Rádio Vaticana

90. výročí mariánských zjevení ve Fatimě, které se časově překrývalo s papežovou návštěvou v Brazílii, však nezůstalo stranou zájmu Svatého otce, který k jejich oslavám v Portugalsku vyslal jako zvláštního legáta děkana kardinálského sboru kard.Angela Sodana. Zájem věřících o toto poutní místo a poselství, které se k němu pojí, je stále značný, a jak řekl kard. Sodano při oslavách výročí letos ve Fatimě, také Benedikt XVI. by rád tuto mariánskou svatyni navštívil.

V souvislosti s Fatimou však neustávají kolovat mnohé dezinformace a proto nejrozšířenější katolický týdeník v Itálii Famiglia Cristiana (č.19/2007) přináší rozhovor s kardinálem Tarcisio Bertonem, státním sekretářem Svatého stolce, který byl před lety, v době svého působení na Kongregaci pro nauku víry, pověřen Janem Pavlem II. kontaktovat sestru Lucii, vizionářku z Fatimy v souvislosti se zveřejněním tzv. třetího fatimského tajemství. Kard.Bertone vydal v těchto dnech knihu nazvanou ?Poslední vizionářka z Fatimy ? mé rozhovory se sestrou Lucií?, k níž napsal předmluvu Benedikt XVI. a ve které odpovídá na různé spekulace a domněnky, jež v souvislosti s Fatimou a sestrou Lucií, zveřejnil Antonio Socci v knize ?Čtvrté fatimské tajemství?. V rozhovoru pro časopis Famiglia Cristiana, který vám přinášíme, odpovídá kard. Bertone na otázku, zda existují nějaká méně známá fakta o sestře Lucii, např. to, že vedla rozsáhlou korespondenci?

Ano, to je pravda, říká kard. Bertone. Ne všichni vědí, že do konventu v Coimbře přicházely sestře Lucii dopisy ze všech možných koutů světa, na které odpovídala a v nichž vysvětlovala, že je třeba se obrátit, modlit se k Bohu prostřednictvím přímluv nebeské Matky. Nevíme kolik těch dopisů bylo, ale víme, že přednesla nespočet modliteb, které přinesly dobro světu a Církvi.

Sestra Lucie prý také napsala knihu, ale Církev bránila její publikaci. Proč?
Sestra Lucie, byla poslední žijící vizionářkou. Byly tu obavy, že bude v srdci lidu kanonizována ještě před smrtí a mělo se tedy za to, že by měla zachovávat maximální pokoru a knihu nevydávat. Ona však požádala papeže Jana Pavla II., aby ji publikovat směla. Žádala mne o to během jednoho z našich rozhovorů. Mluvil jsem o tom pak s kard. Ratzingerem a potom s Papežem. Řekl jsem jim, že podle mne by kniha sestry Lucie mohla přinést jen dobro, a papež dal svolení. Nechali jsme knihu přehlédnout profesorem teologie, karmelitánem o.Castellano, který ji četl a označil za velmi dobrou, aniž by musel mnoho korigovat. Kdo tedy tvrdí opak, nemluví pravdu.

Je pravdou, že se sestře Lucii v její klauzurní cele na Karmelu v Coimbře dostalo dalších vizí?:
Ano, jsem o tom přesvědčen. Upřímně věřím tomu, že měla vize během celého svého života, ale vedla prostý život, zbožný, radostný, plný humoru. Při modlitbě se soustředila tak hluboce, že to bylo okouzlující.

Ve své knize říkáte, že třetí tajemství četli tři papežové: Roncalli, Montini a Wojtyla. Ale ne Pius XII., za jehož pontifikátu byl z Portugalska jeho text doručen. Proč jste o tom tak přesvědčen?
Protože v archivu sv.oficia jsem nenalezl stopu o tom, že by byla obálka papeži Piu XII. donesena, přičemž v registru je záznam pokaždé, kdy si ji někdo z papežů nechal doručit. Obálka byla uložena v tajném archívu tehdejšího sv.oficia 4.dubna 1957. Není žádný dokument, který by svědčil o tom, že obálka s třetím tajemstvím prošla papežovýma rukama. Pius XII. zemřel rok poté. Když byla obálka otevřena poprvé, tj. 7.srpna 1959 papežem Janem XXIII. byla zapečetěna. To vyplývá z dokumentace.

A další dva papežové vzali obálku z tajného archívu a pak ji vrátili?
Ano. Kinematografické rekonstrukce o obálce schované v papežově nočním stolku jsou čiré fantazie. Ba dokonce nejsou ani představitelné. Církev je seriózní a rigorózní instituce. Papež si nemůže večer zaskočit do tajných archívů a potají požádat o nahlédnutí do nich.

Proč vlastně papež Jan Pavel II. rozhodl, aby se třetí tajemství zveřejnilo?
Psal se rok 2000, končilo se XX.století. Bylo rozhodnuto o beatifikaci Františka a Hyacinty a papež byl přesvědčen, že třetí tajemství nalezlo své vyjádření v atentátu, který na něho byl spáchán. A byl tu také tlak mnoha tzv. ?fatimistů?, kteří nepřestávali šířit domnělý obsah třetího tajemství. Byla tu tedy určitá pastorační potřeba a hodilo se jej zveřejnit proto, aby byl tak trochu učiněn pořádek.

A bylo to také spojeno s teologickou nótou kardinála Ratzingera?
Ano, i tom ale rozhodl papež.

Svou knihou říkáte poslední slovo k tomu, co bylo v posledních letech napsáno o tzv. čtvrtém tajemství nebo o údajně nepublikované části třetího tajemství, které Církev nezveřejnila, aby prý mluvením o apostazi čili odpanutí od víry nezpůsobila zmatek v samotné Církvi?
To jsou blouznivé výmysly. Podivné je, že přicházejí od osob, které se prohlašují za křesťany. Proč ale chtějí, aby Madona ve svých zjeveních mluvila o apostazi v katolické Církvi a dokonce o apostazi v učení papežů? Je to manévr, který má diskreditovat Církev a zkompromitovat hierarchii v očích Božího lidu.

Ptal jste se sestry Lucie, zda existuje ještě něco dalšího, co jí Madona sdělila?
Ano, a ona mi řekla, že nic jiného nenapsala. Pouze to, co je známo. Když jsem jí přinesl obálku, která přišla roku 1957 do Vatikánu, poznala ji a řekla, že je to její papír a její písmo. Nikdy nenapsala nic jiného, ani předtím, ani potom.

Někdo tvrdí, že třetí tajemství se ještě nenaplnilo, protože papež při atentátu nezemřel, zatímco bíle oděný muž z fatimského tajemství umírá?
Církev již vícekrát vysvětlila, že proroctví, i ta nejhroznější, nejsou vyjevována jako nevyhnutelné události, pokud lid zůstane věrný Bohu, modlí se a obrátí se. A Bůh odpouští, nedává přednost smrti hříšníka před lítostí, modlitbou a oběťmi spravedlivých. Jan Pavel II. byl onu noc ze 13. na 14.květen 1981 na prahu smrti. To nyní dobře víme. Víme, že tu noc byli všichni přesvědčeni, že papež zemře. Bylo dokonce připraveno tiskové sdělení o jeho smrti. Potom však dochází k zázraku. Proroctví se nenaplnilo, protože zasáhla modlitba spravedlivých a mateřská přímluva Mariina. Papež byl o tom všem pevně přesvědčen.

Jinak by bylo třeba zrušit roli milosti?
I roli Božího milosrdenství. Neděli Božího milosrdenství bychom museli z liturgického kalendáře vyškrtnout. A všechno by se řídilo jakousi fatalitou, před níž by bledla i řecká mytologie.

Některá mariánská zjevení jsou uznána jiná nikoliv. Jak je třeba se k nim stavět?
Církev je velmi rozvážná. Provádí přesné analýzy a sbírá všechny důkazy. Posledními uznanými zjeveními jsou ta, ke kterým došlo v Kibeko ve Ruandě. O Medjugorje existují mnohé příznivé dokumenty a mnohé nepříznivé, rozpačitost panuje v Římě i mimo Řím a Církev proto nevydala žádné oficiální uznání. To však neznamená, že v místech údajného zjevení nemohou vznikat duchovní plody, jako je tomu v Medjugorje, ale také v mnoha jiných mariánských svatyních, kde se Madona nikdy nezjevila, jako např. v Čenstochové.

Je tedy možné nevěřit zjevením?
Jistě: a to jak těm uznaným, tak těm neuznaným. Víra v tato zjevení není požadavkem autentické mariánské zbožnosti a žádné zjevení není pro víru nezbytné, protože Zjevení se naplnilo v Ježíši Kristu. Soukromá zjevení - ta uznaná - jsou jakousi pomocí ve víře, jak to dobře tehdy vysvětlil kardinál Ratzinger.

Říká kard. Tarcisio Bertone v rozhovoru pro časopis Famiglia Cristiana.

Z časopisu Famiglia Cristiana přeložil Milan Glaser