Brusel.
„V Evropském parlamentu není náboženství vzorcem, který by určoval osobní či kolektivní preference, ani dostatečným základem k mobilizaci. Zůstává významným rozlišujícím symbolem politického a veřejného profilu“, vyplývá ze šetření bruselského Institutu evropských studií, které zkoumalo víru jednotlivých europoslanců a její dopad na politiku. O průzkumu, na který si našlo čas pouze 22 procent poslanců minulého volebního období (2009-2014), informuje dnešní vydání vatikánského listu
L´Osservatore Romano.
Ačkoli téměř tři čtvrtiny z dotázaných (72%) matrikově patří do některé z církví, pouze 62 procent se považuje za „nábožensky založeného“ a jen o něco méně než polovina věří v Boha či nějakou jinou duchovní formu. Většina dotázaných europoslanců nebere náboženství v potaz při svém politickém rozhodování (47% zřídka a 19,6% nikdy), zatímco zhruba třetina to činí často nebo dokonce vždy. V souvislosti s křesťanskými kořeny našeho světadílu se Evropský parlament dělí na dvě poloviny – první tvoří zklamaní europoslanci, kterým chybí zmínka o křesťanském dědictví v Lisabonské smlouvě. Druhá polovina Evropského parlamentu naopak odmítnutí křesťanských hodnot vítá.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
