17. 1. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2212
Poslechem z webových stránek.1397
Četbou textů na webových stránkách.2568
Poslechem i četbou.1473


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Protikřesťanské nápisy džihádistů v němčině

Povánoční modlitba

Kardinál Sarah: Když se obrátíme k Bohu, On napraví vztahy mezi lidmi a národy




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Svatý otec

 Generální audience 

18.11.2015 

Rodina je brána přívětivosti

Katecheze papeže Františka na gen. audienci, nám. sv. Petra

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Dnešní reflexí přicházíme na práh Jubilea, které se blíží! Před námi je velká brána Božího milosrdenství, krásná brána, která přijímá naši lítost a nabízí milost Jeho odpuštění. Brána je velkoryse otevřena, my však máme její práh odvážně překročit. Každý z nás v sobě nosí něco, co tíží. Všichni jsme hříšníci, využijme přicházející chvíle a překročme práh slitovného Boha, který nikdy neochabuje v odpouštění. Odvážně vstupme!

Od biskupské synody, která se konala v říjnu, se všem rodinám a celé církvi dostalo velkého povzbuzení k setkání na prahu této otevřené brány. Církev se osmělila otevřít své brány a vyjít v těchto těžkých dobách spolu s Pánem vstříc někdy nejistým, někdy bloudícím putujícím synům a dcerám. Zejména křesťanským rodinám se dostalo povzbuzení, aby otevřely bránu Pánu, který chce vstoupit a přináší své požehnání a přátelství. Je-li brána Božího milosrdenství otevřena nepřetržitě, musejí být otevřeny také brány našich institucí, abychom všichni mohli vycházet a roznášet Boží milosrdenství. Jubileum znamená nechat Pána vcházet i vycházet.

Pán tuto bránu nikdy nerozráží. I on žádá o dovolení vstoupit, prosí o svolení a nerozráží bránu, jak praví v knize Zjevení: „Hle, stojím u dveří a klepu“ – představme si Pána klepajícího na bránu našeho srdce – „Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mě“ (Zj 3,20). A v posledním velkém vidění této knihy prorokuje o městě Božím takto: „Jeho brány nebudou ve dne zavřeny“ - což znamená, že budou vždy otevřeny, protože – noc tam vůbec není“ (Zj 21,25). Ve světě existují místa, kde se brány nezamykají. Ještě jsou, ale je mnoho takových míst, kde jsou pancéřované brány normální. To nás neudivuje, ale zamyslíme-li se nad tím, není to pěkné znamení! Nesmíme podléhat myšlence, že musíme tento systém zavést ve svém životě, v rodině, ve městě a ve společnosti. A tím méně v životě církve. To by bylo hrozné! Nehostinná církev, stejně jako rodina uzavřená do sebe, uráží evangelium a zatvrzuje svět. V církvi tedy žádné pancéřované brány, všechno ať je otevřeno!

Způsob, jakým jsou spravovány „brány“ – prahy, přechody a hranice – má symbolický význam a nabývá ústředního smyslu. Brána má střežit, jistě, ale nikoli odmítat. Brána nesmí být pancéřovaná, ale naopak. Vyžaduje se dovolení, aby pohostinnost zazářila ve svobodě vlídného přijetí a svévolná invaze ji zacloní. Brána se otevírá často, aby bylo vidět, zda někdo nečeká venku, protože mu možná chybí odvaha, případně síla zaklepat. Kolik lidí ztratilo důvěru, nemá již odvahu zaklepat na bránu našeho křesťanského srdce, na bránu našich kostelů… Jsou tam, ale nemají odvahu, připravili jsme je o důvěru. Ať k tomu, prosím, nikdy nedochází. Brána říká mnohé o domu a také o církvi. Správa brány vyžaduje pozorné rozlišování a zároveň má inspirovat k velké důvěře. Chtěl bych všem strážcům bran vyjádřit vděčnost: domovním správám, občanským institucím a kostelům. Obezřetnost a zdvořilost vrátných nezřídka umožňuje udělat si obrázek o lidskosti a vlídnosti celého domu již u jeho vchodu. Od těchto mužů a žen, kteří jsou strážci míst setkání a vlídného přijetí v lidské obci, je třeba se učit! Vám všem, strážci mnoha bran, příbytků či kostelů, patří vřelý dík. Úsměv a přívětivost vždycky ukazují pohostinnost domu či kostela, takže přicházejícím dává pocit přijetí a štěstí.

Dobře víme, že vlastně my sami jsme strážci a služebníci Boží brány, a touto branou je Ježíš. On nás osvěcuje v každé bráně našeho života, včetně brány našeho narození i našeho skonu. On sám prohlásil: „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn; bude moci vcházet i vycházet a najde pastvu“ (Jan 10,9). Ježíš je branou, kterou můžeme vcházet i vycházet. Boží ovčinec je totiž útočiště, nikoli vězení! Boží dům je útočiště, nikoli vězení a Jeho brána nese jméno Ježíš! Je-li brána zavřena, říkáme: „Pane, otevři!“ Ježíš je branou a umožňuje nám vcházet i vycházet. Lupiči se bráně vyhýbají. Je to kuriózní, ale lupiči se vždycky snaží vejít jinudy, oknem či střechou; vyhýbají se bráně, protože mají špatné úmysly. Vměšují se do stádce, aby oklamali ovce a profitovali na nich. Branou máme procházet a naslouchat Ježíšovu hlasu. Slyšíme-li tón Jeho hlasu, máme jistotu a jsme zachráněni. Můžeme vejít bez bázně a vyjít bez nebezpečí. V této krásné Ježíšově promluvě je řeč také o vrátném, který má za úkol otevírat dobrému Pastýři (srov. Jan 10,2). Pokud vrátný slyší Pastýřův hlas, otevře a nechává vejít všechny ovce, které Pastýř přivádí, všechny, včetně těch, které zbloudily v lesích a které se dobrý Pastýř vydal hledat, aby je přivedl zpět. Tyto ovce nevybírá vrátný, nevybírá je farní asistent či asistentka. Všechny ovce jsou zvány, vybírá je dobrý Pastýř. Také vrátný je poslušný Pastýřově hlasu. Mohli bychom tedy říci, že máme být jako onen vrátný. Církev je vrátnou, nikoli paní Pánova domu.

Svatá Rodina nazaretská dobře ví, co znamená otevřená či zavřená brána pro ty, kdo čekají dítě, nemají útočiště a musí čelit nebezpečím. Ať křesťanské rodiny učiní z prahu svého domu menší či větší znamení Brány milosrdenství a Boží vlídnosti. Právě tak má být církev poznávána v každém koutu země, totiž jako strážkyně Boha, který klepe, jako pohostinnost Boha, který ti nezavírá před nosem s odůvodněním, že nejsi z domu. V tomto duchu přistupujme k Jubileu: ke Svaté bráně, k bráně obrovského Božího milosrdenství! Kéž je také naše srdce branou, aby se všem dostalo Božího odpuštění a abychom také my odpustili všem, kdo na naši bránu klepou.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
11.1.17 Papež: Když budeme důvěřovat v Pána, budeme jako On
11.1.17 O falešných nadějích vkládaných do idolů
4.1.17 Papež: Slzy jsou setbou naděje
4.1.17 Křesťanská naděje – Ráchel oplákává svoje děti, ale ... má ještě naději
28.12.16 Papež: Víra se musí umět dívat očima víry



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu Real Audio  

Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Český kanál Rádia Vaticán na You Tube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Jít tam, kde je naše naděje

Tiskové sdělení Svatého stolce k událostem v Maltézském řádu

Naprostá většina dětských uprchlíků přijíždí do Itálie bez doprovodu dospělých

V Aleppu se nadále bojuje, říká pracovnice Kirche in Not

Migranti vědí, proč jdou do křesťanské Evropy

Kardinál Dolan k účasti na Trumpově inauguraci

Papež v římské farnosti Setteville: Být svědkem Krista neznamená být svatým

Prezident Guineje na návštěvě Vatikánu

Papež oslaví spolu s dominikány 800. výročí jejich založení

Diecézní beatifikační proces sestry Lucie z Fatimy

Bez různorodosti bychom byli sektou - říká předseda francouzského episkopátu

Soustrastný telegram papeže do Kyrgyzstánu

 Nově na webu
Svatý otec: Běda, kdyby církev hlásala sebe samu, ztratila by kompas a nevěděla kam jít!

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Povánoční modlitba

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Milosrdenství staví hráz sociálnímu zlu

Rozhovory: Je třeba legitimizovat člověka

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv leden 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Milosrdenství vyžaduje statečnost, vzdorujme teroru láskou

Co jsou jezuité?

Svět je unaven lživými nadšenci