RadioVaticana.va

   19. 10. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3472
Poslechem z webových stránek.2252
Četbou textů na webových stránkách.4017
Poslechem i četbou.2326


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Duchovní zesvětštění poznáme a zničíme jen před křížem

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež: Bůh je opakem egoismu




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Svatý otec

 Homilie 

8.9.2017 

Jako Maria přitakat celým dějinám, nikoli jen jejich části

Homilie papeže na svátek Narození Panny Marie, Villavicencio - Kolumbie

Česká sekce RV

Tvé narození, panenská Bohorodičko, je jako ráno přinášející radost celému světu: z tebe nám vzešlo slunce spravedlnosti, Kristus, náš Bůh! (Antifona k Zachariášovu kantiku). Slavnost Mariina Narození nás osvěcuje podobně jako konejšivý ranní úsvit tuto kolumbijskou planinu, nádhernou krajinu, jejíž vstupní branou je Villavicencio.

Maria je zářivý úsvit, který oznamuje konec noci, ale především den, který nadchází. Její narození nám dává tušit laskavou, něžnou a soucitnou iniciativu lásky, s níž se Bůh sklání až k nám a volá nás, abychom s Ním uzavřeli podivuhodnou smlouvu, kterou nic a nikdo nebude moci zrušit. Maria se uměla nechat prozářit Božím světlem a odrážet třpyt tohoto světla ve svém domě, který sdílela s Josefem a Ježíšem, a ve svém lidu, ve svém národě, i v onom společném domě celého lidstva, jímž je stvoření.

V evangeliu se četl Ježíšův rodokmen (srov. Mt 1,1-7), což není pouhý jmenný seznam, nýbrž živá historie, dějiny lidu, s nímž kráčel Bůh, jenž se stal jedním z nás a zvěstoval nám, že v jeho krvi proudí dějiny spravedlivých i hříšníků a že naše spása není sterilizovaná, laboratorní, nýbrž konkrétní; je ze života na cestě. Tento dlouhý seznam nám říká, že jsme malou částí velkých dějin, a pomáhá nám nenárokovat si přepjatý protagonismus, pomáhá nám nepodléhat pokušení únikových spiritualismů a neodpoutávat se od konkrétních dějiných souřadnic, ve kterých je nám dáno žít. A kromě toho zahrnuje do našich dějin spásy i ty temnější či tristní stránky, chvíle zklamání a opuštěnosti srovnatelné s exilem.

Zmínka o ženách, z nichž žádná rodokmenem uvedená nepatřila mezi velikánky Starého zákona, nám umožňuje jedno speciální přiblížení. Ženy z tohoto rodokmenu zvěstují, že v Ježíšových žilách proudí také pohanská krev a připomínají příběhy útisku a marginalizace. V komunitě dosud zmítané patriarchálními a maskulinními postoji je dobré zvěstovat, že evangelium začíná zmínkou o ženách, které udaly směr a tvořily dějiny.

A uprostřed toho všeho Ježíš, Maria a Josef. Maria svým velkodušným přitakáním umožnila Bohu, aby na sebe tyto dějiny vzal. Josef, spravedlivý muž, nedovolil, aby jej pýcha, vášně a horlivost vyvrhly z tohoto světla. Ze způsobu podání se dozvídáme o tom, co se stalo Marii, ještě před Josefem. Jeho rozhodnutí vyjevuje lidské kvality ještě předtím, než mu přijde na pomoc anděl, aby mu dal pochopit vše, co se kolem stalo. Ušlechtilost jeho srdce umožňuje, aby podrobil lásce všechno, co se naučil ze Zákona; a dnes, v tomto světě, kdy je psychologické, verbální i fyzické násilí páchané na ženě evidentní, se Josef prezentuje jako postava uctivého, delikátního muže, který, ač nemá všechny informace, rozhoduje se pro dobré jméno, důstojnost a život Marie. A ve své pochybnosti o tom, jak nejlépe si počínat, mu Bůh osvícením jeho úsudku pomáhá volit.

Tento lid Kolumbie je Božím lidem; také tady můžeme mít rodokmeny plné příběhů, z nichž mnohé jsou tvořeny láskou a světlem; jiné svárlivostí, urážkami a také smrtí... Kolik z vás by mohlo vyprávět o zkušenostech exilu a zklamání! Kolik žen šlo mlčky a osamoceně dál, a kolik dobrých mužů se snažilo odložit zášť a nevraživost v touze spojit spravedlnost a dobro! Jak nechat vstoupit světlo? Jaké jsou cesty smíření? Skrze přitakání celým dějinám jako Maria, a nikoli jen jejich části. Odložením vášní a pýchy jako Josef. A jako Ježíš Kristus vzetím na sebe, přijetím a osvojením si těchto dějin, protože tady jsme všichni Kolumbijci, tady je to, co jsme... a co s námi může učinit Bůh, pokud přitakáme pravdě, dobru a smíření. A to je možné jedině, naplníme-li světlem evangelia svoje příběhy hříchu, násilí a sváru.

Smíření není abstraktní slovo; kdyby tomu tak bylo, vedlo by jenom ke sterilitě, ba většímu odstupu. Smíření je otevřením dveří všem a každému, kdo prožil dramatickou skutečnost konfliktu. Když oběti přemohou pochopitelné pokušení pomsty, stanou se nejvíce věrohodnými protagonisty procesů tvorby pokoje. Je třeba, aby někdo měl odvahu učinit první krok tímto směrem, aniž by čekal, že jej učiní druzí. Jeden dobrý člověk stačí, aby byla naděje! A může jím být každý z nás! To neznamená neuznat či zastírat rozdíly a konflikty. Neznamená to legitimizovat individuální či strukturální nespravedlnost. Krok ke smíření nemá sloužit přizpůsobení se nespravedlnosti. Jak učil sv. Jan Pavel II., je spíše „setkáním bratří ochotných překonat pokušení egoismu a zřeknout se pokusů o pseudospravedlnost; je plodem mocných, ušlechtilých a velkodušných citů, které vedou k nastolení soužití založeného na respektování každého jednotlivce a hodnot vlastních každé civilizované společnosti“ (List biskupům Salvadoru, 6. srpna 1982). Smíření se proto konkretizuje a upevňuje přispěním všech, dovoluje tvořit budoucnost a dává růst naději. Každé úsilí o pokoj bez upřímné snahy o smíření ztroskotá.

Evangelium, které jsme slyšeli, končí zmínkou o Ježíši, kterého nazývá Emanuel, tj. Bůh s námi. A jako Matouš začíná, tak své evangelium i končí: „Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa“ (28,20). Ježíš je Emanuel, který se rodí, a Emanuel, který nás denně provází, je Bohem-s-námi, který se rodí, a Bohem-s-námi, který jde s námi až do konce světa.

Tento příslib se uskutečňuje také v Kolumbii: mons. Jesús Emilio Jaramillo Monsalve, biskup v Arauca, a kněz mučedník z Armero jsou toho znamením, výrazem lidu, toužícího vymanit se z bažin násilí a zloby.

V této podivuhodné scenérii je na nás, abychom přitakali smíření a aby toto přitakání zahrnovalo také naši přírodu. Ne náhodou jsme ji také spoutali svými majetnickými vášněmi, svojí žádostí ovládat. Vás krajan o tom působivě básní: „Stromy pláčou, svědčí o spoustě roků násilí. Moře je hnědé, mísí v sobě krev s půdou“ (Juanes, Minas piedras). Násilí v lidském srdci, jež je raněno hříchem, se projevuje také chorobnými příznaky v půdě, vodě, vzduchu a živočiších. (srov. Laudato si´, 2). Je na nás, abychom přitakali jako Maria a zpívali spolu s ní o „velikých věcech, které učinil Pán“, protože, jak slíbil našim otcům, pomáhá všem národům a každému lidu, pomáhá Kolumbii, která se dnes chce smířit, i jejímu potomstvu navěky.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
11.9.17 Papež se vrátil do Říma
10.9.17 Papež v Kolumbii - 4. den
9.9.17 Upevnění v Kristu nám uděluje svobodu
9.9.17 Papež v Kolumbii - 3. den
9.9.17 Povolání není potvrzení o bezúhonnosti



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Svatý otec: Veškerý náš život probíhá mezi úbočím víry a propastí strachu

Papež: Násilí a nespravedlnost ve jménu náboženství těžce uráží Boha

Apoštolský administrátor Mogadišu: Rezignací nad situací v Somálsku pácháme další atentát

Vatikánský pozorovatel při FAO: K odstranění hladu chybí vůle

Zemřel filipínský kardinál Ricardo Vidal

800 let františkánů na Blízkém východě

Kněz Neokatechumenátního hnutí propuštěn ze zajetí

Setkání pro katolíky „v neregulérní“ situaci

Méně peněz na kostely, více na charitu a uprchlíky

Kdo nenaslouchá Božímu slovu, zaměňuje víru za ideologii

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež potvrdil mandát františkánské kustodie Svaté země

 Nově na webu
Svatý otec: Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O problémech s papežem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Libanonský cedr - 100 let Orientálu

Rozhovory: Caravaggio zevnitř

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv říjen 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě