Nový portál Vatikánského rozhlasu

Dnes, 19. března, slavíme svátek svatého Josefa, Snoubence Panny Marie a Patrona všeobecné církve. Tuto katechezi tedy věnujeme jemu. Zasluhuje naši vděčnost a úctu za to, jak dovedl ochraňovat Nejsvětější Pannu a Syna Ježíše. Josefovou charakteristikou je, že byl ochráncem. Jeho velkým posláním je být ochráncem. Dnes bych rád pojal toto téma ze zvláštní perspektivy, z vychovatelského hlediska. Pohlédněme na Josefa jako na vzor vychovatele, který chrání a doprovází Ježíše na cestě jeho růstu v „moudrosti, věku a oblibě u Bohu i lidí“, jak říká evangelium (Lk 2,52). Nebyl Ježíšovým otcem. Tím je Bůh. Byl však Ježíšovi tatínkem, choval se k Ježíšovi jako otec, aby mu umožnil růst. A v čem mu umožnil růst? V moudrosti, věku a milosti.

Začněme u věku, který je tou nejpřirozenější dimenzí, fyzickým a psychologickým růstem. Josef společně s Marií pečovali o Ježíše především z tohoto hlediska, „živili“ jej, starali se, aby mu nechybělo to nezbytné k jeho zdravému rozvoji. Nezapomeňme, že starostlivá péče o život tohoto Dítěte obnášela také útěk do Egypta, tvrdou zkušenost života uprchlíků. Josef spolu s Marií a Ježíšem byli uprchlíky, aby se zachránili před hrozbou Heroda. Potom, po návratu do vlasti, se usadili v Nazaretu a následovalo dlouhé období Ježíšova života v jeho rodině. V těch letech Josef učil Ježíše i svojí práci a Ježíš se od svého otce Josefa vyučil tesařem. Takto Josef vychovával Ježíše. Přejděme ke druhé dimenzi výchovy, kterou je moudrost. Josef byl pro Ježíše vzorem a učitelem moudrosti, která se živí Božím Slovem. Můžeme si představit, jak Josef učil Ježíška naslouchat Písmu svatému, zvláště tím, že jej v sobotu vodil do Nazaretské synagogy. A nakonec je tu dimenze „milosti“. Sv. Lukáš v souvislosti s Ježíšem znovu říká, že „milost Boží byla s ním“ (Lk 2,40). Tato dimenze je svatému Josefovi zajisté vyhrazena méně než oblast věku a moudrosti. Byl by však velký omyl myslet si, že otec a matka nemohou své děti provázet na cestě růstu v milosti Boží. Prospívat věkem, moudrostí a milostí – to je práce, kterou odvedl Josef spolu s Ježíšem, kterému umožnil rozvíjet se a pomáhat mu růst v těchto třech dimenzích.

Drazí bratři a sestry, poslání svatého Josefa je zajisté jediné a neopakovatelné, protože Ježíš je absolutně jediný. Ve své péči o Ježíše, o jeho výchovu a prospívání věkem, moudrostí a milostí je vzorem pro každého vychovatele a zejména pro každého otce. Svatý Josef je vzorem vychovatele a tatínka, otce. Svěřuji tedy jeho ochraně všechny rodiče, kněze, kteří jsou otcové, a ty, kteří mají v církvi a společnosti poslání vychovávat. Zvláště bych dnes, v den tatínků, chtěl pozdravit všechny rodiče, všechny tatínky: srdečně všechny zdravím! Jsou tady na náměstí nějací tatínkové? Zvedněte ruku! (otcové zvedají ruku) Tolik tatínků! Všem vám blahopřeji. Vyprošuji vám milost být stále hodně nablízku svým dětem, nechávat je růst, ale zblízka. Oni potřebují vás, vaši přítomnost, vaši blízkost, vaši lásku. Buďte pro ně - jako svatý Josef - strážci jejich růstu, moudrosti a milosti. Strážci jejich pouti, vychovateli a jděte spolu s nimi. Zblízka budete dobrými vychovateli. Díky za všechno, co děláte pro svoje děti: děkuji. Přeji vám všechno dobré a požehnaný svátek tatínků všem tatínkům, kteří jsou tady a vůbec všem. Kéž vám svatý Josef žehná a provází vás. Někteří z nás již o svoje tatínky přišli, odešli na věčnost, povolal je Pán; mnozí, kdo jsou na náměstí, už nemají tatínky. Můžeme se pomodlit za všechny tatínky na světě, za ty živé i zesnulé, a můžeme tak učinit společně. Každý si vzpomene na svého tatínka, ať už je na živu nebo již zemřel. A pomodleme se k velkému tatínkovi nás všech, Bohu Otci. Jeden Otčenáš za naše tatínky: Otče náš…

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience