RadioVaticana.va

   20. 9. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3339
Poslechem z webových stránek.2178
Četbou textů na webových stránkách.3902
Poslechem i četbou.2240


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Kardinál Sarah: Nejste muzeálními kuriozitami, jste katolíci římského ritu

O dvou protikladných pokušeních ve vztahu ke Kristovu kříži

Papežský institut Jana Pavla II. mění název i statuta




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Zprávy

  

29.3.2014 

Třetí postní kázání o. Cantalamessy o eucharistii

Vatikán. Třetí postní kázání, které pronesl o. Cantalamessa v pátek ráno pro papeže a jeho spolupracovníky z římské kurie, bylo věnováno víře v eucharistii se zvláštním zřetelem na přínos sv. Ambrože. Tento latinský církevní otec totiž nejvíce přispěl k utvrzení víry v reálnou přítomnost Krista v eucharistii a položil základy budoucí nauky o transsubstanciaci, řekl papežský kazatel a citoval z jeho díla De sacramentis (IV,14-16):

Tento chléb, dříve než budou vyslovena svátostná slova, je obyčejným chlebem. Po posvě¬cení se z chleba stává Kristovo tělo. ... Kterými slovy se děje toto posvěcení? Slovy Pána Ježíše. .... Když se přijde až k tomu, aby bylo dokonáno ctihodné tajemství, kněz již neužívá vlastních slov, nýbrž slov Kristových. Tedy Kristova slova dokonávají toto tajemství.

Svatý Ambrož akcentoval poněkud odlišnou perspektivu než sv. Augustin, jehož přínos byl načrtnut v předchozím postním kázání papežského kazatele. O. Cantalamessa přiblížil rozdíl mezi oběma latinskými církevními otci poukazem na tři pojetí Kristova těla: vlastní či historické Ježíšovo tělo narozené z Marie, eucharistické tělo a církevní tělo. Augustin spojuje těsněji druhé a třetí, tedy eucharistii a církev, jež rozlišuje od reálného a historického Ježíšova těla, zatímco Ambrož spojuje, ba sjednocuje první a druhé, tedy historické tělo Kristovo a to eucharistické, jež rozlišuje od církevního těla.

Má-li Ambrožova vize nějaké limity, pak je to absence jakéhokoli odkazu na působení Ducha svatého ve vytvoření Kristova těla na oltáři. Veškerá účinnost spočívá v konsekračních slovech, která považuje za kreativní, tedy za slova, která se neomezují na tvrzení nějaké existující reality, ale vytvářejí realitu, kterou označují, podobně jako věta fiat lux ze stvoření. Ambrožův vliv způsobil, že v latinské liturgii měla skrovný význam slova vzývání Ducha svatého (epiklese), která jsou naopak ve východních liturgiích zařazena těsně před slova proměnění.

Existuje však ještě větší mezera, pokračoval o. Cantalamessa, a netýká se jenom Ambrože, ba ani ne pouze latinských otců, nýbrž samotného vysvětlení eucharistického tajemství jako celku. Nové klima dialogu s židovstvím umožnilo ve vztahu k eucharistii lepší poznání jejího židovského základu. Samo jméno eucharistie není ničím jiným než překladem hebrejského beracha, tedy modlitby požehnání a díkůvzdání konané během jídla.

Církevní otcové brali zřetel na Písma židovského lidu, ale nikoli na jeho liturgii, k níž už sami neměli přístup po oddělení církve od synagogy. ... Důležitý obrat, který nastal objevem židovské liturgie, způsobil, že žádný seriózní badatel dnes neprosazuje hypotézu, podle níž by křesťanskou eucharistii bylo možné vysvětlit večeří vyskytující se v některých helénských mysterických kultech, o což se usilovalo déle než jedno století, a importovat tak do církve ritus pohanských mystérií.

Také Benedikt XVI., pokračoval papežský kazatel, sleduje v kapitole věnované ustanovení eucharistie v druhém dílu knihy Ježíš Nazaretský (str.78) převažující mínění odborníků a přijímá janovskou chronologii, podle níž Ježíšova poslední večeře nebyla velikonoční večeří, nýbrž posledním pozemským stolováním před smrtí. Spolu s Louisem Bouyerem má také Benedikt XVI. za to, že vývoj křesťanské eucharistie, tedy kánonu, vyplývá z židovské berachy.

Má-li tedy eucharistie precedent v rituálním židovském pokrmu, pak nehraje zvláštní roli, zda slavnost Paschy připadala na Zelený čtvrtek nebo Velký Pátek. Ježíš nespojil eucharistii se žádným detailem, který by byl charakteristický pro velikonoční večeři (kromě nesrovnalosti v datacích chybí zmínka o konzumaci beránka a hořkých bylin), nýbrž jenom s těmi prvky, které byly součástí každodenního rituálu, tedy lámání chleba na začátku a velká modlitba díkůvzdání na konci pokrmu. Podle údajů evangelisty Jana, které jsou dnes uznávány prakticky všemi, Ježíš umírá v den Paschy a Jeho poslední večeře je tedy velikonoční v tom smyslu, že Ježíš předjímá Svoji smrt obětováním Svého Těla a Krve, ale teprve v den Jeho smrti na kříži se Pascha uskutečnila. Pascha se stala eucharistií.

Rozhodující moment, pokračoval na jiném místě papežský kazatel, spočívá ve slovech, které Ježíš pronesl po večeři, jak uvádí sv. Lukáš: „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá“ (Lk 22,20), kterými tak doplnil židovskou berachu. Ježíš jimi vyhlásil zakončení staré smlouvy a několika prostými slovy otevřel, nabídnul a uzavřel se svými novou a věčnou smlouvu ve své krvi. Když položil onen kalich, jakoby řekl:

Až dosud, pokaždé, když jste slavili tento rituální pokrm, připomínali jste si lásku Boha, který vás vysvobodil z Egypta. Od nynějška však, až budete opakovat to, co jsme učinili dnes, budete si připomínat nikoli vykoupení z hmotného otroctví zvířecí krví, nýbrž budete to činit na moji památku, památku Božího Syna, který dává svoji Krev, aby vás vysvobodil z vašich hříchů. Dosud jste jedli obyčejný pokrm na oslavu hmotného vysvobození, nyní budete jíst mne, božský pokrm obětovaný za vás, abyste byli jedno se mnou. A budete jíst a pít mou Krev tímtéž úkonem, jakým se já obětuji za vás. Toto je nová a věčná smlouva.

Myšlenka „památky“, kterou Ježíš vzal z rituálů židovského šabatu a svátků, pokračoval o. Cantalamessa, se vyskytuje v knize Exodus (12,14), obsahuje podstatu mše, její teologii i její vnitřní význam pro spásu. Biblická památka je mnohem více než pouhá připomínka, subjektivní vzpomínka na minulost. Skrze ni a mimo mysl modlícího se člověka přichází ke slovu a dílu skutečnost, která má vlastní existenci, nepatří minulosti, ale existuje a působí v přítomnosti a bude působit v budoucnosti. Památka, která byla dosud pečetí věrnosti Boha Izraeli, je nyní lámaným tělem a prolitou krví Božího Syna. Je Kalvarskou obětí znovu zpřítomněnou navždy a pro všechny.

Tady se objevuje smysl a cena Ambrožova důrazu a v jeho stopách i rozvinutější formy scholastických teologů a Tridentského koncilu na „opravdovou, reálnou a podstatnou přítomnost Krista“ v eucharistii. Jedině tak si památka ustanovená Ježíšem uchovává svůj objektivní charakter absolutního, nepodmíněného daru, který nezávisí na ničem, ani na víře toho, kdo na něm má účast.

Řekl včera mimo jiné papežský kazatel O. Cantalamessa ve třetí postní promluvě pro papeže a římskou kurii.

(mig)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
14.4.17 O Crux, Ave Spes Unica
7.4.17 Papežský kazatel: Protestanté a katolíci nemají setrvat ve vězení minulosti
18.3.17 O. Cantalamessa: vytvářet podmínky k bezvýhradné víře v Kristovo Božství
11.3.17 První postní kázání otce Cantalamessy
23.12.16 Čtvrté adventní kázání otce Cantalamessy o mateřství Panny Marie



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Měj odvahu pravdy, ale pamatuj, že nejsi nadřazen nikomu

Nový papežský dokument o rodině – více teologie, méně pochybností

Papež se modlí za oběti mexického zemětřesení

Šéf vatikánské diplomacie hovořil OSN o boji proti novému otrokářství

Delegáti komisí Iustitia et Pax se sejdou v Taizé

Přistupovat k trpícím a navracet jim důstojnost

Papež: Doprovázet dnešní migraci láskou a inteligencí po vzoru sv. Františky Cabrini

Papežský institut Jana Pavla II. mění název i statuta

Kardinál Farrell: společnost už nepodporuje rodiny, nýbrž jednotlivce

Svatý stolec k případu Emanuely Orlandi

Prezident Assad: Křesťané nejsou v Sýrii hosty ani migrujícím ptactvem

Vatikán podporuje aktivity Mezinárodní organizace pro atomovou energii

 Nově na webu
Svatý otec: Výchova k naději

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O geopolitice a spiknutí mezinárodního terorismu

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Nikoli zdi či mosty, migrace je otázkou způsobů

Rozhovory: Nerozumím světu geopolitiky

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv září 17
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě