Ve středu byly v tiskovém středisku Svatého stolce představeny závěry ze zasedání Papežské akademie sociálních věd na téma ?Láska a spravedlnost ve vztazích mezi zeměmi a národy. Předsedkyně zmíněné akademie profesorky Mary Ann Glendon jsme zeptali na podrobnosti:

?Skončili jsme zasedání, které ? jak se domníváme ? bylo patrně nejzásadnější, jaké jsme kdy pořádali, protože jsme probírali témata, která se týkají života miliónů lidí. Mnoho jsme se přitom naučili, zejména pokud jde o globalizaci. Pohlédli jsme na danou problematiku optikou encykliky Deus caritas est.?

Které z vystoupení, jež odezněly na zasedání, by především stálo za zmínku?
Těžké je vybrat jen jediné, protože takových jich bylo mnoho. Byli jsme poctěni velice promyšleným vystoupením kardinála Tarcisia Bertoneho, který mluvil o těžkostech Svatého stolce v jeho roli svědka mravnosti jakožto mezinárodní instituce. Kardinál poukázal na defekty mnoha dnešních institucí, které častokrát prosazují ideologie, odporující katolickým stanoviskům. Kardinálovo vystoupení představovalo silný moment, protože to bylo, jak se dozvěděla, první vystoupení státního sekretáře Svatého Stolce na Papežské akademii od druhé světové války. Kromě toho vystoupil také představitel Svatého stolce u OSN, arcibiskup Celestino Migliore. Měli jsme tak příležitost komunikovat s dvěma významnými konzumenty výsledků práce, které se věnuje akademie ve snaze poskytnout církvi elementy, které by mohly být užitečné pro rozvoj jejího sociálního učení.

Čím se momentálně Papežská akademie sociálních věd zabývá?
Kromě těchto dvou návštěvníků jsme v kontaktu s mnoha externími spolupracovníky, např. generálního ředitele Světového potravinového programu OSN, generálního sekretáře amerických států OSN, bývalého Mexického ministra zahraničí, Henra Kissingera, bývalého ministra zahraničí USA a nositele Nobelovy ceny míru pro rok 1973.

Říká předsedkyně Papežské akademie věd, profesorka Harvardské univerzity, Mary Ann Glendon.

Přeložil Milan Glaser.