26. 7. 2016

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.1467
Poslechem z webových stránek.936
Četbou textů na webových stránkách.1710
Poslechem i četbou.905


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Římský biskup se setká s polskými biskupy bez účasti médií

Byla zveřejněna apoštolská konstituce Vultum Dei quaerere

Radost lásky a zděšení teologů




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Zprávy

 Cesty 

17.2.2016 

Papež František ve Spojených státech mexických - 5.den

Morelia/Ciudad Juarez. 1. Papež František navštívil barokní katedrálu v Morelii.
2. Sto tisíc mladých Mexičanů se v úterý odpoledne účastnilo setkání s Petrovým nástupcem na místním stadionu.
3. „Kdo zakusil peklo, může být ve společnosti prorokem“ – řekl dnes dopoledne papež František vězňům největšího mexického výchovně-nápravného zařízení v Ciudad de Juárez.

ad 1. V pozdních večerních hodinách našeho času, když v Mexiku právě končila siesta, se papež František odebral ze sídla arcibiskupa Morelie do místní katedrály, rozlehlé stavby koloniálního baroka s dvouvěžovým průčelím vévodícímu náměstí Armas. Svatého otce tam očekávali rektoři čtrnácti mexických univerzit, představitelé jiných vyznání, ale především stovky dětí, které se připravují na první svaté přijímání. Byla mezi nimi také Lupita, sedmiletá holčička, jejíž zázračné uzdravení završilo kanonizační proces bl. Josého Sancheze Del Rio, mladého člena hnutí “cristeros”, zavražděného v roce 1928. František krátce promluvil s malou Lupitou a její matkou. K lékařsky nevysvětlitelnému uzdravení došlo, když byly Lupitě pouhé tři měsíce a lékaři jí nedávali šanci na přežití kvůli těžké degenerativní chorobě mozku.

V neplánované spontánní promluvě od oltáře Svatý otec vybízel k lásce k bližním po Ježíšově vzoru:

„Budu prosit Ježíše, aby vám pomáhal růst ve velké lásce, v tak velké lásce jakou má On sám. V lásce, která vám pomůže být opravdovými křesťany a naplňovat Ježíšovo přikázání: Miluj Boha nade všechno a bližního tak, jak milujeme sebe samé a nebo ještě více: tak jak nás miloval On.”

Řekl papež a vybídl přítomné, aby si vzpomněli na lidi, s nimiž se nepohodli, a zahrnuli je do svých modliteb. „To je způsob, jak si opatřovat přátele a nikoli nepřátele... Skutečné přátelství vytváří v našem srdci Bůh,” dodal František.
Před katedrálou papež ještě vyslechl skladbu zkomponovanou na jeho počest v provedení místního sboru a převzal od starosty města symbolické klíče od měských bran. Potom se František vydal papamobilem v doprovodu jezdců na koních s typickými sombrery na jednadvacetikilometrovou cestu lemovanou jásajícími zástupy směrem ke stadionu, kde Františka očekávala mexická mládež.

ad 2. Velké bohatství, které má Mexiko v mladých lidech, zdůraznil papež František hned po svém příjezdu v projevu k občanským autoriám. Včera večer potvrdil svá slova při setkání s více než stovkou tisíc mladých shromážděných na stadionu Morelos y Pavón v hlavním městě státu Michoacán.

Stadión zaplněný do posledního místa a přetékající nadšením vygradovaným jižním temperamentem, byl na ploše rozdělen uličkami ve tvaru kříže, vyloženými červenou látkou. František opět využil golfového vozítka, aby mohl - za zvuku známých melodií Ennia Morriconeho z filmu Mise - projet kolem sektorů a pozdravit mládež. Jak se ukázalo, na spontánnost mladých Mexičanů byl doprovod zajišťující papežovu bezpečnost krátký. Když František vystoupil z vozítka a vyšel pozdravit nemocné, jeden z nich jej chytil za ruku s takovou vehemencí, že papež málem jednoho postiženého na vozíku zalehnul. Na místě si za to vysloužil Františkovo pokárání, aby „nebyl egoista“.
Tato drobná epizoda, exponovaná světovými agenturami, nicméně nemohla zakalit rozjásanou a sváteční atmosféru setkání. Jakmile Svatý otec došel ke svému místu, na prostranství uprostřed stadionu začalo představení plné barev, hudby a tance, festival mládí a bezstarostnosti, která alespoň na chvíli dala zapomenout na tíživou situaci tohoto mexického státu s jeho pseudomesiánskými lídry drogových kartelů, organizovaným zločinem a nezaměstnaností mezi mladými.

Ani tentokrát nechyběly dojemné momenty pozornosti k těm, kdo obvykle stojí opodál. Během představení ochranka zadržela dva dobrovolníky s downovým syndromem, kteří se chtěli přiblížit k papežovi. Ten však pokynul, aby je nechali přijít, a mocně je objal. Po stadionu právě kráčelo barevné procesí v indiánských krojích s křížem a sochou P. Marie. Přišel čas svědectví mládeže z různých kultur a jazyků Mexika. Vyprávěli o své vysněné rodině, o touze po pokoji a o naději, kterou tolik potřebují. František si celou dobu psal poznámky – a bylo tedy zřejmé, že odloží připravený text a naváže na odeznělá svědectví. A tak se také do značné míry stalo.

Petrův nástupce poděkoval za vřelé přijetí, které – jak řekl – potvrdilo to, co o Mexičanech věděl dávno, totiž že jsou vitální a radostný národ. Pozdravil také tisíce mladých shromážděných na náměstí sv. Jana Pavla II. ve městě Guadalajara. „Vy jste bohatstvím této země. Pozor! Neřekl jsem nadějí, ale bohatství!“ – řekl a ke svému tvrzení připojil výklad:

„Země může skrývat velmi vzácné minerály, které mohou posloužit pokroku lidstva, být jeho bohatstvím. Avšak toto bohatství je potřeba proměnit v naději skrze práci, tak jak to činí horníci, když tyto minerály těží. Vy jste bohatství, které je třeba proměnit v naději. (...) A pohlížet do budoucna není možné, pokud si nejdříve nedokážu vážit sebe sama, pokud nedokážu vnímat, že můj život, moje ruce, můj vlastní příběh má svou cenu.“

Svatý otec vyzval mladé, aby se ihned v tichosti zamysleli nad tím, zda je skutečně všechno ztraceno. Největším ohrožením naděje jsou řeči, které tě shazují, jako by z tebe chtěli vysát tvou hodnotu; ohrožením naděje je pocit, že nikoho nezajímáš - pokračoval František a poukázal na třetí ohrožení naděje, které platí stejně pro Mexiko jako pro evropské země:

„Je tu však ještě jedna zásadní hrozba pro naději – naději, že bohatství, kterým jste, vzroste a vydá plody – totiž, když je ti vnucováno, abys uvěřil, že začínáš mít cenu teprve tehdy, když se navlékneš do značkového oblečení, posledních výkřiků módy, nebo teprve tehdy, když se staneš významný a důležitý, protože máš peníze (...) Hlavním ohrožením je, když někdo začne mít pocit, že za peníze koupí všechno, včetně náklonnosti druhých lidí.“

Chápu, že pro vás může být obtížné věřit, že jste bohatstvím této země, když jste bez ustání vystaveni ztrátám přátel nebo příbuzných rukou obchodníků s drogami a zločineckých organizací, které rozsévají teror, dodal papež František. A připomněl také další bolesti mladých lidí, jako je nezaměstnanost, ale také nemožnost studovat, či svůdné nabídky, vyznívající do prázdna. Své bohatství si nesete uvnitř, zdůraznil:

„Nemyslete si, že vám říkám tyhle věci (...) protože jsem dobrý nebo protože jsem odborník. Ne, drazí přátelé, tak tomu není. Říkám vám to proto (...), že stejně jako vy věřím v Ježíše Krista. (...) Je to On, kdo ve mně bez přestání obnovuje naději. Je to On, kdo bez přestání obnovuje můj pohled. Je to On, kdo probouzí ve mně, stejně jako v každém z nás, půvab zábavy, půvab snění a půvab společné práce. Je to On, kdo mě bez přestání zve, abych proměnil své srdce. Ano, moji přátelé, říkám vám to proto, že v Ježíši jsem se setkal s Tím, kdo je schopen probudit to nejlepší, co mám v sobě.“

Papež zdůraznil, že vidět jako jedinou možnost život v područí drogových kartelů je lež, stejně jako není pravda, že mladí jsou odsouzeni k bídě a živoření na okraji společnosti nebo k tomu být zbožím, jež slouží ambicím někoho jiného.

„To, co vás marginalizuje, jsou ambice jiných lidí, kteří vás chtějí využívat ve všech těch věcech, které jsem vypočetl, a které, jak víte, končí záhubou. A jediný, kdo mne může pevně držet za ruku je Ježíš Kristus. Je to on, kdo dokáže proměňovat bohatství v naději. Žádali jste mě o slovo naděje, o slovo, které jsem vám přinesl. To, které je v základu všeho – a jmenuje se Ježíš Kristus. Když se vám všechno zdá být obtížné, když se vám zdá, že se hroutí celý váš svět, obejměte jeho kříž, obejměte Jeho a – prosím vás o to – nepouštějte se nikdy jeho ruky, i kdyby vás kupředu vlekl a vy jste padali, dovolte mu, aby vás On zvedl.“

Papež František svoji promluvu k mladým Mexičanům shrnul třemi slovy: bohatství, naděje a důstojnost. Totiž bohatství, které jejich země dostala od Boha právě v nich; naději, kterou jim přináší Ježíš Kristus, a důstojnost, kterou jim dává, a díky níž nesmějí dovolit, aby se stali zbožím plnícím kapsy někoho jiného. Své nadšením překypující auditorium František v závěru vybídl, aby budovalo svatyni svého společenství, farnosti a národa – a nezapomínali na rodinu, protože ta je základním kamenem velkého národa.

ad 3. Papež František se dnes o půl osmé ráno rozloučil s apoštolskou nunciaturou v hlavním mexickém městě, aby se vydal na „americkou Lampedusu“. Poté, co letecky překonal půldruhého tisíce kilometrů, přistál v severomexickém státě Chihuahua. Poslední etapou apoštolské cesty se stala návštěva Ciudad Juarez, města na hranici se Spojenými státy americkými, které od texaské lokality El Paso dělí řeka Rio Grande a ostnatý drát. Toto místo je symbolem migrace mezi jihem a severem amerického kontinentu. Kromě lidí tudy putuje droga určená do Spojených států amerických, což znamená stálou přítomnost drogových kartelů a odráží se na kriminalitě a zejména znepokojivém jevu násilných úmrtí, který se týká především žen. Na počátku tisíciletí bylo toto město na základě přestřelek a vražd (9500 ročně) považováno za nejnebezpečnější na světě. Kromě tisícovky ozbrojených band (tzv. pandilass) kvete v této dvoumilionové lokalitě nelegální tovární výroba v tzv. maquiladoras, které díky levné pracovní síle vyrábějí zboží pro první svět.

Právě z mexické hranice v Ciudad Juarez chtěl Petrův nástupce v září loňského roku zahájit oficiální návštěvu Spojených států amerických. Nakonec se vstupní branou do Washingtonu stala Kuba a papež se na mexickou periferii vrací dnes. Věnuje jí závěrečný den této apoštolské cesty, během kterého vstoupil do místního vězení, promluví k pracujícím a na závěr bude slavit mši svatou s migranty. Petrův nástupce bude lámat chléb nad oltářem vzdáleným pouhých osmdesát metrů od místa, které zlomilo mnoho lidských osudů. Od 90. let vznikala v Ciudad Juarez dělící zeď mezi Mexikem a USA, která byla před deseti lety ze severoamerické strany dokončena do délky 700 mil a vybavena elektronickým systémem sledujícím každý pohyb. Odhaduje se, že přísné imigrační zákony USA rozdělují 11 milionů osob – jednotlivců i rodin. Diecéze Ciudad Juarez a El Paso každoročně slaví památku všech migrantů, kteří zemřeli při pokusu o vstup do USA. Biskupové obou diecézí slouží mši u oltáře, kterým prochází dělící zeď. Nejpohnutější chvíle nastávají při pozdravení pokoje, které si rozdělené rodiny vyměňují skrze pletivo železného plotu (agentura Fides).

Po dopoledním přistání v Ciudad Juarez se papež František vydal do „Střediska opětovné sociální adaptace“, jak lze doslovně přeložit název instituce, která patří do sítě nápravných zařízení státu Chihuahua a splňuje standardy mezinárodního vězeňského systému. „Nemohl jsem odjet, aniž bych vás přišel pozdravit a slavil s vámi Svatý rok milosrdenství“, oslovil papež sedm set vězňů vybraných z celkového třítisícového počtu mužů a žen, přítomných v této věznici.

„Společná oslava Svatého roku milosrdenství je naléhavou připomínkou, že se před námi otevírá cesta, po které se máme vydat, abychom prolomili začarovaný kruh násilí a zločinnosti. Už jsme promarnili řadu desetiletí, protože jsme se domnívali a věřili, že se vše vyřeší odloučeností, vydělením a uvězněním. Věřili jsme, že tato opatření skutečně vyřeší veškeré problémy a že se tak zbavíme obav. Zapomněli jsme se soustředit na to, co by mělo být naší jedinou starostí – tedy život lidí, jejich rodin, těch, kteří trpěli kvůli tomuto začarovanému kruhu násilí“.

Boží milosrdenství nám připomíná, že vězení jsou synonymem toho, jak se daří nám jako společnosti. V mnoha případech jsou synonymem mlčení a zanedbání, vyvolaných kulturou odpisu. Jsou synonymem kultury, která přestala sázet na život, odcházející společnosti, která opouští své děti, pokračoval papež.

„Resocializace a rehabilitace začíná vytvořením systému, který bychom mohli nazvat „sociálním zdravím“. Tedy úsilím o společnost, která se snaží neonemocnět, aby na celé sociální šíři neznečišťovala vztahy v městských čtvrtích, školách, na náměstích, v ulicích a obydlích. Systému sociálního zdraví, který by utvářel kulturu, jež by se účinně zasazovala o prevenci situací a cest, které v důsledku zraňují a poškozují sociální pletivo“.

Někdy by se mohlo zdát, uvažoval Svatý otec, že věznice lidi uschopňují k dalšímu páchání trestných činů, místo aby podporovaly procesy rehabilitace, které umožňují řešit sociální, psychologické a rodinné problémy, jež daného člověka dovedly k určitému postoji. Problém bezpečnosti se nevyřeší pouze tím, že budeme plnit věznice, nýbrž tím, že budeme čelit strukturním a kulturním příčinám nejistoty, jež zasahuje veškeré sociální tkanivo.

Ježíšova starost o hladové, žíznivé, lidi bez přístřeší a vězněné (Mt 25,34-40) měla vyjádřit niternost Otcova milosrdenství. Stává se morálním imperativem pro celou společnost, která si přeje nakládat nezbytnými podmínkami pro lepší soužití. Ve schopnosti, s jakou určitá společnost dokáže včlenit chudé, nemocné či vězněné, spočívá pro tyto lidi možnost uzdravení jejich ran a zapojení se do řádného soužití.“

Resocializace proto začíná školní docházkou všech dětí, důstojnou prací pro jejich rodiny, budováním veřejných prostranství pro trávení volného času a rekreaci, oprávněním k občanské účasti, zdravotními službami a vůbec zajištěním základních služeb, vypočítával papež František.

Slavit společně Svatý rok milosrdenství obnáší ponaučení, že nesmíme zůstávat vězni minulosti a včerejška. Znamená to učit se otevírat dveře budoucnosti a zítřku – věřit, že se věci mohou změnit. Slavit s vámi Svatý rok milosrdenství značí vyzvat vás, abyste pozdvihli hlavu a pracovali na získání kýženého prostoru svobody“.

Víme, že se nelze vracet zpět a že to, co bylo učiněno, nelze vymazat, připustil římský biskup. To však neznamená, dodal, že od nynějška není možné psát nový příběh. Nezapomínejte, že máte k dispozici sílu vzkříšení, sílu božského milosrdenství, která vše obnovuje, nabádal papež vězně.

Nyní možná nastává ta nejtvrdší a nejobtížnější část. Pokud se má stát chvílí, která povede do lepší budoucnosti, usilujte už odsud, abyste zvrátili situace, které působí další vyděděnost. Mluvte se svými drahými, vyprávějte jim o své zkušenosti, napomozte, aby se zastavil začarovaný kruh násilí a vyloučení. Ten, kdo trpěl hlubokou bolestí a, dalo by se říci, zakusil peklo, se může stát ve společnosti prorokem. Pracujte na tom, aby tato společnost, která umí jen použít a zahodit, nadále nekosila oběti.“

V závěru své promluvy Petrův nástupce povzbudil vězeňský personál – pořádkové síly, ale také kaplany a dobrovolníky. Nezapomínejte, že můžete být znamením Otcova lůna, řekl jim.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy k vězňům je ZDE

Návštěvu nápravného zařízení zakončila tichá modlitba a papežské požehnání. Další program v Ciudad Juarez probíhá v nočních hodinách středoevropského času, a proto se k němu vrátíme ve čtvrtek.

Další články z podrubriky Cesty

(RaVat)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
19.2.16 Otec Lombardi o guadalupské cestě
18.2.16 Pohyb kapitálu nesmí určovat pohyb a životy lidí
18.2.16 Bez Panny Marie Guadalupské nelze pochopit Mexiko
18.2.16 Papež František ve Spojených státech mexických - 6.den
16.2.16 Papež František ve Spojených státech mexických - 4.den



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2016 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu Real Audio  

Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Český kanál Rádia Vaticán na You Tube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež František navštívil generální kurii Tovaryšstva Ježíšova

Sekretář organizačního výboru SDM v Krakově: Svět nevytvářejí pouze lidé

Kardinál Tauran: Smrt nemá poslední slovo

Papež: Naléhavou modlitbou nepřesvědčujeme Boha, nýbrž posilujeme svoji víru a trpělivost

Římský biskup se setká s polskými biskupy bez účasti médií

Poučme se z dění v Turecku, vyzývá biskup Audo

Byla zveřejněna apoštolská konstituce Vultum Dei quaerere

Papežova vděčnost za svědectví Carmen Hernandezové

Zaniká Papežská rada pro sdělovací prostředky

Kardinál Parolin k situaci v Turecku

Kardinál Turkson v Jižním Súdánu

První národní eucharistický kongres v Pákistánu

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba je prvním a principiálním »pracovním nástrojem«

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Radost lásky a zděšení teologů

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Kdo jsou dnešní mladí lidé a co hledají?

Rozhovory: S islámem se podvratně manipuluje

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv červenec 16
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Amoris laetitia činí krok směrem, kterým se vydal Wojtyla

Kněžská duchovní obnova 2016

Pohledem Panny Marie Guadalupské