Drazí bratři a sestry,
Evangelium třetí postní neděle referuje v redakci svatého Jana o proslulé epizodě, v níž Ježíš vyhání z Jeruzalémského chrámu prodavače zvířat a penězoměnce (srov.
Jan 2,13-25). Tato událost, kterou podávají všichni evangelisté, nastala těsně před Velikonocemi a učinila obrovský dojem na zástup i na učedníky. Jak si máme toto Ježíšovo gesto vykládat? Především stojí za zmínku, že nevyvolalo žádnou represi ze strany ochránců veřejného pořádku, protože bylo chápáno jako typicky prorocké gesto. Proroci totiž ve jménu Božím často upozorňovali na nešvary a někdy to činili za pomoci symbolických gest. Problémem byla nanejvýš jejich autorita. Proto se židé Ježíše ptali: „Jakým znamením nám dokážeš, že tohle smíš dělat?“ (
Jan 2,18), prokaž, že jednáš opravdu ve jménu Božím.
Vyhnání prodavačů z chrámu bývá také interpretováno v politicko-revolucionářském smyslu a Ježíš je počítán do zélótského hnutí. Jeho členy byli „zelóti“, tedy horlivci pro Boží zákon a k tomu, aby byl respektován, byli připraveni použít i násilí. V Ježíšově době očekávali Mesiáše, který by osvobodil Izrael z nadvlády Římanů. Ježíš však tato očekávání zklamal, takže někteří učedníci jej opustili a Jidáš Iškariotský jej dokonce zradil. Ježíše je však skutečně nemožné interpretovat jako násilníka. Násilí protiřečí Božímu království, je nástrojem antikrista. Násilí nikdy neprospívá lidství, nýbrž odlidšťuje.
Poslyšme tedy slova, která pronáší Ježíš v souvislosti s tímto gestem: „ «Jděte s tím odtud. Nedělejte z domu mého Otce tržnici!» Jeho učedníci si vzpomněli, že v jednom Žalmu (69,10) je psáno «Horlivost pro tvůj dům mě stravuje»“. Tento žalm je prosbou o pomoc v situaci krajního ohrožení v důsledku nenávisti nepřátel, v situaci, kterou bude Ježíš prožívat ve svém umučení. Horlivost pro Otce a Jeho dům jej přivede až na kříž. Jeho horlivost je horlivostí lásky, která platí osobně, nikoli horlivostí, která by chtěla sloužit Bohu násilím. A znamení, kterým prokáže svoji autoritu, bude právě Jeho smrt a zmrtvýchvstání: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím!“ A svatý Jan poznamenává: „On však to řekl o chrámu svého těla“ (Jan 2,20-21). Ježíšovými Velikonocemi začíná nový kult, kult lásky, a nový chrám, kterým je On sám, Zmrtvýchvstalý Kristus, skrze něhož může každý věřící uctívat Boha Otce „v duchu a v pravdě“ (Jan 4,23).
Drazí přátelé, Duch svatý začal budovat tento nový chrám v lůně Panny Marie. Prosme, aby se na Její přímluvu každý křesťan stal živým kamenem této duchovní budovy.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
