Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Nesmíme se bát obnovy struktur, které nám dnes brání zaslechnout volání lidí, čekajících na evangelium, řekl papež František účastníkům plenárního zasedání Kongregace pro instituty zasvěceného života. Výroční shromáždění tohoto vatikánského úřadu zodpovědného za řeholní život v církvi se koná těsně před zahájením Roku zasvěceného života (30.11.). Jeho téma zní: „Mladé víno do nových měchů“.

Po druhém Vatikánském koncilu, připomenul Svatý otec, silné vanutí Ducha na jedné straně podněcovalo řeholní instituty, aby uskutečnily duchovní, charismatickou a institucionální obnovu. Na druhé straně pak povzbuzovalo muže a ženy, aby ve svých srdcích hledali nové způsoby, jak odpovědět na Ježíšovu výzvu k následování:

„Nesmíme mít strach zanechat staré měchy. Tedy strach ze změny oněch zvyklostí a struktur, které v životě církve, a tudíž také v zasvěceném životě, již neodpovídají tomu, co po nás dnes Bůh žádá, aby se ve světě šířilo jeho království. Oněch struktur, které nám poskytují zdánlivou ochranu a podmiňují tak dynamismus lásky, oněch návyků, které nás oddalují od stáda, ke kterému jsme byli vysláni, a brání nám zaslechnout volání těch, kteří čekají na radostnou zvěst o Ježíši Kristu.“

Papež poukázal na slabiny, které se dnes vyskytují v zasvěceném životě: některé jeho sektory vzdorují změnám, komunity nepůsobí přitažlivě pro nové kandidáty, kteří pak nastoupenou cestu opouštějí:

„A to mne znepokojuje! Vypovídá to něco o výběru kandidátů a jejich formaci a také o tajemství každého člověka. První dvě hlediska ale musíme dobře zvážit.“

K tomu se druží slabá formace, honba za plněním institucionálních a úředních úkolů na úkor duchovního života, nelehká integrace v rámci kultur a generací, problematická rovnováha při výkonu moci a nakládání s majetkem.

„Mám starost také o chudobu! Dělám tu sice rodinnou reklamu, ale sv. Ignác říkával, že chudoba je matkou a hradbou zasvěceného života. Chudoba je matkou, dává život a její hradby chrání před světskostí“.

Papež František poté naznačil měřítka, podle jakých hodnotit mladé víno i staré měchy: evangelní původnost při rozhodování, věrnost charismatu, prvenství ve službě, pozornost k nejmenším a nejslabším, úcta k důstojnosti každého člověka. Nejdůležitějším kritériem je však modlitba.

„Zasvětili jsme se, abychom sloužili Pánu a přinášeli Boží slovo druhým lidem. Řekněte, prosím, novým členům, že modlitba není ztráta času, že adorace a Boží chvály nejsou ztrátou času. Pokud se my, zasvěcené osoby, každý den nezastavíme před Bohem v nezištné modlitbě, stane se z vína ocet.“

Upozornil papež František účastníky plenárního zasedání Kongregace pro instituty zasvěceného života.

(jag)