20. 1. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2220
Poslechem z webových stránek.1408
Četbou textů na webových stránkách.2580
Poslechem i četbou.1483


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Povánoční modlitba

Kardinál Sarah: Když se obrátíme k Bohu, On napraví vztahy mezi lidmi a národy

Rodina se vrátila z Německa do Ruska kvůli pronásledování za křesťanské postoje




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Zprávy

  

20.2.2016 

První postní kázání o. Cantalamessy

. Liturgie by měla opětovně objevit hybnost vlastní Duchu Svatému, jehož životní úloha v křesťanské víře je dosud zastíněna, řekl papežský kazatel, o. Raniero Cantalamessa, ve svém prvním postním kázání, které si v pátek dopoledne v kapli Redemptoris Mater Apoštolského paláce vyslechli papež František spolu se spolupracovníky z římské kurie.

Duch Svatý byl sice takříkajíc znovuodhalen, avšak nikoli úplně, a to včetně liturgie. Pokud dnes Duch nepatří k „velkým neznámým“ Trojice, vděčíme za to II. Vatikánskému koncilu, který církvi umožnil, aby si jasněji uvědomila jeho přítomnost a konání. Zmíněný koncil je však přítokem tradice, nikoli její řekou, poznamenal františkánský řeholník.

“Tradice je jako hudba. Co by se stalo s melodií, kdyby se zastavila na jediné notě a opakovala již až donekonečna? Někdy se to stane s gramofonou deskou, která se pokazí, a všichni dobře víme, jaký nelibý účinek to vyvolává“.

Italský kapucín vyšel z tohoto předpokladu, aby mohl upozornit, že ono nepochybné pokoncilové „probuzení“ dosud nepoložilo správný důraz na roli Ducha Svatého, který oproti druhým trojičním Osobám dosud zůstává poněkud ve stínu. Na tento problém můžeme narazit už v koncilním dokumentu o liturgické obnově. Konstituce Sacrosanctum concilium přinesla církvi mnohé plody a nepopiratelný prospěch

: “Méně si však v onu chvíli povšimla, že je potřebné zastavit se u toho, čemu se po vzoru Romana Guardiniho říká „duch liturgie“ (R. Guardini, Vom Geist der Liturgie; J. Ratzinger, Der Geist der Liturgie), což je také název knihy Benedikta XVI. a co já bych spíše nazval „liturgií Ducha“ ( Ducha s velkým D!)“.

Papežský kazatel doprovodil svým komentářem jednu citaci z textu koncilní Konstituce o posvátné liturgii:

“…Každé slavení liturgie je činnost vynikajícím způsobem posvátná: je to dílo Krista kněze a jeho těla, církve. Z hlediska účinnosti se jí žádná jiná činnost církve titulem ani stupněm nevyrovná (SC,7). Dnes jsme schopni vnímat, že tento popis vykazuje nedostatky právě ve výčtu subjektů, neboli aktérů liturgie. Zdůrazňují se tu dva protagonisté: Kristus a církev. Chybí jakýkoli náznak na místo Ducha Svatého. Také v pokračování konstituce se nikdy adresně nepojednává o Duchu svatém – občas o něm padne zmínka, ale vždy nepřímo.“

Konečný počet a pořadí liturgických aktérů přitom uvádí kniha Zjevení, když shrnuje křesťanskou bohoslužbu větou: „Duch i nevěsta volají: Přijď!“ (Zj 22,17). Už Ježíš dokonale vyjádřil povahu a novost kultu v řádu nové smlouvy v rozhovoru se samařskou ženou: „Nastává hodina, kdy opravdoví Boží ctitelé budou Otce uctívat v Duchu a v Pravdě“ (Jan 4,23), přičemž „duch a pravda“ tu neznačí skrytou lidskou niternost podle subjektivistického výkladu drahého idealistům a romantikům.

Nejsme tu však proto, upozornil o. Cantalamessa, abychom takříkajíc „fandili“ jedné či druhé z trojice božských Osob, nýbrž abychom bránili trojiční dynamismus liturgie. Tuto hybnost výstižně vyjadřuje učitel církve, sv. Bazil Veliký, či ve středověku bl. Izák ze Stelly.

“Řád stvoření vychází z Otce, prochází Synem a dospívá k nám v Duchu svatém. Řád poznání či našeho návratu k Bohu, jehož nejvyšším výrazem je právě liturgie, sleduje opačný postup: vychází z Ducha, prochází Synem a dospívá k Otci.“ Nicméně nestačí občasná připomínka toho, že Duch Svatý existuje. Je třeba mu přiznat roli zásadního mezičlánku, zdůraznil papežský kazatel. Propast, která se v dějinách vytvořila mezi námi a Ježíšem, byla završena Duchem. Bez Něho je liturgie pouhou památkou, s Ním také přítomností. Liturgie, oživená Duchem, osvobozuje a vede ke spáse duší.

“Duch Svatý neopravňuje k vynalézání nových a libovolných forem liturgie, ani ke změnám stávajících, protože tato úloha náleží pouze církevní hierarchii. On jediný však obnovuje a oživuje každé liturgické vyjádření. Jinými slovy, nedělá nic nového, nýbrž vše tvoří nové.

Duch svatý takto oživuje zejména modlitbu klanění, která je jádrem každé liturgické modlitby.

“Její zvláštnost spočívá ve skutečnosti, že je to cit, který můžeme živit jedině vůči božským osobám. (…) Pannu Marii uctíváme, neklaníme se jí, na rozdíl od toho, co si o katolících někdo může myslet.“

A konečně, uzavíral papežský kazatel, se Duch svatý za nás přimlouvá a učí nás, abychom se přimlouvali za druhé. Přímluva je zásadní složkou liturgické modlitby, upozornil italský kapucín. Dokazuje to církev, která se neustále přimlouvá, „sama za sebe a za svět, za spravedlivé i hříšníky, za živé i mrté“. A Bůh ji rád vyslyší, protože nemyslí na sebe, nýbrž na druhé:

“Bůh přijímá přímluvnou modlitbu, protože je nejvíce oproštěna od egoismu, nejvíce zrcadlí Boží nezištnost a shoduje se s Boží vůlí, která „chce, aby se všichni lidé zachránili“ (1 Tim 2,4). Bůh je jako slitovný otec, jehož povinností je trestat, ale který hledá všechny polehčující okolnosti, aby to nemusel udělat.“
(jag)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
23.12.16 Čtvrté adventní kázání otce Cantalamessy o mateřství Panny Marie
16.12.16 Třetí adventní kázání otce Cantalamessy: od střízlivosti k opojnosti anebo naopak?
10.12.16 Otec Cantalamessa kázal o rozlišování duchů
2.12.16 První adventní kázání otce Cantalamessy: Ducha Svatého plně pochopíme teprve v ráji
25.3.16 Cantalamessa: Bůh si zjednává spravedlnost milosrdenstvím



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu Real Audio  

Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Český kanál Rádia Vaticán na You Tube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Dotýká se můj život Ježíšova srdce?, ptal se papež v ranním kázání

Papež: Pravý ekumenismus se zakládá na společném obrácení k Ježíši Kristu

Boží všemohoucnost se vyjevuje zejména v milosrdenství

Návštěva apoštolského nuncia v Aleppu

Canterburský arcibiskup: K pětistému výročí reformace je třeba přistoupit s pokáním

Když se naděje stává modlitbou

Kardinál Koch o reformaci: Lutherovým cílem nebylo rozdělení církve

Dominikáni uzavírají jubilejní rok a hledají cesty evangelizace

Vrchní imám Al-Azhar: Všichni občané jsou si rovni

Rodina se vrátila z Německa do Ruska kvůli pronásledování za křesťanské postoje

Další zemětřesení v Itálii, tentokrát uprostřed sněhu

Jít tam, kde je naše naděje

 Nově na webu
Svatý otec: Křesťanská naděje v blízkosti smrti

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Povánoční modlitba

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Milosrdenství staví hráz sociálnímu zlu

Rozhovory: Je třeba legitimizovat člověka

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv leden 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Milosrdenství vyžaduje statečnost, vzdorujme teroru láskou

Co jsou jezuité?

Svět je unaven lživými nadšenci