RadioVaticana.va

   18. 10. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3470
Poslechem z webových stránek.2252
Četbou textů na webových stránkách.4016
Poslechem i četbou.2325


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Duchovní zesvětštění poznáme a zničíme jen před křížem

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež: Bůh je opakem egoismu




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

27.8.2017 

Liturgická reforma je nezvratná, ale kýžený účinek ještě nepřinesla

Ke knize Luigi Martinelliho Mše na scéně

Milan Glaser

„Prostoupily by nás pocity bázně a posvátna, kdybychom měli vidění Božího Majestátu. Jsou to pocity, které vnímáme do té míry, v jaké si uvědomujeme přítomnost Boha. A pokud ne, pak proto, že Jeho přítomnost nevnímáme“ – těmito slovy staví bl. kardinál John Henry Newman běžného katolíka před nevypověditelnou obtíž vnitřního odcizení, které může zakoušet během mešního ritu. Tato slova známého konvertity z anglikánství cituje ve své knize Mše na scéně (Missa in scena. Riflessioni teatrali sulla liturgia, Cavinato Editore International, Brescia, 2017) italský divadelní režisér a teoretik divadlení vědy Luigi Martinelli, který čtenáři ukazuje, čím by liturgie ze své povahy měla být (mysterium tremendum, závratí, riskem).

Zásluhou zmíněného laického autora, který - bez urážky kohokoli - není zatížen profesionální deformací liturgisty, je skutečnost, že bez okolků a na základě obdivuhodné šíře znalostí různých odvětví odhaluje notoricky známý, leč zamlčovaný fakt, že liturgická reforma nepřinesla kýžený účinek. Nevštěpuje ducha liturgie a nevychovává k náboženskému cítění anebo jen v nepatrné míře.

Martinelli nenavrhuje návrat ke starší formě římského ritu. Návrat Vetus Ordo by do pokoncilní katolické litugie sám o sobě nepřinesl rituální působivost, centralitu oběti a „riskantnost“ ritu, tvrdí v rozhovoru pro časopis Tempi. Domnívá se však a dokládá, že Novus Ordo, tedy nový mešní řád vypracovaný za papeže Pavla VI. potřebuje další reformu, má-li pronikat a určovat duchovní život věřících katolíků, a to tím, že bude více využívat tradičních obřadních prvků katolické liturgie. Musí znovu objevit centralitu těla, moc symbolů, účinnost posvátného jazyka, důležitost vhodné hudby a zpěvu, ale především musí znovu nalézt primát formy nad obsahem, objevit znovu důležitost působivého znovuzpřítomnění oběti. K tomu je nutně zapotřebí také seriózní reflexe o účinnosti ars celebrandi.

Liturgická reforma z konce šedesátých let – vysvětluje dále Martinelli – se zaměřila téměř výlučně na verbální stránku ritu, tedy na to, co se týká slov, textů, překladů a sdělnost jazykových zkratek. Jednostranné zaměření na „srozumitelnost“ však neučinilo liturgii srozumitelnou, nýbrž ji ochudilo. Nynější ritus se vyznačuje racionalistickým důrazem, což se projevuje mnohomluvností, fonetickou převahou. Stále větší důležitost mají slova: úvody, promluvy, pobídky a dialogy, zatímco smysl činů, gest a pohybů je redukován. Mám na mysli pokleknutí, úklon, prostraci, pozvednutí zraku, rozpažení, znamení kříže či polibek. Tím vším se totiž rozvíjí niternost. Pokoncilní ritus už není chápán jako zkušenost, ale jako poznání, stal se poznávacím a nikoli proměňujícím faktem. Na to ostatně upozornil papež František minulý čtvrtek (24. srpen) v promluvě k účastníkům italského Liturgického centra.

Ona aktivní účast (actuosa participatio) věřících na liturgii zamýšlená Druhým vatikánským koncilem je zkrátka omezována pouze na racionální rovinu, což od věřících žádá větší úsilí a trpí tím modlitba. Odtud plyne nesoustředěnost a nuda. Na tom se shodují vážení liturgisté protilehlých myšlenkových proudů (Roberto Tagliaferri, Aldo Natala Terrin, Loris dalla Pietra, Jakob Baumgartner). Dokonce i belgický primas, kardinál Godfried Danneels, který se považuje za progresistu, si posteskl, že nynější liturgie je „orientována výlučně na intelekt“. A kardinál Walter Kasper, který určitě není lefébvrista, prohlásil, že „máme kněze, kteří při mši hodně mluví a málo celebrují“.

Katolickou mši dusí mnohomluvnost. „Dochází k tomu – říká s politováním Martinelli – že se přestává důvěřovat samotnému ritu. Odtud plyne tendence celebrantů vysvětlovat, ba legitimizovat či přímo omlouvat obřady slovem. Chybí víra v účinnost rituálního úkonu jako takového. Dokonce i v nádherné liturgii Velikonoční vigilie kněz rozvláčně předem vysvětluje úkon zapálení svíce, který je zřejmý sám sebou. Obsese objasňovat během obřadů gesta ničí liturgii v její pragmatické podstatě a redukuje její mystagogický potenciál, totiž schopnost propůjčovat věřícím novou náboženskou zkušenost. Podle francouzského benediktina, známého liturgisty Francois Cassingena-Trevedy, svátosti a liturgie nejsou závislé na intelektuální sféře, nýbrž působí skrze tělo. Působí totiž v rámci „ekonomie vtělení“.

Je zapotřebí – pokračuje v rozhovoru italský divadelní teoretik Martinelli – přičinit se znovu o předávání onoho pocitu bázně či závratě, jež jsou typické pro událost, kterou zpřítomňuje mše. Ritus musí být pronikavým a proměňovat realitu i lidi, protože má převracet normální život a transportovat do jiné dimenze. Úbytkem gest, znaků a symbolů se liturgie stává konejšivou, uklidňující a změkčilou. Avšak ritus, který postrádá riskantnost a závratnost mystéria, není jenom nudný, ale zcela se zříká svého nároku proměňovat svět. Právě z této – v určitém smyslu – „traumatické“ povahy totiž plyne podmanivost a riskantnost ritu, na který člověk jako by všechno sází, aby byl v hloubi obnoven cele on sám i svět.

Právě toto dnes až zoufale hledá i moderní člověk, a pokud to nenachází v katolickém ritu, hledá jinde, a to i mimo křesťanství, katolíky nevyjímaje. Nezvratnost liturgické reformy proto neznamená její zastavení. Takřka operetní chápání litugie se dnes bohužel nejen šíří, ale dokonce není vnímáno jako nepatřičné ani v samotných katolických kruzích. Není proto ojedinělé, ani náhodné slýchat v Římě od obdivovatelů papeže Františka, že byli při papežské bohoslužbě zaskočeni výrazem jeho tváře, která během liturgie ani v náznaku nerozdávala úsměvy na všechny strany.



Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
24.8.17 Papež František o obnovené liturgii
28.7.17 Řeholní sestra oddávala katolický sňatek
10.7.17 Mons. Pozzo: Zájem o starší formu římského ritu stoupl
12.7.16 Vatikán dementuje spekulace o „reformě liturgické reformy“
21.3.16 Prefekt Kongregace pro bohoslužbu: Účast žen v obřadu mytí nohou není povinná



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Svatý otec: Veškerý náš život probíhá mezi úbočím víry a propastí strachu

Papež: Násilí a nespravedlnost ve jménu náboženství těžce uráží Boha

Apoštolský administrátor Mogadišu: Rezignací nad situací v Somálsku pácháme další atentát

Vatikánský pozorovatel při FAO: K odstranění hladu chybí vůle

Zemřel filipínský kardinál Ricardo Vidal

800 let františkánů na Blízkém východě

Kněz Neokatechumenátního hnutí propuštěn ze zajetí

Setkání pro katolíky „v neregulérní“ situaci

Méně peněz na kostely, více na charitu a uprchlíky

Kdo nenaslouchá Božímu slovu, zaměňuje víru za ideologii

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež potvrdil mandát františkánské kustodie Svaté země

 Nově na webu
Svatý otec: Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O problémech s papežem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Libanonský cedr - 100 let Orientálu

Rozhovory: Caravaggio zevnitř

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv říjen 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě