Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Generální audience 

7.2.2007 

Církev vznikala v domech věřících

Katecheze Benedikta XVI. o manželích Priscille a Akvilovi, aula Pavla VI.

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
učiníme dnes další krok v prohlídce této, svého druhu, galerie portrétů prvních svědků křesťanské víry, na kterou jsme se vydali před několika týdny, a zamyslíme se nad jedním manželským párem. Jde o manžele Priscillu a Akvilu, kteří se řadí do okruhu početných spolupracovníků, jež se pohybují kolem apoštola Pavla a na které jsem již stručně upozornil minulou středu. Na základě zpráv, které máme k dispozici, je zřejmé, že v dobách po-velikonočních počátků Církve zaujímal tento manželský pár velmi aktivní roli.

Jména Akvila a Priscilla jsou latinská, ale muž a žena, kteří je nosí, byli hebrejského původu. Přinejmenším Akvila pocházel zeměpisně z diaspory v severní Anatolii poblíž Černého moře ? z dnešního Turecka ? zatímco Priscilla, jejíž jméno najdeme i ve zkrácené formě Priska byla pravděpodobně židovkou, pocházející z Říma (srv. Sk 18,2). V každém případě však přišli z Říma do Korintu, kde je potkal Pavel počátkem 50. let a přidal se k nim, protože, jak vypráví Lukáš, byli téhož řemesla, totiž výrobci stanů. Přijali ho dokonce k sobě domů (srv. Sk 18,3). Důvodem jejich příchodu do Korintu bylo rozhodnutí císaře Klaudia, aby všichni Židé opustili Řím. Římský dějepisec Suetonius nám o této události říká, že Židé byli vyhoštěni, protože ?vyvolávali nepokoje kvůli jakémusi Crestovi? (srv. Život dvanácti Císařů, Klaudius, 25). Je vidět, že neznal přesně jméno - namísto Kristus napsal Krestos ? a měl jen velmi nejasnou představu o tom, co se vlastně dělo. Jisté je, že existovaly určité rozbroje uvnitř hebrejské komunity v souvislosti s otázkou, zda Ježíš je Kristus. A tyto problémy byly pro císaře důvodem k tomu, aby jednoduše všechny Židy z Říma vyhostil. Vyvozuje se z toho, že tito manželé přijali křesťanskou víru už v Římě ve 40. letech, a nyní nalezli v Pavlovi někoho, kdo nejen sdílel s nimi tuto víru, že Ježíš je Kristus, ale kdo je přímo apoštolem, který je osobně povolán Vzkříšeným Kristem. K prvnímu setkání tedy dochází v Korintu, kde jej přijímají k sobě domů a společně pracují na výrobě stanů.

V druhé fázi se přesouvají do Malé Asie, do Efezu. Tam měli zásadní podíl na dovršení křesťanské formace alexandrijského žida Apolla, o kterém jsme mluvili minulou středu. Ten, ?když ho slyšeli?, a poněvadž znal křesťanskou víru jenom povšechně, ?vzali ho k sobě a ještě důkladněji mu vyložili Boží nauku? (Sk 18,26). Když apoštol Pavel píše z Efezu svůj první list Korinťanům, posílá spolu se svými pozdravy výslovně také pozdravy ?Prisky a Akvily i všech těch, kdo se scházejí v jejich domě? (16,19). Přicházíme tak k poznání velmi důležité role, kterou měli tito manželé v prostředí prvotní Církve: přijímali do svého domu skupinu místních křesťanů, když se shromažďovali, aby naslouchali Božímu Slovu a slavili Eucharistii. Je to právě tento typ shromáždění, který se řecky nazývá ekklesia, latinsky ecclesia a italsky chiesa čili církev ? což znamená svolání, shromáždění, zasedání. V domě Akvily a Prisky se tedy shromažďuje Církev, Kristovo shromáždění, které tu slaví posvátná Tajemství. Můžeme tak vidět vlastní zrod reality Církve v domě věřících. Křesťané totiž až do 3. století neměli vlastní budovy kultu. Těmi byly v počátečních dobách hebrejské synagogy, dokud nedošlo k rozvázání původní symbiózy Starého a Nového zákona, a Církev pohanů nebyla přinucena vytvořit si vlastní identitu, stále však hluboce zakořeněnou ve Starém zákoně. Po tomto nastalém ?zlomu? se shromažďují křesťané v domech, které se tak stávají Církví. Až nakonec ve III. století vznikají budovy křesťanského kultu. Avšak tady v první polovině I. století a ve II. století jsou křesťanské domy v pravém a vlastním smyslu slova Církvemi. Jak jsem řekl, četlo se tu společně Písmo svaté a slavila se Eucharistie. Tak se to dělo například v Korintu, kde Pavel zmiňuje jistého ?Gája, hostitele svého i celé církevní obce? (Řím 16,23) nebo v Laodiceji, kde se komunita shromažďovala v domě jistého Nymfy (srv. Kol 4,15), nebo v Kolosech, kde se scházelo shromáždění v domě jistého Archippa (srv. Flm 2).

Když se později Akvila a Priska vrátili do Říma, pokračovali v plnění tohoto velmi důležitého poslání v hlavním městě Císařství. Když totiž Pavel píše Římanům, posílá tento výmluvný pozdrav: ?Pozdravujte Prisku a Akvilu, kteří se mnou pracovali pro křesťanskou víru a nasadili pro mě vlastní život; jsem jim zavázán k vděčnosti nejen já, ale i všecky církevní obce pohano-křesťanů. Posílám pozdrav i věřícím, kteří se shromažďují v jejich domě? (Řím 16,3-5). Jak mimořádná chvála těchto dvou manželů zaznívá z těchto slov! A nevyjadřuje ji nikdo menší než apoštol Pavel. Výslovně v nich uznává opravdové a důležité spolupracovníky svého apoštolátu. Poukaz na skutečnost, že pro něho nasadili život, se patrně váže k zásahům v jeho prospěch během některého z jeho věznění, možná, že přímo v Efezu (srv. Sk 19,23; 1 Kor 15,32; 2 Kor 1,8-9). A to, že ke své vděčnosti přidružuje i vděk všech církevních obcí pohano-křesťanů, dává i přes možnou nadsázku vytušit, jak rozsáhlý byl rozsah jejich činnosti a tím i vliv ku prospěchu Evangelia.

Pozdější hagiografická tradice propůjčila zcela výjimečný význam Priscille, přestože zůstává problematickou její identifikace s jinou Priscillou, mučednicí. V každém případě máme tady v Římě na Aventinu kostel, zasvěcený svaté Priscille, a na Via Salaria Katakomby svaté Priscilly. Takto přetrvává památka ženy, která byla v dějinách římského křesťanství zajisté osobou velmi cennou a činnou. Jedna věc je jistá: do vděčnosti oněch prvních křesťanských obcí, o které mluví svatý Pavel, je třeba zahrnout také naši vděčnost, poněvadž díky víře a apoštolskému nasazení věřících laiků, rodin, manželů jako Priscilla a Akvila dospělo křesťanství až k naší generaci. Mohlo tedy růst nejen díky apoštolům, kteří ho šířili. Aby mohlo zakořenit v zemi lidu, aby se mohlo živě rozvinout, bylo nezbytné nasazení těchto rodin, těchto manželů, těchto křesťanských společenství, věřících laiků, kteří poskytli půdu (humus) k růstu víry. Vždycky a jedině takto Církev roste. Tento manželský pár obzvlášť dokazuje, jak důležitá je činnost křesťanských manželů. Jsou-li neseni vírou a mocnou spiritualitou, stává se pro ně něčím přirozeným jejich odvážné nasazení pro Církev a v Církvi. Každodenní společenství jejich života se prodlužuje a v určitém smyslu proměňuje v přijetí společné zodpovědnosti ve prospěch mystického Těla Krista, nebo jeho malé části. Tak to bylo v první generaci a tak to bude i nadále.

Další nepřehlédnutelné poučení, které si můžeme vzít z jejich příkladu, je to, že se každý dům může přeměnit na malou církev. Nejen v tom smyslu, že v ní má vládnout typická křesťanská láska, činná pro druhého a vzájemně starostlivá, ale ještě více v tom smyslu, že celý rodinný život je na základě víry povolán pohybovat se v prostředí jediné vlády Ježíše Krista. Ne náhodou v listě Efezanům Pavel přirovnává manželský vztah ke snubnímu společenství, které existuje mezi Kristem a Církví (srv. Ef 5,25-33). Mohli bychom dokonce tvrdit, že Apoštol nepřímo jakoby tvaruje život celé Církve na životě rodiny. A Církev ve skutečnosti je rodina Boží. Važme si tedy Akvily a Prisky, těchto vzorů manželského života, odpovědně usilujících sloužit celému křesťanskému společenství. A nalezneme v nich vzor Církve, rodiny Boží pro všechny časy.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
13.2.18 Kardinál Ouellet: Benedikt XVI. nás může jako teolog ještě překvapit
7.2.18 Benedikt XVI.: Vnitřně jsem na pouti k Domovu
27.12.17 Papež František navštívil Benedikta XVI.
16.6.17 Arcibiskup Gänswein: Tichá přítomnost Benedikta XVI. církvi prospívá
4.4.17 Připomínka blížících se 90. narozenin Benedikta XVI.



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti