RadioVaticana.va

   22. 7. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3025
Poslechem z webových stránek.1978
Četbou textů na webových stránkách.3623
Poslechem i četbou.2046


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Zpráva o konverzaci papeže s kardinálem Müllerem je naprosto falešná

Svatý otec vyzval odbory ke konverzi

Držte se papeže, vyzývá kardinál Meisner v duchovní závěti




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

19.5.2013 

Proč se kdysi volalo »Ať žije Pius IX.«?

Angela Pellicciari

Papež nejdelšího pontifikátu v dějinách, Pius IX., který byl svědkem postupné demontáže papežského státu, papež pomlouvaný, pohrdaný a posmívaný i samotnou katolickou historiografií byl během prvního půldruhého roku svého pontifikátu zahrnován mimořádnými projevy veřejné chvály: „Každý den, potlesky, ódy, serenády. Při odjezdu, během pobytu, při návratu - stále jásot davů, šlechticů i měšťanů“, italských i zahraničních představitelů, „protestantů, katolíků, Turků, Židů“ – všichni volali »Ať žije Pius IX.«“ – dosvědčuje soudobý historik Cesare Cantù.

Protože jeho mottem byla Kristova láska, Pius IX. hned po svém zvolení na Petrův stolec udělil rozsáhlou amnestii vztahující se na všechny politické přestupky. Revolucionáři všech -ismů tak byli propuštěni na svobodu výměnou za prohlášení, kterým se zavazovali, že již nebudou strojit úklady papežskému státu. A právě členové těchto sektářských sdružení zorganizovali po svém propuštění pantomimu nazvanou „Ať žije liberální papež Pius IX.“ Mazzini, jeden z tvůrců italského národního obrození, v roce 1846 radil tzv. „Přátelům Itálie“ takto: „Využijte tohoto zpozdilého ústupku ke sjednocení davů předstíranou uznalostí, bude-li to vhodné. Oslavy, ódy, shromáždění, multiplikace vztahů mezi lidmi všech názorů umožní rozlet idejím, vštípí lidu pocit síly a naučí jej činit si nároky“. Není bez zajímavosti vědět, že revoluční exploze roku 1848 byla připravena v Římě jako „spiknutí oslav a lichotek“, řečeno slovy Marka Minghettiho, jednoho z protagonistů italského národního obrození.

Došlo k tomu, že se během krátké doby změnilo všechno; od skandování „Ať žije Pius IX.“ se přešlo k „Ať žije pouze Pius IX.“ až ke „Smrt kněžourům! Smrt jezuitům!“. „Kdo ví, zda by se bez hesla »Ať žije Pius IX.« v takovém nadšení pro národní obrození italské davy vůbec daly do pohybu“, píše toskánský triumvirus Giuseppe Montanelli. Stejně smýšlejí také Jemolo a Gramsci, který poukazuje na to, že „mistrovské politické dílo obrození“ spočívalo v tom, že liberálové dokázali „probudit katolicko-liberální sílu a dosáhnout toho, že se sám Pius IX. alespoň trochu posunul směrem k liberalismu“.

Má něco společného papež Mastai Ferretti s papežem Bergogliem? Má. V jednom článku otištěném minulý týden v deníku La Repubblica (13.května 2013) uvažuje Alberto Statera o nedávno vyšlé knize (Vaticano Massone. Logge, denaro e poteri occulti: il lato segreto della Chiesa di papa Francesco od Giacoma Galeazziho a Ferrucia Pinottiho) a píše: „velmistři mnoha italských zednářských lóží jsou evidentně svorní, pokud jde o nadšení pro papeže Františka. Jeden z nich říká za všechny: »S papežem Františkem nebude už nic jako dříve. Jasná je volba bratrství za dialogickou církev nenakaženou logikami a pokušeními časné moci« tvrdí Gustavo Raffi, velmistr italské lóže Velkého Východu.“ Alespoň z katolického a historického hlediska, ať už jej budeme interpretovat jakkoliv, proto nemusí být jednomyslná podpora papeži Františkovi nutně a pouze dobrou zprávou.

Z internetového portálu La nuova Bussola quoitidiana z 15. května 2013
přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
13.7.17 Úplně normální pontifikát
7.5.17 O umění, jak si zkazit život
23.4.17 O koncentračních táborech, uprchlících a médiích
20.4.17 O islámu, křesťanství a globalizaci
9.4.17 Technokracie je sakramentální hereze



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Po sedmi desetiletích násilí čekáme papežovu pobídku k míru

Papež František podpořil FAO a Jižní Súdán

Zahájen beatifikační proces Chiary Petrillové

Irácký patriarcha o situaci v Mosulu po vyhnání tzv. islámského státu

Kardinál Parolin k situaci ve Venezuele

Státní sekretář Svatého stolce navštíví Rusko

Mons. Auza na půdě OSN: Je třeba pomáhat lidem uchovat si pojem pravdy a dobra

Unesený otec Uzhunnalil žije

Uzavřena kauza Regensburger Domspatzen

Papež jmenoval sekretáře Kongregace pro nauku víry

Zahájen soud s obžalovanými za zpronevěru fondů nadace Bambin Gesu

Mezináboženské fórum v Jeruzalémě

 Nově na webu
Svatý otec: Duchovní radiografie srdce

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O vzniku knihy Překročit práh naděje

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Církev nemůže zůstat vězeňkyní Západu

Rozhovory: Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv červenec 17
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě