Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Homilie

  

20.4.2012 

Bůh z masa a kostí

Homilie ke 3. neděli velikonoční

Richard Čemus

Tak trochu provokativně P. Špidlík říkával: Někdy je lepší být nevěřícím, než takzvaně věřit v Boha, ale nemít k němu žádný osobní vztah. Neboť stává se, že ateista se přidržuje své laické morálky, zatímco ten, který věří v Boha, ale vzdáleného a neosobního, je schopen si odkazem na něj zdůvodnit jakoukoliv špatnost. Z toho pak vyvodil: křesťan nevěří v Boha, křesťan věří v Boha Otce. To vyžaduje osobní vztah lásky, která zavazuje. Osobní láskyplný vztah mezi člověkem a Bohem je pak jediným skutečným smyslem náboženství.

Velikonoce jsou závratnou událostí, kterou nám Boží syn vybojoval účast na svém důvěrném vztahu s Otcem, aby se stal i Otcem naším a my jeho dětmi. Stálo ho to život. My mu za to stáli. Znamená-li slovo „náboženství“ pěstování kultu, bohoslužby, vůbec veškeré lidské snahy překlenout propast mezi člověkem a Bohem, pak křesťanství, v tomto smyslu „náboženstvím“ přestává být. Přerůstá jej. Ježíš byl popraven za branami svatého města Jeruzaléma jako „bezbožný“; to není náhoda. Tím, že označil své lidské tělo za nový chrám, zpochybnil chrámový kult. O to právě šlo. V okamžiku jeho skonu se roztrhla chrámová opona. Bůh sám propast mezi Bohem a člověkem jednou pro vždy překlenul, tím, že se v Ježíši Kristu s člověkem spojil, ztotožnil, člověkem se stal – a přitom nepřestal být Bohem. Přijal od člověka lidství a dal mu účast na svém božství. Stal se pro nás Bohem z masa a kostí, lidským Bohem, aby se lidstvo stalo Božím lidem – Církví!

Apoštolové pronikají do této oslnivé pravdy jen stěží. Kdykoliv jim ji vzkříšený Pán trochu poodhalí, „pro samou radost tomu nemohou uvěřit a jen se diví“ – jak dosvědčuje evangelista Lukáš. Evangelisté sami nevědí, jak ji vyjádřit. S výjimkou Jana se proto ani do vysvětlení nepouštějí, teprve Pavel bude schopen hlubšího a širšího teologického záběru. Evangelia a Skutky nabízí to, co dnes nazýváme narativní teologie – vyprávění, o tom, co učedníci zažili a co se jim přihodilo. Lukášova evangelní perikopa 3. velikonoční neděle odráží vibrující atmosféru oněch dní. Hovoří o strachu, zděšení, rozrušení, pochybnostech, dotecích, pak o radosti, o společném jídle a nakonec o tom, že začínají chápat.

„Dva učedníci vypravovali – čteme u Lukáše (Lk 24,35-48) –, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba. Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“ Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste rozrušeni a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě nemohli věřit a jen se divili. Proto se jich zeptal: „Máte tady něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl…Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky.“

Zní to téměř jako happy end na konci pohádky. Jenže zde žádný zvonec nezvoní a pohádce konec není. Naopak, začíná to, čemu říkáme církevní dějiny jako pokračování Skutků apoštolů: dramatický zápas o to, aby svět evangelium, dobrou zvěst, přijal. A přijímá ji? Přijímáme ji my? Už záhy po událostech, kdy se učedníci zajíkají radostí, nachází (druhé čtení) apoštol Jan důvod vybídnout s otcovskou láskou křesťany prvotní komunity k tomu, aby nehřešili a zachovávali přikázání Ježíše Krista. Doslova říká: „Kdo tvrdí znám ho, ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda.“ (1 Jan 2,1-5a) Tato slova však nechtějí být moralizováním, návodem, jak se stát dokonalým křesťanem bez jediné chybičky. Ten, kdo je píše, nepodléhá iluzím, velmi dobře zná úskalí a nástrahy, jež číhají na každého, kdo se rozhodl následovat Krista. Proto vzápětí dodává: „Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce; Ježíše Krista spravedlivého.“

V tomtéž duchu k nám promlouvají svědectví ze Skutků apoštolů, v nichž se zdůrazňuje, že dokonce i ti, kteří se zřekli Ježíše, původce života, a vydali ho na smrt, mají naději na odpuštění hříchů (srv. Sk 3,13-15.17-19). Doslova na jejich zahlazení. Podmínkou je však opravdové obrácení a pokání. Jak je ale vůbec možný tento radikální obrat: konverze srdce a mysli, metanoia? Evangelista Lukáš nám poodhaluje toto tajemství. Učedníci, kteří při lámáni chleba zakusili na sobě sílu okamžiku, v němž se jim zmrtvýchvstalý Kristus dal poznat, prozřeli a vše bylo najednou tak jasné. Co tak rozhořelo jejich srdce, když jim osvětloval Písmo na cestě do Emauz? Nahlédli do tajemství Kristovy osoby. I nám je to dáno při slavení eucharistie: Kristus se nám dává rozpoznat při lámání chleba, který jíme a kterým se sami stáváme. „Neboť účast na těle a krvi Kristově – píše papež Lev Veliký (440–461) – nepůsobí nic jiného, než že přecházíme v to, co přijímáme, a že toho, s nímž jsme zemřeli a byli pohřbeni a s nímž jsme byli vzkříšeni, nosíme vždycky a všude ve své duši i na svém těle.“

A sv. Gaudencius, kolem roku 400 biskup v městě Brescia, ve svém kázání říká: „Protože chléb je chlebem, teprve když se množství pšeničných zrn rozemele na mouku, zadělá vodou a upeče na ohni, vidíme v něm obraz mystického těla Kristova; jak víme, také Církev vytváří jeden celek z množství jednotlivců lidského rodu a je dotvářena ohněm Ducha svatého […] Podobně i víno jeho krve sebrané z hroznů vinice, kterou sám pěstoval, je z mnoha zrn, lisuje se na lisu kříže, z plných kalichů je pijí věřící a jejich srdce se rozpaluje jeho vlastní silou. Tuto spasitelnou svátost velikonočního Beránka přijímejte spolu s námi vy všichni, kteří unikáte z ďábelské moci Egypta a jeho faraóna, přijímejte ji s veškerou dychtivostí zbožného srdce. A sám náš Pán Ježíš Kristus, o němž věříme, že je přítomen ve svých svátostech, ať posvětí hlubiny vašeho srdce. Vždyť jeho nekonečná síla zůstává po všechny věky. Amen“.

Ilustrace: Gnadenstuhl, Wurzach Pfarrkirche

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti