RadioVaticana.va

   19. 10. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3472
Poslechem z webových stránek.2252
Četbou textů na webových stránkách.4017
Poslechem i četbou.2326


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Duchovní zesvětštění poznáme a zničíme jen před křížem

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež: Bůh je opakem egoismu




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Svatý otec

 Rozhovory, tiskovky 

11.9.2017 

Nerozumím světu geopolitiky

říká papež František na tiskovce při návratu z Kolumbie

Česká sekce RV

Během zpáteční cesty z kolumbijské Cartageny do Říma poskytl papež na palubě letadla prostor žurnalistům, kteří jej doprovázeli, aby mu mohli klást svoje otázky. Týkaly se obvyklých mediálních témat: migrace, klimatických změn, Venezuely, Severní Koreje apod. A papež František během čtyřicetiminutové tiskové konference odpověděl jako obvykle způsobem sobě vlastním.

Po přivítání ředitelem vatikánského tiskového střediska Gregem Burkem papež nejprve poděkoval novinářům za jejich práci a potom řekl:

Papež: „Opravdu mne dojala radost, něha, mládí a ušlechtilost kolumbijského lidu. Je to vskutku šlechetný lid, který nemá strach vyjádřit, co cítí, nemá strach vnímat a dát najevo, co cítí. Tak jsem to vnímal já. Tentokrát to bylo potřetí, pokud si pamatuji. Jeden biskup mi ale řekl: »Ne. Už jste tady počtvrté.« Bylo to však vždycky kvůli nevelkým setkáním. Párkrát v Bogotě i jinde, ale nepoznal jsem Kolumbii ve vnitrozemí a na ulicích. Děkuji tedy za toto svědectví radosti, naděje a trpělivosti v utrpení tohoto lidu. Hodně mi to dalo. Děkuji.“

1. Konflikt v Kolumbii

César Moreno z Caracol Radio se zeptal, jakou by si přál vidět Kolumbii, kdyby ji mohl za pár let znovu navštívit.

Papež: „Líbilo by se mi, kdyby motto takové cesty znělo »Učiňme druhý krok«. Aspoň to. Uplynulo plus minus 54 let, jak mi bylo řečeno, i když mně se zdálo, že už je to 60 let, co trvá tamější guerilla. Nahromadilo se spousta, spousta nenávisti a zášti, spousta nemocných duší. Nemoc nemá vinu, přichází. A tyto guerilly – jak partyzánských, tak paramilitárních skupin nebo dalších - a také korupce spáchaly v zemi ohavné hříchy, které vyvolaly tuto nemoc nenávisti... Byly však učiněny kroky, které dávají naději, kroky k dohodě, např. poslední příměří ze strany ELN. Za to jim děkuji. Děkuji za to. Je tu však něco více, co jsem zaznamenal, že totiž vůle pokročit dál v tomto [mírovém] procesu překračuje dohody, které se uzavírají a které je třeba uzavřít. Je to spontánní vůle, v níž spočívá síla lidu. V toto doufám. Lid chce dýchat, ale musíme mu pomoci, pomoci blízkostí, modlitbou a především porozuměním toho, kolik bolesti se nahromadilo v nitru mnoha lidí.“

2. O boji proti korupci

José Mojica z kolumbijského deníku El Tiempo připomněl kromě guerilly obchodování s drogami a korupci v politice a zajímalo jej, jak korupci trestat. Měla by se korupce trestat exkomunikací?

Papež: „Kladeš otázku, kterou jsem si vícekrát kladl. Ptal jsem se takto: Existuje odpuštění pro toho, kdo je zkažený (zkorumpovaný)? Takto jsem se ptal já. A položil jsem si tuto otázku v souvislosti s případem Catamarca v Argentině, kde došlo ke znásilnění a zapleteny byly ekonomické a politické mocnosti v tamějším kraji. Velmi mne v té době oslovil článek [Rogelia] Frigeri v [deníku] La Nacion, a napsal jsem malý spis nazvaný Zkaženost a hřích (česky ed. Paulínky, 2014). Všichni jsme hříšníci a víme, že je nám nablízku Pán a že neochabuje v odpouštění. Je tu však jeden rozdíl. Bůh sice v odpouštění neochabuje a hříšník se někdy vzpamatuje a prosí o odpuštění. Problémem je, že ten, kdo je zkažený, ochabuje v prosbě o odpuštění a zapomíná, jak se o odpuštění žádá. A toto je závažný problém. Je to stav nevnímavosti k hodnotám, k rozvratu a ke zbídačování lidí. Není schopen prosit o odpuštění. Je to jako odsouzení, takže je velmi obtížné dotyčné zkorumpované osobě pomoci, velmi obtížné. Bůh však může a za to se modlím.“

3. Proces smíření v Kolumbii

Herman Reyes z argentinské agentury Télam chtěl vědět, zda kolumbijský vzor dialogu, do kterého bylo zapojeno více aktérů, je aplikovatelný také v jiných konfliktech na světě.

Papež: „Zapojit lidi... také v dnešní homilii jsem o tom mluvil na základě úryvku z Matoušova evangelia. Zapojení dalších, to není poprvé... do mnoha konfliktů byli zapojeni druzí. Je to způsob, jak pokročit, moudrý způsob politiky. Je moudré požádat o pomoc. V dnešní homilii, která spíše než homilie byla jakýmsi provoláním, jsem to chtěl zdůraznit. Myslím, že tyto technicko-politické kroky pomáhají, někdy vyžadují zásah Spojených národů, aby se vyšlo z krize. Avšak mírový proces postoupí vpřed, když se ho chopí lid. Pokud jej lid nevezme do svých rukou, bude možné udělat málo, dojde se k nějakému kompromisu... A na to jsem se snažil poukázat při této návštěvě. Protagonistou usmíření je buď lid anebo se dosáhne jen určitého bodu. Vezme-li to však lid do rukou, je schopen to udělat dobře. Toto je svrchovaná [přednostní] cesta.“

4. Klimatické změny a odpovědnost politiků

Elena Pinardi z Evropské vysílací unie rozhlasových a televizních stanic (EBU-UER) se nejprve zeptala, jak se papež cítí po zranění utrpěném během jízdy v papamobilu.

Papež: „V jedné chvíli jsem se sehnul, abych pozdravil děti, nevšimnul jsem si skla a praštil se...

Potom položila otázku, která se týkala hurikánů Irma a Harvey, jejichž vznik kladou vědci do souvislosti s oteplováním oceánů, a zajímalo ji, jaká je odpovědnost politiků, kteří odmítají spolupráci s jinými státy na kontrole tzv. skleníkových plynů, a proč popírají klimatické změny, jež jsou také dílem člověka.

Papež: „Nejprve, poslední část otázky, abych nezapomněl. Kdo toto popírá, musí jít k vědcům a zeptat se jich. Oni mluví jasně. Vědci jsou přesní. Předvčerem vyšla zpráva o – myslím – ruské lodi, která plula z Norska do Japonska či Taipei přes severní pól bez ledoborce, a fotografie ukazovaly ledovou tříšť. Přes severní pól je tedy nyní možné plout. To je velmi jasné. Velmi jasné. Když se objevila tato zpráva, tak nějaká univerzita, už nevím jaká, zveřejnila, že »máme pouze tři roky na to, abychom se vrátili zpět. Jinak budou důsledky děsivé.« Já nevím, zda je pravda, že »tři roky« či ne, ale nevrátíme-li se zpět, půjdeme dolů, to je pravda. Klimatická změna má zjevné efekty, a vědci jasně ukazují, jakou cestou je třeba se ubírat. A my všichni máme odpovědnost, všichni. Každý. Někdo maličkou, jiný větší morální odpovědnost v akceptaci, vyjadřování mínění či rozhodování. A musíme ji brát vážně. Myslím, že jde o věc, s níž se nežertuje. Je velmi závažná. Vy se ptáte, jaká je morální odpovědnost? Každý má svoji. Také politikové mají svoji. Každý má svou vlastní. Podle odpovědi, kterou dá.“

Někdo to vnímá tak, že s těmito atmosférickými efekty kráčíme k apokalypse...

Papež: „Nevím... Říkám za prvé, že každý má vlastní morální odpovědnost. Za druhé, jestli někdo trochu pochybuje o tom, zda je to tak úplně pravda, ať se zeptá vědců. Oni jsou naprosto zřetelní. Nejsou to nějaká vágní mínění, nýbrž zcela evidentní. A potom ať se rozhoduje. A dějiny budou ta rozhodnutí soudit.“

5. Severní Korea

Zpravodaj italské veřejnoprávní televize RAI Enzo Romeo se zajímal rovněž o ekologickou situaci, připomněl nedělní průtrž mračen, při které v okolí italského Livorna přišlo několik lidí o život a která v Římě způsobila velké hmotné škody, a ptal se, proč povážlivou ekologickou situaci dostatečně neberou v úvahu především vlády. Potom stočil svůj zájem ke korejské krizi a chtěl znát papežův názor.

Papež: „Proč? Napadá mne věta ze Starého zákona, myslím že ze Žalmu: »Člověk je pošetilcem, slepým tvrdohlavcem«. Jediný živočich ve Stvoření, kladoucí nohu do stejné díry, je člověk. Kůň a jiná stvoření nikoli. Je to pýcha, samolibost... pak je tu bůžek Peněženky, že? Nejenom, pokud jde o stvoření, ale v mnohém jiném, v mnoha rozhodnutích, v mnoha rozporech, z nichž některé závisejí na penězích. Dnes v Cartageně jsem začal na jedné straně – nazvěme jí – chudá, Cartagenou chudou. Druhá strana je turistická, luxusní a luxus je bez morálních měřítek. Ti, kteří tam jdou, si toho nevšimnou? Nebo sociální a političtí analytici? Nevšimnou si? - »Člověk je pošetilcem«, praví Bible. A tak, kdo nechce vidět, nevidí. Dívá se pouze na jednu stranu. Nevím, a o Severní Koreji ti řeknu pravdu. Já nechápu, opravdu ne. Protože opravdu nerozumím světu geopolitiky, pro mne je moc silný [svízelný]. Ale myslím, že z toho, co vidím, jde o boj zájmů, které mi unikají, opravdu to nedokážu vysvětlit. Ale důležitý je ten druhý aspekt: nechtít si uvědomit. Pomysleme na dnešní Cartagenu. Je to nespravedlivé a lze si to připustit? Toto mne napadá.“

6. Imigrantská politika USA, lidské kořeny

Zpravodajka mexické veřejnoprávní televize Televisa Valentina Alazraki, která přistoupila blíže, se opět ptá papeže na zraněné obočí.

Papež: „To nic. Udělali mi monokl (ojo en compota).“ (smích).

Mexická novinářka se potom ptá na rozhodnutí americké vlády zrušit zákon o vízovém programu DACA, který chránil před deportací 800 tisíc zejména latinskoamerických imigrantů, kteří přišli do USA jako děti. Zajímal jí papežův názor na toto rozhodnutí, které ona považuje za nesprávné, protože bere mladým naději a budoucnost. A požádala také papeže o modlitby za oběti zemětřesení v Mexiku a hurikánů v USA.

Papež: „Aha. Říkal jsem si, o jakém zákonu je asi řeč. Trochu jsem o něm slyšel. Neměl jsem možnost číst nějaké články, ani jak bylo přijato rozhodnutí. Neznám to dobře. Odtrhovat mladé od rodiny je něco, co nepřinese dobré plody ani pro mladé, ani pro rodinu. Myslím, že tento zákon, který neprochází parlamentem, ale jde z exekutivy - pokud je tomu tak, ale nejsem si jist - doufám, že bude trochu přehodnocen. Slyšel jsem totiž mluvit prezidenta USA, který se prezentuje jako člověk pro-life, a pokud je správně pro-life, chápe, že rodina je kolébkou života a že je třeba bránit její jednotu. Proto bych tedy rád dobře prostudoval ten zákon. Opravdu, když se mladí – všeobecně, v tomto či jiných případech – cítí vykořisťováni, jako je tomu nezřídka - nakonec ztrácí naději. A kdo ji odcizuje? Droga a jiné závislosti, sebevražda... Sebevražd je mezi mladými mnoho a dochází k nim, když jsou odtrženi od kořenů. Vztah mladého člověka k jeho kořenům je velmi důležitý. Vykořeněná mládež dnes žádá o pomoc, chce znovu nalézt kořeny. Proto kladu tak velký důraz na dialog mezi mladými a starými, trochu přitom přeskakuji rodiče. Ať vedou dialog s rodiči, ale staří představují ty kořeny a jsou trochu vzdálenější, aby se předešlo konfliktům, které mohou mít s těmi bližšími kořeny, že? Tedy s rodiči. Dnešní mladí lidé potřebují znovu objevit kořeny. Cokoliv, co jde proti kořenům, je okrádá o naději. Nevím, zda jsem více či méně odpověděl...“

Valentina Alazraki: Mohou tedy být vyhoštěni z USA?

Papež: „Aha, ano, ztratí kořeny. Toto je problém. Já se však opravdu nechci vyjadřovat k tomu zákonu, protože jsem jej nečetl, a nerad mluvím o tom, s čím jsem se předem neseznámil. A jinak, Valentina je Mexičanka, a Mexiko si mnoho vytrpělo. Proto všechny prosím o solidaritu s ní a o modlitbu za její vlast.“

7. Imigrace a Itálie, problém Afriky

Fausto Gasparroni z italské zpravodajské agentury ANSA se zajímal o migraci v souvislosti s postojem italské církve, která vyjádřila pochopení pro novou politiku vlády, jež chce omezit naloďování migrantů v Libyi. Zajímalo jej, zda se papež sešel s ministerským předsedou Gentilonim a mluvil o tom s ním. A dále jej zajímalo, co si papež myslí o této politice uzavírání hranic, zvláště v souvislosti s tím, že migranti zůstávající v Libyi jsou nuceni žít ve velice strastiplných a nelidských podmínkách, jak je zdokumentováno.

Papež: „Především, setkání s premiérem Gentilonim bylo osobní a nikoli na toto téma; proběhlo ještě před tímto problémem, který se objevil o několik týdnů, skoro měsíc později. Došlo k němu tedy před tímto problémem. Za druhé: cítím povinnost vyjádřit vděčnost Itálii a Řecku, neboť otevřely srdce migrantům. Avšak otevřít srdce nestačí. Problémem migrantů je nejprve otevření srdce, vždycky. Existuje také Boží příkaz přijímat je, »protože jsi byl otrokem, migrantem v Egyptě« - to říká Bible. Vlády však musejí tento problém řešit za pomoci ctnosti, jež je vládě vlastní, a tou je moudrost. Co to znamená? Za prvé: kolik je míst? Za druhé: nejenom přijímat, ale integrovat. Viděl jsem tady v Itálii krásné příklady intergace. Když jsem byl na Univerzitě Roma Tre, kladli mi otázky čtyři studenti. Poslední, která kladla otázku, mi byla povědomá, když jsem spatřil její tvář. Ano, byla to jedna z těch, kteří rok předtím letěli se mnou v letadle z ostrova Lesbo. Naučila se jazyk a poněvadž studovala biologii ve svojí vlasti, udělala si rozdílové zkoušky a ve studiu pokračovala. Naučila se jazyk... tomu se říká integrace. Během jiné cesty, myslím, když jsme se vraceli ze Švédska, jsem mluvil o švédské integrační politice jako o modelu, ale také Švédsko moudře pravilo: »Počet je stanoven a víc není možné«, protože je tu nebezpečí ne-integrace. Za třetí: je tu humanitární problém, o kterém jste mluvil. Uvědomuje si lidstvo tamější lágry v poušti, podmínky, o kterých jste mluvil? Viděl jsem fotografie... jsou tam vyděrači. Mluvil jste o italské vládě, která na mne působí dojmem, že dělá hodně na humanitárním poli, aby se vyřešil také ten problém, že nemůže přijímat. Avšak stále mít otevřené srdce, moudrost, integrace a humanitární blízkost. A poslední věc, kterou chci říci, se týká především Afriky. V našem kolektivním podvědomí je jakési motto, princip: »Afriku je třeba vytěžit«. Dnes v Cartageně jsme viděli příklad tohoto vytěžení, v tomto případě lidského. Jeden předseda vlády k tomu poznamenal jednu hezkou pravdu: »Ti, co utíkají před válkou, to je jiný problém; ale množství těch, co utíká před hladem? Investujme tedy tam, aby rostli.« V kolektivním podvědomí je však zapsáno, že kdykoli rozvinuté země jdou do Afriky, pak proto, aby ji vytěžili. A toto musíme zvrátit: Afrika je přítelkyně a je třeba jí pomoci růst. Další problémy válek potom spadají jinam. Nevím, jestli jsem to tímto objasnil.“

8. Venezuela

Xavier Le Normand z I.Media se ptal na situaci ve Venezuele, kde se Svatý stolec snaží prostředkovat ve vnitrostátním dialogu, a tázal se, zda by se k tamější situaci nemohl papež silněji a jasněji vyslovit, zvláště když prezident Maduro ostře kritizuje venezuelské biskupy a zároveň se hlásí k papeži Františkovi.

Papež: „Myslím, že Svatý stolec mluvil silně a jasně. Co říká prezident Maduro, ať vysvětlí on. Já nevím, co si myslí. Svatý stolec však udělal hodně, poslal tam ke skupině čtyř bývalých prezidentů vyslance prvního stupně a pak promluvil. Mluvil s lidmi, mluvil veřejně. Já jsem mnohokrát při modlitbě Anděl Páně mluvil o této situaci v neustálé snaze o východisko a pomoc, nabízel jsem pomoc, jak z toho vyjít. Nevím... ale zdá se, že věc je velice obtížná a nejbolestnější je humanitární problém. Mnoho lidí tam prchá nebo strádá. Humanitární problém se na každý způsob musíme snažit nějak vyřešit. Myslím, že Spojené národy by se měly nechat slyšet také tam, aby pomohly.“

Ředitel vatikánského tiskového střediska Greg Burke sděluje, že je třeba skončit, protože nastávají turbulence.

Papež: „Prý přicházejí turbulence a musíme odejít. Moc vám však děkuji, moc děkuji za všechnu vaši práci. A chtěl bych ještě jednou poděkovat kolumbijskému lidu za jeho příkladnost. Skončím jedním obrazem, který mne u Kolumbijců velice zasáhnul. Ve čtyřech městech jsem na ulicích zdravil zástupy a nejvíce mne oslovilo, že tatínkové a maminky zdvíhali svoje děti, aby je papež viděl a požehnal jim. Jako by říkali: »To je můj poklad, to je moje naděje, moje budoucnost. Věřím.« Toto mne zasáhlo, ta něha. Oči oněch otců a matek. Překrásné! Toto je symbol, symbol nadějné budoucnosti. Lid, který je schopný přivádět na svět děti a potom je ukazovat, aby byly vidět, jako by říkali: »To je můj poklad«, je lidem, který má naději a budoucnost. Mnokokrát děkuji.“

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Rozhovory, tiskovky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
17.10.17 Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko
3.10.17 Čistič bot na papežské audienci
2.9.17 Dominik Wolton: Jako agnostik mohu říci, že víra existuje. A stále mne to udivuje
24.5.17 Papež oslovil děti z janovské pediatrie
13.5.17 Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Svatý otec: Veškerý náš život probíhá mezi úbočím víry a propastí strachu

Papež: Násilí a nespravedlnost ve jménu náboženství těžce uráží Boha

Apoštolský administrátor Mogadišu: Rezignací nad situací v Somálsku pácháme další atentát

Vatikánský pozorovatel při FAO: K odstranění hladu chybí vůle

Zemřel filipínský kardinál Ricardo Vidal

800 let františkánů na Blízkém východě

Kněz Neokatechumenátního hnutí propuštěn ze zajetí

Setkání pro katolíky „v neregulérní“ situaci

Méně peněz na kostely, více na charitu a uprchlíky

Kdo nenaslouchá Božímu slovu, zaměňuje víru za ideologii

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež potvrdil mandát františkánské kustodie Svaté země

 Nově na webu
Svatý otec: Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O problémech s papežem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Libanonský cedr - 100 let Orientálu

Rozhovory: Caravaggio zevnitř

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv říjen 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě