RadioVaticana.va

   21. 10. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3490
Poslechem z webových stránek.2260
Četbou textů na webových stránkách.4028
Poslechem i četbou.2338


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež: Bůh je opakem egoismu

Setkání pro katolíky „v neregulérní“ situaci




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

13.8.2017 

Diskrétní podmanivost nevládních organizací

Anna Bono

Neudivuje, že Lékaři bez hranic a jiné nevládní neziskové organizace (NNO) vyzývají k souboji italskou vládu a chtějí pokračovat v ilegálním transportu imigrantů. Na jaře roku 2016 začala zmíněná NNO sbírat podpisy pod výzvu požadující po „veřejném mínění a vládách“, aby se ujaly prchajících lidí ve jménu „práva všech na život“. „Nemůžeme je nechat umírat v moři, nezůstávejme se dívat z mola. Evropa – stálo v apelu Médecins sans frontières (MSF) – musí opustit logiku hájené bašty. Požadujeme překonání zdí a ostnatých drátů...“

Tento apel pranýřoval existenci zdí a neprůchodných bariér ve chvíli, kdy desítky tisíc imigrantů vstupovalo do Evropy a kdy - po roce 2015 s rekordním počtem více než jednoho milionu příchozích - byl již plně uplatňován předpoklad, že všichni migranti prchají před neudržitelnou situací. Je nemožné, aby MSF, kteří jsou v Africe tak aktivní, nevěděli, že téměř všichni tito Afričané neutíkají před válkou a bídou. Ve stejnou dobu vstoupila na scénu také Amnesty International. Koncem května loňského roku vyvěsila tato organizace na svém Facebooku sdělení: „Hanebná Evropa staví zdi, uzavírá dohody se zeměmi, které nerespektují lidská práva, a ponechává tisíce žen, dětí a mužů v rukou převaděčů. Kolikrát jen ještě bude třeba požadovat zastavení masakru migrantů ve Středozemním moři organizováním legálních a bezpečných tras pro žadatele o azyl?“

Amnesty International, která hájí lidská práva, ví, že již desítky let existuje mezinárodní aparát vytvořený pro přijímání, pomoc a ochranu uprchlíků, jakmile překročí hranice svých zemí. Loni v říjnu tato NNO obvinila bohaté země, že se zříkají odpovědnosti za přijetí těch několika málo uprchlíků a neposkytují jim ani nejnutnější pomoc. Toto obvinění je falešné, protože většině uprchlíků se dostává pomoci v chudých zemích, které sousedí s těmi, ze kterých uprchli, ale téměř 90% fondů, kterým disponuje vrchní komisariát OSN pro uprchlíky a většina finančních prostředků s ním spolupracujících NNO pochází z USA, EU a jiných bohatých zemí.

Proč se lže a popírají se fakta? Odkud se bere tak nespravedlivá zaujatost proti Evropě? A proč nespravedlivě obviňované vlády nereagují a nepožadují legální cestou dementování těchto obvinění? A především, odkdy a jak je možné, že NNO mohou obviňovat, lhát, porušovat zákony a nerespektovat státy?

Značná část odpovědnosti za moc, kterou požívají NNO, padá na OSN. Začátkem devadesátých let minulého století dostaly tyto organizace poradní status na půdě OSN a jejich počet se zvýšil ze stovek na tisíce. Kromě toho výrazně vzrostla jejich role, takže byly dokonce pověřeny pořádáním velkých mezinárodních summitů jako např. Světové konference proti rasismu v roce 2001 v Durbanu, v Jihoafrické republice, kde bylo přítomno 3000 nevládních organizací a kde se kromě tohoto summitu konalo také jejich paralelní fórum.

Pro Organizaci spojených národů, jak řekl Kofi Anan, generální tajemník OSN v letech 1996-2006, jsou NNO „pravými strážci demokracie a dobrého vládnutí všude na světě, tlumočníky upíraných lidských potřeb, jediným autentickým výrazem demokracie a hlasem menšin, marginalizovaných, slabých a diskriminovaných a houževnatým soupeřem vlád při obraně ohrožených svobod a práv“.

Proti tomu existují přinejmenším tři základní námitky. První spočívá v tom, že NNO se prohlašují za představitele sociálních kategorií a skupin, ne-li celého lidského rodu, ale ve skutečnosti nereprezentují nikoho jiného než své společníky a financiéry. Z toho plyne druhá námitka: reprezentanti NNO říkají, že jsou mluvčími určitých lidí a skupin, tvrdí, že hájí jejich potřeby a přání, aniž by tím byly pověřeny a oprávněny ve volbách anebo jiným zplnomocněním. Jakákoli NNO si v podstatě může činit nárok být mluvčím například rolníků v Keni, požadovat jejich jménem zavedení různých opatření proti globálnímu oteplování anebo odsouzení Izraele, protože „je rasistickým státem vinným za genocidu“ (jako se stalo právě v Durban), dostávat příspěvky ze státních i privátních peněz a věnovat se svojí činnosti, aniž by kdy se zmíněnými rolníky mluvila – NNO je ostatně tvořena nanejvýš desítkami společníků - zatímco téměř všichni rolníci v Keni ani nevědí o její existenci a nemají pražádný vliv na její složení.

Třetí námitka se týká finality a aktivity těchto organizací. Jsou nevládní, neziskové, brání lidská práva, potírají chudobu, spolupracují na lidském pokroku, a běda, pochybuje-li někdo o způsobu, jakým uskutečňují svoje poslání, ať už je jakékoli. Je-li jejich problémem global warming, je dobré líčit Andy na bílo hašeným vápnem, aby se bohové hor nerozhněvali; a pokud se domnívají, že se musí rodit méně dětí, aby jich méně umíralo, je dobré ordinovat jim umělý potrat; pokud se domnívají, že mladí Afričané a Asiaté mají emigrovat, je dobré přemísťovat je do země, kde nemají budoucnost. O tom se nediskutuje.

Anna Bono vyučuje moderní dějiny Afriky na univerzitě v Turínu.

Z internetového deníku La nuova Bussola Quotidiana 10. srpna 2017

přeložil Milan Glaser.

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
11.8.17 Nezřetelná hranice mezi obchodováním s migranty a humanitární pomocí
15.6.17 Římská primátorka žádá moratorium na příchod dalších migrantů
26.1.17 Žadatelé o azyl obsadili dům ve Florencii
7.1.17 Imigrace do EU: rekordní počty v Itálii
5.1.17 Nepokoje v italském azylovém centru Cona



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež ke kněžím na postgraduálním studiu: Nepodlehněte akademismu a kariérismu

Svatý otec: Neupadejme do neopelagianismu nevěřícího v sílu svátostí

Noví blahoslavení mučedníci ze Španělska 1936-37

Patriarcha Bartoloměj: Františkův pontifikát je radikální

Neosočujme druhé, ale učme se moudrosti sebeobvinění

Papež: Když převládne zisk, z demokracie se stává plutokracie

Vatikán podporuje obnovu Ninivské planiny

Analyzovat encykliku Humanae vitae metodou Amoris letitia

Patriarcha Sako: Chránit člověka je přednější než ropné studny

Biskupové V4: Za Evropu a za pomoc blízkovýchodním uprchlíkům k návratu do vlasti

Pastýři církve potřebují modlitbu, aby neodstraňovali klíč k poznání

Papež ke studentům: nenásledujete slepě neviditelnou ruku trhu

 Nově na webu
Svatý otec: Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O problémech s papežem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Libanonský cedr - 100 let Orientálu

Rozhovory: Caravaggio zevnitř

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv říjen 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě