Fantastická odhalení bestselleru ?Kód da Vinci? (Da Vinci Code) jsou údajně založena na historických dokumentech. Potíž je v tom, že právě na těch, které byly prohlášeny za falsa už před 20-ti lety. Popření Kristova utrpení a vzkříšení i obskurní pletichy katolické církve a další falešná obvinění, na nichž založil svou popularitu spisovatel Dan Brown budou dnes večer předmětem setkání nazvaného ?Kód da Vinci, historky bez historie?, pořádané v janovské arcidiecézi. Vystoupí na nich mimo jiné Massimo Introvigne, zakladatel a ředitel Centra pro studium nových náboženství. V rozhovoru pro náš rozhlas řekl:
?Ve veřejných debatách, na internetu, na své internetové stránce a vůbec kdekoli dostane příležitost mluvit, Dan Brown zarputile tvrdí, že nejde o román a že z celé knihy je nejpodstatnější strana 9. Jde o stránku nadepsanou v angličtině ?Facts? ? Fakta, na které Dan Brown oznamuje, že text není pouhým románem, ale zakládá se na historických dokumentech a zvláště na ?pergamenech? ? tak to doslova říká ? známých jako ?les dossiers secrets?, objevených v roce 1975 v Bibliothèque Nationale v Paříži. Tedy sám Brown oznamuje, že se jeho historky zakládají na dokumentech. Toto tvrzení není pravdivé a právě to mohou a možná dokonce mají povinnost zdůraznit historici, sociologové náboženství a také pastýři církve.?
S jakými ?pravdami? nás tedy seznamuje Dan Brown?
?V naprostém rozporu s tím, co říká strana 9 Dana Browna, dokumenty uložené roku 1967 v Pařížské národní knihovně jsou falsifikáty. Jejich autoři se veřejně přiznali. Šlo o mimořádně brilantní mystifikaci.?
Která nepravdivá tvrzení vás v této knize nejvíce zasáhla nebo případně rozhořčila?
?V první řadě mě zasáhlo a rozhořčilo to, že vyprávění, o kterém všichni odborníci francouzsko-anglického esoterického mikrosvěta vědí, je pouhou mystifikací, založenou na falešných dokumentech ? a ví se to nejméně od roku 1985, to znamená 20 let ? je najednou exhumováno a představeno jako velký a vzrušující objev. To je, řekl bych, to hlavní. Pak je tam spousta malých chyb: říká například, že božství Kristovo bylo invencí císaře Konstantina, přestože víra v Kristovo božství je doloženo u křesťanů v prvním století, tvrdí, že Konstantin osobně vybral 4 kanonická evangelia, přestože Muratoriánský kánon dokládá široké přijetí čtyř kanonických evangelií v křesťanském světě 90 let před tím, než se Konstantin narodil.?
Někteří říkají, že debata, byť zamířená proti šíření knihy, bude působit jako negativní reklama. Co si o tom myslíte?
?Pokud by knihu četl obvyklý počet čtenářů, dejme tomu 500 tisíc, jeden milion, jakákoli její publicita by jistě nahrávala autorovi. A čísla jako 17-25 milionů čtenářů nám dávají na srozuměnou, že jde o širokou módní vlnu, která staví otazníky před vědce na jedné straně, ale dotýká se také církve, protože, jak je stále více vidět, mnoho věřících dovolí, aby tato přebujelá módní vlna otřásla jejich vírou.?
Připravil Alessandro de Carolis. Překlad a redakční úprava Johana Bronková
odeslat článek
vytisknout článek
