Neexistují nepublikované části tzv. třetího fatimského tajemství ? říká v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas kard. Tarcisio Bertone, který byl posledním z vysokých církevních činitelů, který z pověření Jana Pavla II. několikrát navštívil vizionářku sestru Lucii. Státní sekretář kard. Bertone vydal v těchto dnech knihu nazvanou ?Poslední vizionářka z Fatimy?, kde v podobě rozhovorů s italským novinářem-vatikanistou Giuseppe De Carlim vypráví své zážitky s touto portugalskou karmelitkou sestrou Lucií. Předmluvu k této knize nenapsal nikdo jiný než papež Benedikt XVI., což je událost přinejmenším mimořádná. Kardinál Bertone odpověděl redaktorovi našeho rozhlasu na otázku, jaký je jeho názor na tvrzení těch, kteří míní, že třetí fatimské tajemství nebylo publikováno celé.

?Minulý týden jsem na první programu italské televize ukázal autentický text, čtyři stránečky, tedy jeden list, který napsala sestra Lucie. Text třetího tajemství je obsažen tomto listu a neexistují žádná další slova, která se týkají třetího tajemství. Ostatní slova byla vymyšlena, formulována jinými osobami, a určitě nekorespondují se spisy sestry Lucie. Jsem proto pevně přesvědčen, ať už jde o dokumentaci, která byla uložena - jak známo ? od roku 1957 v tajném archívu posvátného oficia, anebo o výslovná osobní prohlášení, která učinila sestra Lucie za přítomnosti biskupa z Leirie, že neexistuje žádné jiné tajemství. Třetí tajemství je od prvního do poslední slova to, které bylo zveřejněno. Je to 62 řádků. Chcete-li tak 25 řádků z jedné strany listu? Bývá v té souvislosti citován kard. Ottaviani, který mluvil o listu s 25 řádky. Snažil jsem se tím také nějak vysvětlit a ospravedlnit tvrzení kard. Ottavianiho.. a pak dalších řádky na druhé straně listu. Proto nemohu přijmout, že existují nějaká další tajemství. Ona slavná věta, že ?Portugalsko si uchová nedotčenou víru?, je obsaženo v jiném spisu sestry Lucie a končí se pár tečkami? Je to výňatek z pamětí sestry Lucie. Stačí. Nic jiného není! Není tu řeč a absolutně chybí jakékoli proroctví o apostasii čili odpadu církve, jak by si mnozí možná přáli. Opakuji: jak by mohla Matka Boží, Matka Církve, která provází Církev a je pomocnicí zejména Papeže a biskupů, jak ji vzýval Jan XXIII., tedy jak by mohla pronést proroctví o církevní apostasii? Církev je věrná: ?portae inferi non prevalebunt?, třebaže muži i ženy Církve mohou zradit svou víru, včetně mužů Církve třeba na zodpovědných místech, jak jsme i nedávno viděli. Církev je věrná,což znamená, že jí Duch svatý neustále pomáhá uchovávat nedotčenou víru a pevnou svornost, jak říkal první biskup z Vercelli sv.Eusebius: ?Fidem custodire et concordiam serbare?.

Vaše kniha je zvláštní také z jiného důvodu: je první knihou, ke které papež napsal předmluvu. Proč se Benedikt XVI. rozhodl ji napsat?

?To vysvětluje on sám právě v té předmluvě, když říká: ?pracovali jsme společně na publikaci třetího fatimského tajemství?. Svatý otec si přál, aby tyto moje vzpomínky na setkání se sestrou Lucií nesli nějakým způsobem také jeho pečeť v podobě jeho textu, který je velmi pěkný a mimořádně hluboký podobně jako je komentář, který kdysi napsal jako úvod ke třetímu fatimskému tajemství. A je to také určitý důkaz toho, že se nejedná ? jak jsme vždycky říkali ? o nějakou neomylnou aplikaci třetího tajemství na Jana Pavla II., ale je to důkaz existence dokonalého souladu mezi Janem Pavlem II., tehdejším kardinálem Ratzingerem, nynějším papežem Benediktem XVI. i mojí osoby. Byl jsem totiž poslán Janem Pavlem II. za sestrou Lucií právě proto, abych ověřil pravdivost faktů. V knize je tedy další důkaz pravdivosti faktů, o nichž vyprávěla sestra Lucie, a třetího tajemství. A je to také ? jak říká papež sám ? příležitost k poznání zářivé svěžesti duše sestry Lucie, inteligence srdce, která je pro ženu typická a která měla podobu skálopevné křesťanské víry i tváří v tvář dramatickým událostem a bolestným zkouškám.?