21. 5. 2013

Benedikt XVI. v Miláně - 1. den

Milán. 1. Pozdrav obyvatelům lombardské metropole a účastníkům Světového setkání rodin na Dómském náměstí.
2. Večerní návštěva koncertu v milánské La Scale a eucharistická adorace v katedrále Narození Panny Marie.

ad 1. Sedmé světové setkání rodin vstoupilo do své druhé poloviny. Dnes dopoledne se uzavřel teologický kongres, kterého se účastnily zhruba čtyři tisíce delegátů a stovka přednášejících. Rodiny z celého světa i věřící milánské arcidiecéze, která je se svými pěti miliony obyvatel jednou z největších na světě a používá vlastní ambroziánský ritus, dnes očekávali přílet Petrova nástupce. Papežský speciál přistál v pět hodin odpoledne po hodinovém letu z Říma na milánském letišti Linate. Svatého otce po příletu pozdravili milánští církevní i státní představitelé. Benedikt XVI. papamobilem ihned přejel do centra města, kde se před katedrálou Narození Panny Marie od půl šesté večer uskutečnilo první setkání s obyvateli lombardské metropole. Promluvě Benedikta XVI. předcházely pozdravy milánského starosty Giuliana Pisapii a arcibiskupa kard. Angela Scoly.

Mé první setkání s Miláňany se odehrává na Dómském náměstí, v samém srdci města, kde se vypíná jeho majestátní symbol – katedrála. Svou spletí věžiček nás vyzývá, abychom pohlédli do výše, k Bohu. Právě takovéto vzepnutí k nebi bylo vždy Milánu vlastní a umožnilo mu, aby plodně odpovídalo na své povolání být křižovatkou – mediolanum – národů a kultur.

Milán je i dnes opětovně povolán odhalit tuto svou pozitivní roli posla rozvoje a pokoje pro celou Itálii, pokračoval papež a připomněl, že návštěva města – a 28. italská pastorační cesta – je pro něj příležitostí k obnově trvalých a těsných pout, kterými je ambroziánská komunita svázána s římskou církví a Petrovým nástupcem. Svatý otec poukázal na odkaz milánského patrona, sv. Ambrože:

V Petrovi, říká sv. Ambrož, „je základ církve a církevní disciplíny“ (De virginitate, 16, 105); dále je známé jeho tvrzení: „Kde je Petr, tam je církev“ ( Explanatio Psalmi 40,30,5). Ambroziánská církev, střežící výsady svého obřadu jako zvláštní výraz jediné víry, je povolána k tomu, aby naplno žila katolicitu jedné církve, svědčila o ni a přispívala k jejímu obohacení.

Benedikt XVI. dále hovořil o dalších zářných postavách pastýřů milánské arcidiecéze – sv. Karlu Boromejském, bl. kardinálech Ferrarim a Schusterovi a konečně o dvou arcibiskupech, kteří vstoupili na papežský stolec –Piu XI. a Pavlu VI. V souvislosti se Světovým setkáním rodin neopomněl svědectví svaté Gianny Beretta Mollové.

Vám nyní náleží úkol, abyste jako dědici slavné minulosti a duchovního bohatství nevyčíslitelné hodnoty předávali budoucím generacím pochodeň této zářné tradice. Dobře víte, nakolik je naléhavé vnést evangelní kvas do současného kulturního kontextu. Víra v Ježíše Krista, který pro nás zemřel a vstal z mrtvých, musí oživit tkáň osobního i společenského, soukromého i veřejného života, aby tak bylo dosaženo trvalého a ryzího „blahobytu“. Počínaje rodinou, jež musí být opětovně potvrzena jako základní bohatství lidstva, jeho průvodní činitel a znamení skutečné a trvalé kultury, která je člověku prospěšná,

vybízel Svatý otec obyvatele města, jehož levicová správa právě v den papežova příjezdu vyhlásila ustavení podpůrného finančního fondu pro deklarované homosexuální páry. Navzdory tomu Benedikt XVI. zakončil svou promluvu výzvou, aby „pozitivně laický Milán i Milán víry společně usilovaly o společné dobro, při jasném rozlišení svých rolí a cílů“.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na uvítanou je ZDE.

ad 2. Z Dómského náměstí se Svatý otec po krátké zastávce na arcibiskupství odebral do La Scaly. Po 29 letech hlava katolické církve navštívila tento prestižní stánek operní a symfonické hudby. Bl. Jan Pavel II. sem zavítal 21.5.1983 u příležitosti oslav sv. Karla Boromejského. Benedikt XVI. vyslechl provedení Beethovenovy Deváté symfonie. Na dirigentský pult vystoupil Daniel Barenboim, který současně s milánským hudebním tělesem řídí i berlínskou Státní operu. Klavírista a dirigent izraelsko-argentinského původu rovněž roku 1999 založil a dosud vede orchestr složený z hudebníků židovské a palestinské národnosti – West-Eastern Divan Orchestra.

Po skončení koncertu se Benedikt XVI. obrátil k přítomným s poděkováním a promluvou. Papež mluvil o dvojí radosti. Jednu popsal jako plod grandiozní krásy, která se může dotknout Boha. Druhou je krása, která má původ v Bohu samém a přichází na zem dotknout se lidského srdce. Když dozněly tóny závěrečné Ódy na radost v interpretaci orchestru a sboru La Scaly pod taktovkou Daniela Barenboima, Benedikt XVI. vzdal poctu německému skladateli a zároveň naznačil hranice jeho díla. Všímá si „ideální vize lidstva“, jak se odráží v Beethovenově partituře a podotýká:

Beethoven neopěvuje křesťanskou radost ve vlastním smyslu, nýbrž radost bratrského soužití národů, vítězství nad egoismem a touhu, aby se putování lidstva vyznačovalo láskou. Je to jakási výzva, se kterou se obrací ke všem lidem bez ohledu na nejrůznější překážky a přesvědčení.

Proti tomuto lidskému patosu staví papež křesťanskou vizi. Slova Schillerovy Ódy na radost znějí vyprázdněně ve chvíli, kdy se konfrontují s lidským utrpením – dodal papež s odkazem na situaci mnoha lidí stižených zemětřesením minulých dní. Nehledáme majestátního vzdáleného Boha, nýbrž Boha, který vstupuje do našeho života a našeho utrpení:

„Nemáme zapotřebí ireálné řeči o dalekém Bohu a nezávazném bratrství. Hledáme Boha blízkého. Usilujeme o bratrství, které uprostřed utrpení skýtá oporu druhým a tak pomáhá jít vpřed. Po tomto koncertu se mnozí odeberou na eucharistickou adoraci – k Bohu, který přijal a nadále přijímá účast na našem utrpení; k Bohu, který trpí s námi a pro nás a uschopnil tak muže a ženy, aby mohli mít účast na utrpení druhých a přetvářet je v lásku. Cítíme, že nás právě k tomu tento koncert vybízí.“

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. v milánské La Scale je ZDE.

Eucharistické adorace v milánské katedrále se účastnili kromě organizátorů Světového setkání také biskupové z oblastí zasažených zemětřesením, tedy z Mantovy, Modeny, Ferary a Carpi. Hostem byl také biskup Yves Marie Pan z Gonaives na Haiti, ostrova zasaženého ničivým zemětřesením v roce 2010. Se slovy dojetí a s výzvou nezapomínejte na nás, poděkoval mantovský biskup Roberto Busti Svatému otci za projevy účasti a blízkosti.

V závěru adorace byla uspořádána další sbírka na pomoc lidem zasaženým zemětřesením. Dodejme, že ve stanových městečkách mnozí sledují milánskou akci v přímém přenosu.

Další články z podrubriky Cesty

(RaVat)

 odeslat článek     vytisknout článek