Rádio Vaticana

Vatikán. Na kardinálských jmenováních papeže Františka neupoutala pouze jejich zeměpisná skladba, ale také způsob, jakým proběhlo jejich oznámení. Naprostá většina kandidátů kardinálského purpuru se totiž o svém novém titulu dozvěděla z médií. Papež František svůj žert nicméně doprovodil osobním dopisem, ze kterého jsme již citovali. Zajímavý je ovšem hovorový styl tohoto listu, který uvozuje oslovení „Drahý bratře“ a který pokračuje v důvěrném tykání. Vatikánský rozhlas se zeptal dvou budoucích italských kardinálů, jak se doslechli o svém jmenování.

„Zprávu jsem zpočátku přijal s nevolí, protože jsem právě udílel svátost biřmování v jedné velké farnosti. Ve čtvrt na dvě biřmování skončilo, šel jsem se převléct do sakristie, když přiběhla jedna udýchaná farnice a volala: „Eminence, Eminence, papež z vás udělal kardinála“. Protože už několik dní se o tom noviny různě dohadovaly, řekl jsem jí: „Vy snad věříte novinám? Myslete na něco vážnějšího. Právě jsme skončili biřmování, sestoupil tu Duch svatý. Skončete už s těmi klepy!“. Pak jsem sedl do auta a jel jsem k faráři na oběd. Zase mi někdo volal, ale také jsem ho odbyl. Byl jsem si jistý, že to není pravda, také protože mi nepřišlo žádné oznámení.“

Vysvětluje mons. Gualtiero Bassetti, arcibiskup diecéze Perugia-Cittá della Pieve (foto). Posledním kardinálem umbrijského města se před více než půldruhým stoletím stal biskup Giocchino Pecci, pozdější papež Lev XIII., autor encykliky Rerum novarum.

Mezi čestnými jmenováními je také jméno osobního sekretáře papeže Jana XXIII. Mons. Loris Francesco Capovilla právě obědval a díval se na televizní přenos modlitby Anděl Páně.

„Přišlo to zcela náhle a neočekávaně. Jsem k papeži velice vázán, jak mne k tomu již od mládí vychovali v benátském semináři. Není to jen citová vazba, ale také mé myšlení a veškeré nepatrné skutky za mých 74 let kněžství směřují k papeži. Byl jsem úplně vyvedený z míry. Zůstal jsem zcela ohromen a řekl jsem si, že chci opakovat společně s jedním kardinálem z bergamského kraje: Sola gratia tua. Jestliže toto kardinálské jmenování přišlo jako sluneční paprsek na sklonku mého života, mohu za to poděkovat jedině dobrotě papeže Jana, jeho vzoru a svatosti, a přívětivosti papeže Františka, který pohlédl na starého kněze a pomyslel si, že ve mně uctí všechny nejposlednější kněze, kteří sloužili v tichosti. Vždy jsem sám sebe považoval za „Božího dělníka“ a cítil jsem tím nejmenším ze všech. Sloužil jsem a, dokud mne tu Bůh nechá, budu sloužit dál, milovat a věřit v jednotu lidské rodiny. Mnohokrát děkuji.“

Říká 98letý mons. Capovilla.

(jag)