech hledat i určité ukazatele biskupského poslání. Jací to byli lidé? Odborníci nám říkají, že patřili k velké astronomické tradici, která se během staletí vyvinula v Mezopotámii a vzkvétala tam. Sama tato informace však nestačí. V antické Babylónii bylo patrně mnoho astronomů, ale jenom několik se jich vydalo na cestu za pravým Králem a Spasitelem. Můžeme říci, že to byli mužové vědy, avšak nikoli v tom smyslu, že chtěli vědět mnoho věcí. Chtěli více. Chtěli pochopit, co má v lidském bytí cenu. Pravděpodobně slyšeli o předpovědi pohanského proroka Bileama: „Vychází hvězda z Jakuba, povstává žezlo z Izraele“ (Nm 24,17). A hloubali nad tímto příslibem. Byli to lidé nepokojného srdce, kteří se nespokojovali s tím, co se jeví a je obvyklé. Byli to muži hledající zaslíbení, hledající Boha. Byli bdělí a schopní vnímat Boží znamení, Jeho jadrnou a naléhavou řeč. Byli však také odvážní a zároveň pokorní. Lze si domyslet, že museli asi snášet úsměšky, když se vydávali na cestu za Židovským Králem a podstupovali kvůli tomu takovou námahu. Nebylo pro ně důležité, co o nich říká ten či onen, včetně lidí vlivných a inteligentních. Pro ně platila samotná pravda, nikoli mínění lidí. Proto se vyrovnávali s odříkáním a námahami dlouhé a nejisté cesty. Jejich pokorná odvaha jim umožnila dosáhnout toho, že se mohli poklonit dítěti chudých lidí a uznat v Něm přislíbeného Krále, jehož hledání a rozpoznání bylo účelem jejich vnějšího i vnitřního putování.

Drazí přátelé, nelze v tom spatřit některé podstatné rysy biskupské služby? Také biskup musí být člověk nepokojného srdce, který se nespokojuje s obvyklými věcmi tohoto světa, ale sleduje neklid svého srdce, jež jej nutí přibližovat se k Bohu stále více, hledat Jeho tvář a poznávat Jej stále více, aby bylo možné Jej více milovat. Také biskup musí být mužem bdělého srdce, které vnímá jadrnou řeč Boha a dovede rozlišovat pravdu od zdání. Také biskup musí být naplněn odvahou pokory, který se neptá, co o něm říká dominantní mínění, nýbrž odvozuje své měřítko od Boží pravdy a zasazuje se o ni: „opportune – importune“. Musí být schopen předjímat a ukazovat cestu. Musí jít vpředu ve stopách Toho, který nás všechny předešel, protože je pravým Pastýřem a pravou hvězdou přislíbení: Ježíše Krista. A musí mít pokoru sklonit se před oním Bohem, který se stal natolik konkrétním a jednoduchým, že odporuje naší hloupé pýše, která nechce vidět Boha tak blízkého a maličkého. Musí žít adorací Božího Syna učiněného člověkem, adorací, která nám vždy znovu ukazuje cestu.

Liturgie biskupského svěcení vykládá podstatu této služby v osmi otázkách, které jsou kladeny svěcencům a začínají vždy slovem: „Vultis? – chcete?“. Otázky skýtají orientaci a vůli ukazují cestu, kterou se vydat. Chtěl bych krátce zmínit pouze pár klíčových slov oné orientace, v nichž se konkretizuje to, o čem jsme před chvílí reflektovali v souvislosti s mudrci z dnešní slavnosti. Posláním biskupů je „praedicare evangelium Christi“, „custodire“ a „dirigere“, „pauperibus se misericordes praebere“ a „indesinenter orare“. Zvěstovat evangelium Ježíše Krista, předjímat a vést, střežit posvátný poklad naší víry, milosrdenství a lásku k chudým a potřebným, v níž se odráží milosrdná láska Boha k nám, a nakonec ustavičná modlitba – to jsou základní charakteristiky biskupské služby. Ustavičná modlitba znamená neztratit nikdy kontakt s Bohem; nechat se Jím v nitru svého srdce vždycky oslovit a být tak prostoupeni jeho světlem. Jedině ten, kdo osobně poznává Boha, může vést druhé k Bohu. Jedině ten, kdo vede lidi k Bohu, vede je po cestě života.

Nepokojné srdce, o kterém jsme mluvili s odkazem na sv. Augustina, je srdcem, které se v posledku nespokojí s ničím menším než s Bohem a právě tak se stává srdcem, které miluje. Naše srdce je ve vztahu k Bohu nepokojné a zůstává takovým, třebaže dnes je člověk tohoto nepokoje velmi účinnými „narkotiky“ zbavován. Avšak nejenom my, lidské bytosti, jsme nepokojní ve vztahu k Bohu. Nepokojné je ve vztahu k člověku Boží srdce. Bůh nás očekává. Hledá nás. Ani On nemá pokoj, dokud nás nenajde. Srdce Boží je nepokojné, a proto se vydalo na cestu k nám, do Betléma, na Kalvárii a z Jeruzaléma do Galileje až na konec světa. Bůh je neklidný kvůli nám. Hledá lidi, kteří se nechají nakazit tímto Jeho neklidem, Jeho vášní pro nás. Lidi, kteří v sobě nosí touhu, jež je v jejich srdcích, a současně dovolují, aby se jejich srdce dotýkala Boží touha po nás. Drazí přátelé, takový byl úkol apoštolů: přijmout Boží znepokojení nad člověkem a přinášet lidem Boha samého. A to je váš úkol ve stopách nástupců apoštolů: nechte se oslovit nepokojem Boha, aby touha Boha po člověku mohla být uspokojena.

Mudrcové následovali hvězdu. Prostřednictvím řeči stvoření nalezli Boha dějin. Jazyk stvoření sám jistě nestačí. Jedině Boží Slovo, které potkáváme v Písmu svatém, jim mohlo definitivně ukázat cestu. Stvoření a Písmo, rozum a víra musejí být pospolu, aby nás dovedli k živému Bohu. Hodně se diskutovalo o tom, co to bylo za hvězdu, kterou spatřili mudrcové. Má se za to, že jde o konjunkci planet, o nějakou Super novu, tj. o jednu z oněch hvězd, které jsou zpočátku slabé, ale v nichž exploze náhle způsobí, že se prudce rozzáří, anebo o kometu. Vědci v této diskusi pokračují. Velkou hvězdou, pravou Super novou, která nás vede, je samotný Kristus. On je takříkajíc explozí lásky Boží, která umožňuje, aby nad světem zazářilo velké světlo Jeho srdce. A můžeme dodat: mudrcové z Východu, o nichž mluví dnešní evangelium, stejně jako svatí vůbec, stali se postupně sami jakýmisi Božími konstelacemi a ukazují nám cestu. Ve všech těchto lidech vyvolal kontakt s Božím Slovem jakousi explozi světla, skrze niž nad tímto naším světem vzešla Boží zář, která nám ukazuje cestu. Svatí jsou hvězdami Boha, kterými se necháváme vést k Tomu, po kterém touží naše bytí. Drazí přátelé, sledovali jste hvězdu Ježíše Krista, když jste přitakali kněžské a pak biskupské službě. A zajisté vám svítí také menší hvězdy, které vám pomáhají, abyste neztráceli cestu. V Litaniích ke všem svatým prosme všechny tyto Boží hvězdy, aby vám stále svítily a ukazovaly cestu. Biskupským svěcením jste vy sami povoláni být hvězdami Boha pro ostatní lidi a vést je cestou k pravému Světlu, ke Kristu. Modleme se tedy nyní ke všem svatým, abyste tomuto svému úkolu vždycky dostáli a lidem ukazovali Boží světlo.
Amen

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
6.1.15 Mudrci jsou vzorem obrácení na pravou víru
6.1.14 Chránit víru svatou „chytrostí“
6.1.13 Radost z pravdy, která ukazuje cestu
6.1.11 Vesmír není výsledkem náhody, jak nám někteří chtějí namluvit
6.1.10 Co dnes nejvíce chybí? Evangelní schopnost být v srdci dětmi



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2016 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu Real Audio  

Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Český kanál Rádia Vaticán na You Tube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež František v Arménii - 1. den

Videoposelství papeže Františka u příležitosti cesty do Arménie

Papež se setká s potomky obětí genocidy Arménů

Kardinál Koch na všepravoslavném sněmu

Kardinál Parolin se vrátil z návštěvy Ukrajiny

Papež: Prosíme-li Ježíše o něco, není třeba dlouhých promluv

Františkova pocta Benediktu XVI.: Učí nás „teologii na kolenou“

Popírat genocidu Arménů dnes už není možné

O. Radcliffe před brexitem: jsem pro Unii, ale je třeba ji reformovat

Videoposelství papeže Františka na kongres proti trestu smrti

Na papežské liturgii v arménském Gjumri se očekává 20 tisíc věřících

Buďte polní nemocnicí pro opuštěné lidi, píše papež misionářkám komboniánkám

 Nově na webu
Svatý otec: Víra je ustavující skutečnost identity Arménského národa

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O svobodě a rovnosti podle Luthera

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Proč je abdikace Benedikta XVI. lekcí pro církev…

Rozhovory: Amoris laetitia činí krok směrem, kterým se vydal Wojtyla

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv červen 16
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Starší zprávy >

Náš tip

Amoris laetitia činí krok směrem, kterým se vydal Wojtyla

Kněžská duchovní obnova 2016

Pohledem Panny Marie Guadalupské