28. 7. 2016

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.1478
Poslechem z webových stránek.942
Četbou textů na webových stránkách.1722
Poslechem i četbou.910


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Zahajovací mše svatá Světových dnů mládeže

Papež František v Polsku – 1. den

Radost lásky a zděšení teologů




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

26.12.2015 

Chyboval Dionysius Exiguus při určení našeho letopočtu?

O díle P. Jana Pouče „Náš letopočet a král Herodes“

Milan Glaser

V předmluvách Bible se běžně dočteme, že náš letopočet je chybný, protože Dionysius Exiguus, úředník římské kurie, který roku 532 zavedl, aby se do úředních listin připisovalo anni Domini nostri Jesu Christi, tedy léta Páně, se měl při určení Ježíšova narození dopustit chyby. Toto tvrzení, které nebývá podrobněji odůvodňováno, se v různých obměnách uvádí od 19. století a bývá doplňováno různým datováním, které klade Ježíšovo narození o 4, 6, 7 či 9 let dříve. Již různost těchto dodatečných datací ukazuje, že domnělá Dionysiova chyba se předpokládá, nikoli dokládá, a neuvádí se dokonce ani, v čem spočívá. Jsou to pouhé hypotézy, tedy pokusy určit zpětně datum Ježíšova narození vytvářením umělé spojitosti mezi zmínkou o hvězdě, kterou spatřili mudrcové, jak zaznamenal evangelista Matouš, a nějakým astronomickým úkazem, který je zpětně dohledáván. Za tím účelem se mluví o konjunkci planet v roce 7 před n. l. a jako údajný rok Ježíšova narození se uvádí rok 6 či 7 před n.l.

Dílo Náš letopočet, Ježíš Kristus a král Herodes od českého kněze Jana Pouče (1884-1962), vydané před třemi roky, ukazuje, že se tyto hypotézy zakládají na chybných výpočtech některých událostí, zvláště smrti krále Heroda, kterou v roce 1885 mylně datoval Emil Schürer do roku 4 před n.l. Otec Jan Pouč, důvěrně obeznámen se všemi známými letopočty a chronologiemi, se ve své práci opírá o pevné historické události a časová období života konkrétních historických osobností. Neúprosnou řečí čísel pak potvrzuje, že Josephus Flavius zaznamenal dostatek konkrétních událostí a časových spojitostí, z nichž plyne, že Ježíš Kristus se narodil 25. prosince roku 1 před naším letopočtem, přičemž náš letopočet začíná nejbližším 1. lednem po Ježíšově narození. Mravenčí - několik desetiletí trvající - práce otce Jana Pouče vynáší na světlo spoustu nových i starých poznatků. V Římské říši císař Julius roku 45 před n.l. zavedl závazný dvanáctiměsíční kalendář, avšak nestanovil žádný letopočet, tedy vztah, kterým by bylo počítání času ukotveno k nějaké významné dějinné události. Až do poloviny 5. století je jako životní kontext na římských hrobech zmiňován úřadující konsul, a nikoli počet roků od založení Říma (ab Urbe condita). Teprve ve čtvrtém století bylo sestaveno několik různých letopočtů s odkazem na stvoření světa, na zničení jeruzalémského chrámu anebo na vznik Říma. Letopočtů vznikla asi stovka. Přitom byl brán zřetel na již dávno vžité nařízení císaře Augusta, aby každý kalendářní rok začínal prvním lednem. Protože však různí autoři (Fabius Pictor, Cicero, Livius, a jiní) zaznamenali různé chronologie, existovalo několik různých letopočtů vztahujících se k založení Říma. Křesťané se však při výpočtu založení Říma drželi seznamu konsulů, který se nacházel na Římském Kapitolu. A protože věděli, kdy se narodil Ježíš Kristus, určili že Řím byl založen 752 let před Kristem. Papežský úředník Dionysios měl přibližně o sto dvacet let později už jen snadný úkol, totiž přestat datovat úřední listiny založením Říma a začít je vztahovat k narození Páně. Rok ani den nemusel Dionysios vypočítávat, protože už byly známy. O 25. prosinci jako narození Páně píše např. Hippolyt roku 204, tedy více než tři sta let před Dionysiem. A Pavel Orosius, galský kněz, píše kolem roku 400, že císař Augustus vydal první nařízení o sčítání lidu 752 let po založení Říma (ab U.C.).

Proč se tedy uvádí jako rok narození Ježíše Krista rok 6 či 7 před n.l.? Otec Jan Pouč názorně ukazuje, že pouze proto, aby se vyhovělo dataci smrti krále Heroda stanovené německým badatel Schürerem mylně na rok 4 před n.l., a ukazuje, že Herodes ve skutečnosti zemřel těsně před velikonocemi roku 1 našeho letopočtu, jak lze vypočítat z údajů, které uvádí Josephus Flavius. Tento židovský historik píše, že smrti Heroda předcházelo zatmění měsíce. Až v roce 1990 potvrdil astronom John P. Pratt (Yet another Elipse for Herod, in The Planetarian, vol. 19, no.4, dec. 1990, str. 8-14) viditelnost tohoto zatmění v Jeruzalémě 29. prosince roku 1 před n. l. Tento nebeský úkaz přesně zapadá do událostí, které podrobně popisuje Josephus Flavius. Spojitost Kristova narození a konjunkce planet Jupitera a Saturna v souhvězdí Ryb v září roku 7 před n.l. je zcela vyumělkované, jak uvádí např. Wolfgang Trilling v knize Hledání historického Ježíše (Vyšehrad, Praha 1993). Evangelista Matouš, který popisuje událost se třemi mudrci totiž napsal, že „hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě“ (Mt 2,9). „Řídíme-li se slovním zněním – píše Trilling – nemá evangelista zřejmě na mysli astronomickou událost, nýbrž přímo zázračný, mimořádný úkaz.“ A proto dodává německý autor „je větší část badatelů zajedno v tom, že se v tomto případě musíme vzdát spojitosti mezi astronomií a textem Písma“.

Správnost našeho letopočtu potvrzuje roku 1916 také významný židovský chronolog, rabín Eduard Mahler. Židé počítali roky od zničení jeruzalémského chrámu přibližně do poloviny středověku. V jejich starých spisech se našla zmínka o roce 987 od zničení chrámu a Mahler ho převádí na rok 1056 n. l. a na rok 4816 od stvoření Adama podle byzantského letopočtu. Propojení různých letopočtů a chronologií, které Jan Pouč dokonale ovládal, mimo jiné rovněž ukazuje, že není třeba vynalézat nové datum narození Ježíše Krista. Žijeme ve správných dějinách, protože, jak už to bývá, ti, kteří jsou časově blíže událostem, o kterých píší, jsou lépe informovaní než my.

Dílo otce Jana Pouče, které vynesli na světlo a připravili k vydání otec Alois Kotek a Vladimír Bláha, je pro běžného čtenáře sice nesnadno stravitelné, protože předpokládá nadprůměrnou počtářskou zběhlost. Obsahuje však obrovské množství poznatků, které umožňují doslova si osahat konkrétnost událostí, na kterých stojí křesťanská víra.

Připraveno s použitím spisu Jana Pouče, Náš letopočet a král Herodes. Chronologie Ježíšova života podle starověkých zpráv, MCM, 2012; a podle indikací Vladimíra Bláhy.

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
29.12.11 Ježíš se narodil 25. prosince roku 1 před n.l.
27.12.09 Historicita a hřejivost Vánoc spolu souvisejí
14.8.03 Ježíš se narodil 25. prosince



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2016 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu Real Audio  

Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Český kanál Rádia Vaticán na You Tube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež František v Polsku – 1. den

Zahajovací mše svatá Světových dnů mládeže

Papežské videoposelství mládeži brownsvillské diecéze

Aleppo volá Krakov

Papež vyjádřil bolest nad útokem na francouzský kostel

Cena ECHO Klassik pro Papežský sbor Sixtinské kaple

Papežská kondolence do Japonska

Papež František navštívil generální kurii Tovaryšstva Ježíšova

Sekretář organizačního výboru SDM v Krakově: Svět nevytvářejí pouze lidé

Kardinál Tauran: Smrt nemá poslední slovo

Papež: Naléhavou modlitbou nepřesvědčujeme Boha, nýbrž posilujeme svoji víru a trpělivost

Římský biskup se setká s polskými biskupy bez účasti médií

 Nově na webu
Svatý otec: Matka Boží není panovnicí, ani protagonistkou

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Radost lásky a zděšení teologů

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Kdo jsou dnešní mladí lidé a co hledají?

Rozhovory: S islámem se podvratně manipuluje

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv červenec 16
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Amoris laetitia činí krok směrem, kterým se vydal Wojtyla

Kněžská duchovní obnova 2016

Pohledem Panny Marie Guadalupské