RadioVaticana.va

   22. 10. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3495
Poslechem z webových stránek.2262
Četbou textů na webových stránkách.4031
Poslechem i četbou.2341


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež: Bůh je opakem egoismu

Papež: Říkáme si křesťané, ale nevěříme v Boha ani v člověka




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

15.2.2017 

Podle Amoris laetitia znovusezdaní ke svátostem pod dvěma podmínkami

zdůvodňuje kardinál Coccopalmerio, předseda Papežské rady pro výklad legislativních textů

Andrea Tornielli

„Církev by mohla připustit k svátostem smíření a eucharistie věřící, kteří žijí v nelegitimním svazku, touží po změně, ale nemohou svoji touhu uskutečnit“ – k tomuto závěru dochází kardinál Francesco Coccopalmerio, předseda Papežské rady pro výklad legislativních textů a autor pojednání nazvaného Osmá kapitola posynodální apoštolské exhortace Amoris laetitia (Il Capitolo ottavo della esortazione apostolica post-sinodale Amoris laetitia) a vydaného Vatikánským knižním nakladatelstvím v těchto dnech. Třicet stránek věnovaných otázce možnosti přistupování ke svátostem pro ty, kdo žijí v takzvaných neregulérních svazcích. „Myslím, že můžeme s čistým a klidným svědomím tvrdit, že věrouka je v tomto případě respektována,“ píše italský kardinál.

Pozorná a kritická četba
Za zmínku stojí především metoda použitá tímto profesorem kanonického práva. Čte papežský text kriticky a pozorně s úmyslem dobrat se skrze všechny možné vnitřní odkazy jeho autentického smyslu. Kardinál Coccopalmerio podotýká, že osmá kapitola exhortace „není obsáhlá, protože se skládá pouze z dvaadvaceti odstavců (291-312). Je však velice hutná a proto její analýza a porozumění působí největší těžkosti. Přispívá k tomu i částečná neuspořádanost textu – připouští kardinál - tedy nesouvislost pojednávaných témat.“

Zdůraznění nerozlučnosti
Autor připomíná a cituje ty pasáže z exhortace, které „s absolutní jasností podávají všechny věroučné prvky o manželství v naprosté soudržnosti a věrnosti tradičnímu učení církve.“ Opakovaně prohlašuje, že exhortace vyjadřuje „pevnou vůli stát věrně v církevní nauce o manželství a rodině“, a připomíná, že „církev se v žádném případě nesmí zříci předkládání plného ideálu manželství, tedy Božího plánu v celé jeho velikosti... Vlažnost, jakákoli forma relativismu nebo určitá přepjatost při podávání tohoto plánu, by byly projevem nedostatku věrnosti evangeliu a také nedostatku lásky církve k mladým lidem samým.“

Různost „neregulérních“ situací
Nejhutnější a nečlenitější pasáže dotyčného pojednání se týkají „subjektivních předpokladů či situací svědomí různých lidí v různých neregulérních situacích a s tím spojeného problému připuštění ke svátosti pokání a eucharistie.“ Coccopalmerio zdůrazňuje, že omezení a překážky nezávisejí pouze na eventuální nevědomosti platné normy, protože – jak stvrdil již papež Wojtyla – „dotyčný, třebaže normu dobře zná, může mít velké těžkosti s pochopením hodnot, o které jde u této mravní normy, anebo se může nalézat v takové konkrétní situaci, která mu nedovolí jednat odlišně a učinit jiná rozhodnutí, aniž by se obtížil novou vinou.“ Existují tedy tři důvody, jež mohou člověka v „neregulérní“ situaci pozbavovat stavu těžkého hříchu: 1. eventuální „neznalost normy“ a tím nevina v případě jejího porušení; 2. „velká obtíž s pochopením hodnot, o které jde u této mravní normy“; 3. „konkrétní podmínky, které mu nedovolí jednat odlišně a učinit jiná rozhodnutí, aniž by se obtížil novou vinou“, „faktory, které omezují schopnost rozhodování“.

Vědomí neregulérnosti
Třetí odůvodnění je „nejvíce problematické“. Amoris laetitia, jež cituje i Jana Pavla II., mluví o párech, které jsou si „vědomi neregulérnosti svojí situace“, mají „velké obtíže, jež by nastaly v případě návratu zpět, který by ve svědomí vnímali jako nové provinění“, a situace, v níž „se muž a žena z vážných důvodů – například kvůli výchově dětí – nemohou rozejít, jak by byli povinni.“ Coccopalmerio poznamenává, že text, třebaže to neříká výslovně, implicitně předpokládá, že tito lidé mají úmysl „svoji nelegitimní situaci změnit“. To znamená, že si kladou „otázku po změně“ a mají tudíž „úmysl nebo alespoň touhu“ tak učinit.

Konkrétní příklad
Na vysvětlenou právě řečeného uvádí italský kardinál jeden konkrétní příklad, totiž „ženu, která žije ve společné domácnosti s mužem, který měl církevní sňatek, ale manželka od něho odešla a zanechala mu tři děti. Tohoto muže tedy zmíněná žena zachránila z hluboké frustrace, možná i před pokušením spáchat sebevraždu. Vychovala s nemalými obětmi ony tři děti a z jejich deset let trvajícího soužití vzešel další potomek. Žena, o níž je řeč, si plně uvědomuje, že je v neregulérní situaci, a upřímně by chtěla změnit život, což zjevně nemůže. Pokud by totiž odešla, muž by se znovu ocitl v neútěšné situaci a děti by byly bez matky či otce. Ukončit soužití by tedy znamenalo nesplnit vážné povinnosti k nevinným osobám, což „by se neobešlo bez nového provinění“.

»Jako bratr a sestra« a ohrožení věrnosti
Kardinál připomíná to, co stanovil Jan Pavel II. ve Familiaris consortio a tedy možnost přistupovat ke svátosti smíření a eucharistie pod podmínkou závazku žít „jako bratr a sestra“, tedy zřeknutím se pohlavního styku. Zdůrazňuje také, že výjimka formulovaná v této věci exhortací Amoris laetitia se zakládá na koncilní konstituci Gaudium et spes: „V těchto situacích mnozí, kteří znají a přijímají možnost žít spolu »jako bratr a sestra«, již jim církev nabízí, podotýkají, že chybějí-li některé projevy důvěrnosti, »může být nezřídka ohrožena věrnost a poškozeno dobro dětí.“ Kardinál Coccopalmerio uvádí, že „závazek žít »jako bratr a sestra« se někdy pro dotyčný pár ukáže jako možný, nepůsobí těžkost a oba jej přijmou.“ Pokud však tento závazek „působí těžkosti, oba mají za to, že jím nejsou vázáni, protože – jak to vyjadřuje již citovaná pasáž č. 301 – zjišťují, že se nacházejí v „konkrétních podmínkách, které jim nedovolí jednat odlišně a učinit jiná rozhodnutí, aniž by se obtížili novou vinou“.

Dvě podstatné podmínky
Církev – uzavírá předseda Papežské rady pro výklad legislativních textů - by tedy mohla připustit ke svátosti smíření a eucharistii ty věřící, kteří žijí v neregulérním svazku, avšak splňují-li dvě podstatné podmínky: touží tuto situaci změnit, avšak nemohou tuto svoji touhu uskutečnit. Je zřejmé, že tyto podstatné podmínky musejí být podrobeny pozornému a směrodatnému rozlišování církevní autority.“ Žádný subjektivismus, nýbrž prostor pro komunikaci s knězem. Kardinál Coccopalmerio podotýká, že se může ukázat jako „nezbytné“ či „přinejmenším velice užitečné mít v diecézi takovouto službu,“ takže by biskup „nabídl vhodné poradenství nebo udělil zvláštní autorizaci pro připouštění ke svátostem v těchto případech.“

Překážka »pohoršení«
Potom ještě zbývá překonat překážku »pohoršení« - poznamenává kardinál - a tedy mylný soud, podle něhož by přijetí některých těchto věřících znamenalo potvrdit regulérnost jejich svazku a tak tvrdit, že „manželství buď není nutné anebo není nerozlučitelné“. Pro vyhnutí se tomuto »pohoršení« je třeba „poučit věřící a nabídnout jim výše předložené parametry správného posuzování.“

Respektovaná věrouka
„Myslím, že můžeme s čistým a klidným svědomím říci – vysvětluje kardinál Coccopalmerio – že věrouka je v tomto případě respektována. Nauka o nerozlučitelnosti manželství je v tomto případě respektována, protože věřící ve zmíněné situaci žijí v nelegitimním svazku, ba přesněji můžeme říci, že tato situace je objektivně těžce hříšná. Nauka o upřímném pokání, která zahrnuje předsevzetí změnit vlastní životní situaci jako nezbytný předpoklad pro přijetí svátosti smíření, je v tomto případě zachována, protože věřící v těchto zmíněných situacích jednak mají vědomí a přesvědčení o situaci objektivního hříchu, ve které se momentálně nacházejí, a jednak mají předsevzetí změnit svoji životní situaci, třebaže momentálně nejsou s to svoje předsevzetí uskutečnit.“

Kdo připuštěn být nemůže
Koho však církev „absolutně nemůže - což by byl zjevný protimluv – připustit“ ke svátostem? Věřícího, který „ačkoli by věděl, že je ve stavu těžkého hříchu a mohl se změnit, neměl by vůbec žádný úmysl takové předsevzetí uskutečnit.“ A to je to, co říká také Amoris laetitia: „Je pochopitelné, že když někdo staví na odiv objektivní hřích, jako by byl součástí křesťanského ideálu, nebo chce prosazovat něco, co není v souladu s učením církve, nemůže chtít, aby mu bylo umožněno vést katecheze; v tomto smyslu je tu něco, co ho odděluje od společenství. Takový člověk musí znovu naslouchat evangeliu a volání k obrácení...“

Recenzi z italského portálu Vatican Insider
přeložil Milan Glaser.

Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
28.9.17 Papež: Amoris laetitia je nutné číst celou – její morálka není pochybná, nýbrž tomistická
18.12.16 Tak bych odpověděl na ony pochybnosti stran Amoris laetitia
26.11.16 Kardinál Amato: Debata nad Amoris laetitia je užitečná
20.10.16 Kardinál Ouellet vysvětluje exhortaci Amoris laetitia
13.9.16 Korespondence papeže s buenosaireskými biskupy ohledně Amoris laetitia



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Platit daň není modloslužebný úkon

Papež ke kněžím na postgraduálním studiu: Nepodlehněte akademismu a kariérismu

Svatý otec: Neupadejme do neopelagianismu nevěřícího v sílu svátostí

Noví blahoslavení mučedníci ze Španělska 1936-37

Patriarcha Bartoloměj: Františkův pontifikát je radikální

Neosočujme druhé, ale učme se moudrosti sebeobvinění

Papež: Když převládne zisk, z demokracie se stává plutokracie

Vatikán podporuje obnovu Ninivské planiny

Analyzovat encykliku Humanae vitae metodou Amoris letitia

Patriarcha Sako: Chránit člověka je přednější než ropné studny

Biskupové V4: Za Evropu a za pomoc blízkovýchodním uprchlíkům k návratu do vlasti

Pastýři církve potřebují modlitbu, aby neodstraňovali klíč k poznání

 Nově na webu
Svatý otec: Klást proti sobě Boha a císaře je fundamentalistický postoj

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O volbách a „podpoře“ papeži Františkovi

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Libanonský cedr - 100 let Orientálu

Rozhovory: Caravaggio zevnitř

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv říjen 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě