27. 6. 2016

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.1317
Poslechem z webových stránek.845
Četbou textů na webových stránkách.1582
Poslechem i četbou.814


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Svatý otec rozhodl o dalších pěti kanonizacích

Jak neupadnout do pokrytectví, kázal dnes papež František

Papež: Prosíme-li Ježíše o něco, není třeba dlouhých promluv




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Zprávy

  

20.2.2016 

První postní kázání o. Cantalamessy

. Liturgie by měla opětovně objevit hybnost vlastní Duchu Svatému, jehož životní úloha v křesťanské víře je dosud zastíněna, řekl papežský kazatel, o. Raniero Cantalamessa, ve svém prvním postním kázání, které si v pátek dopoledne v kapli Redemptoris Mater Apoštolského paláce vyslechli papež František spolu se spolupracovníky z římské kurie.

Duch Svatý byl sice takříkajíc znovuodhalen, avšak nikoli úplně, a to včetně liturgie. Pokud dnes Duch nepatří k „velkým neznámým“ Trojice, vděčíme za to II. Vatikánskému koncilu, který církvi umožnil, aby si jasněji uvědomila jeho přítomnost a konání. Zmíněný koncil je však přítokem tradice, nikoli její řekou, poznamenal františkánský řeholník.

“Tradice je jako hudba. Co by se stalo s melodií, kdyby se zastavila na jediné notě a opakovala již až donekonečna? Někdy se to stane s gramofonou deskou, která se pokazí, a všichni dobře víme, jaký nelibý účinek to vyvolává“.

Italský kapucín vyšel z tohoto předpokladu, aby mohl upozornit, že ono nepochybné pokoncilové „probuzení“ dosud nepoložilo správný důraz na roli Ducha Svatého, který oproti druhým trojičním Osobám dosud zůstává poněkud ve stínu. Na tento problém můžeme narazit už v koncilním dokumentu o liturgické obnově. Konstituce Sacrosanctum concilium přinesla církvi mnohé plody a nepopiratelný prospěch

: “Méně si však v onu chvíli povšimla, že je potřebné zastavit se u toho, čemu se po vzoru Romana Guardiniho říká „duch liturgie“ (R. Guardini, Vom Geist der Liturgie; J. Ratzinger, Der Geist der Liturgie), což je také název knihy Benedikta XVI. a co já bych spíše nazval „liturgií Ducha“ ( Ducha s velkým D!)“.

Papežský kazatel doprovodil svým komentářem jednu citaci z textu koncilní Konstituce o posvátné liturgii:

“…Každé slavení liturgie je činnost vynikajícím způsobem posvátná: je to dílo Krista kněze a jeho těla, církve. Z hlediska účinnosti se jí žádná jiná činnost církve titulem ani stupněm nevyrovná (SC,7). Dnes jsme schopni vnímat, že tento popis vykazuje nedostatky právě ve výčtu subjektů, neboli aktérů liturgie. Zdůrazňují se tu dva protagonisté: Kristus a církev. Chybí jakýkoli náznak na místo Ducha Svatého. Také v pokračování konstituce se nikdy adresně nepojednává o Duchu svatém – občas o něm padne zmínka, ale vždy nepřímo.“

Konečný počet a pořadí liturgických aktérů přitom uvádí kniha Zjevení, když shrnuje křesťanskou bohoslužbu větou: „Duch i nevěsta volají: Přijď!“ (Zj 22,17). Už Ježíš dokonale vyjádřil povahu a novost kultu v řádu nové smlouvy v rozhovoru se samařskou ženou: „Nastává hodina, kdy opravdoví Boží ctitelé budou Otce uctívat v Duchu a v Pravdě“ (Jan 4,23), přičemž „duch a pravda“ tu neznačí skrytou lidskou niternost podle subjektivistického výkladu drahého idealistům a romantikům.

Nejsme tu však proto, upozornil o. Cantalamessa, abychom takříkajíc „fandili“ jedné či druhé z trojice božských Osob, nýbrž abychom bránili trojiční dynamismus liturgie. Tuto hybnost výstižně vyjadřuje učitel církve, sv. Bazil Veliký, či ve středověku bl. Izák ze Stelly.

“Řád stvoření vychází z Otce, prochází Synem a dospívá k nám v Duchu svatém. Řád poznání či našeho návratu k Bohu, jehož nejvyšším výrazem je právě liturgie, sleduje opačný postup: vychází z Ducha, prochází Synem a dospívá k Otci.“ Nicméně nestačí občasná připomínka toho, že Duch Svatý existuje. Je třeba mu přiznat roli zásadního mezičlánku, zdůraznil papežský kazatel. Propast, která se v dějinách vytvořila mezi námi a Ježíšem, byla završena Duchem. Bez Něho je liturgie pouhou památkou, s Ním také přítomností. Liturgie, oživená Duchem, osvobozuje a vede ke spáse duší.

“Duch Svatý neopravňuje k vynalézání nových a libovolných forem liturgie, ani ke změnám stávajících, protože tato úloha náleží pouze církevní hierarchii. On jediný však obnovuje a oživuje každé liturgické vyjádření. Jinými slovy, nedělá nic nového, nýbrž vše tvoří nové.

Duch svatý takto oživuje zejména modlitbu klanění, která je jádrem každé liturgické modlitby.

“Její zvláštnost spočívá ve skutečnosti, že je to cit, který můžeme živit jedině vůči božským osobám. (…) Pannu Marii uctíváme, neklaníme se jí, na rozdíl od toho, co si o katolících někdo může myslet.“

A konečně, uzavíral papežský kazatel, se Duch svatý za nás přimlouvá a učí nás, abychom se přimlouvali za druhé. Přímluva je zásadní složkou liturgické modlitby, upozornil italský kapucín. Dokazuje to církev, která se neustále přimlouvá, „sama za sebe a za svět, za spravedlivé i hříšníky, za živé i mrté“. A Bůh ji rád vyslyší, protože nemyslí na sebe, nýbrž na druhé:

“Bůh přijímá přímluvnou modlitbu, protože je nejvíce oproštěna od egoismu, nejvíce zrcadlí Boží nezištnost a shoduje se s Boží vůlí, která „chce, aby se všichni lidé zachránili“ (1 Tim 2,4). Bůh je jako slitovný otec, jehož povinností je trestat, ale který hledá všechny polehčující okolnosti, aby to nemusel udělat.“
(jag)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
25.3.16 Cantalamessa: Bůh si zjednává spravedlnost milosrdenstvím
12.3.16 O. Cantalamessa: Manželské objetí je předchutí nekonečné lásky Boží
5.3.16 O.Cantalamessa: Podmínkou verbálního hlásání evangelia je láska k lidem v Kristu
26.2.16 O. Cantalamessa: Bůh je velice diskrétní
19.2.16 O. Cantalamessa zahájil postní kázání



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2016 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu Real Audio  

Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Český kanál Rádia Vaticán na You Tube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež František v Arménii - 3. den

Papež František v Arménii - 2. den

Papež František v Arménii - 1. den

Videoposelství papeže Františka u příležitosti cesty do Arménie

Papež se setká s potomky obětí genocidy Arménů

Kardinál Koch na všepravoslavném sněmu

Kardinál Parolin se vrátil z návštěvy Ukrajiny

Papež: Prosíme-li Ježíše o něco, není třeba dlouhých promluv

Františkova pocta Benediktu XVI.: Učí nás „teologii na kolenou“

Popírat genocidu Arménů dnes už není možné

O. Radcliffe před brexitem: jsem pro Unii, ale je třeba ji reformovat

Videoposelství papeže Františka na kongres proti trestu smrti

 Nově na webu
Svatý otec: Duch svatý nás přichází znovuzaložit v jednotě

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O svobodě a rovnosti podle Luthera

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Proč je abdikace Benedikta XVI. lekcí pro církev…

Rozhovory: Amoris laetitia činí krok směrem, kterým se vydal Wojtyla

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv červen 16
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Starší zprávy >

Náš tip

Amoris laetitia činí krok směrem, kterým se vydal Wojtyla

Kněžská duchovní obnova 2016

Pohledem Panny Marie Guadalupské