30. 8. 2016

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.1615
Poslechem z webových stránek.1029
Četbou textů na webových stránkách.1902
Poslechem i četbou.996


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Mohamed VI.: Teroristé jsou zbloudilci odsouzení do pekla

Śíitský ajatolláh napsal papeži Františkovi

Informace a dezinformace o Sýrii




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Speciály

  

10.7.2007 

Kongregace pro nauku víry: Odpovědi na otázky o některých aspektech nauky o církvi

Dokument Kongregace pro nauku víry

Česká sekce RV

ODPOVĚDI NA OTÁZKY, TÝKAJÍCÍ SE NĚKTERÝCH ASPEKTŮ NAUKY O CÍRKVI

Úvod

2. vatikánský koncil v dogmatické konstituci Lumen gentium a v dekretech o ekumenismu Unitatis redintegratio a o východních Církvích Orientali Ecclesiarum přispěl rozhodující měrou k hlubšímu porozumění katolické eklesiologie. Papežové také přispěli k prohloubení tohoto tématu praktickými směrnicemi: Pavel VI. encyklikou Ecclesiam suam (1965) a Jan Pavel II. encyklikou Ut unum sint (1995).

Následné úsilí teologů, směřující k lepšímu vysvětlení různých těchto eklesiologických aspektů dalo podnět k velkému rozkvětu literatury o této věci. Tématika se tedy vyjevila jako velice plodná, ale někdy měla zapotřebí určitého upřesnění a záchytných bodů jako deklarace Mysterium Ecclesiae (1973), dopis biskupům katolické Církve Communionis notio (1992) a deklarace Dominus Jesus (2000). Všechny je publikovala Kongregace pro nauku víry.

Šíře argumentu a novost mnoha témat nadále vyvolávají teologickou reflexi, která nabízí stále nové příspěvky ne vždycky imunní před mylnými interpretacemi, které vzbuzují podiv a pochybnosti, z nichž na některé byla upozorněna Kongregace pro nauku víry. Ta předpokládá globální katolickou nauku o Církvi a má v úmyslu na ně odpovědět upřesněním autentického významu některých eklesiologických výroků učitelského úřadu, kterým v diskusi hrozí, že budou pochopeny špatně.

ODPOVĚDI NA OTÁZKY

První otázka: Změnil 2.vatikánský koncil předcházející nauku o Církvi?

Odpověď: 2.vatikánský koncil neměl v úmyslu tuto nauku změnit a ani ji nezměnil, nýbrž ji pouze rozvinul, prohloubil a zeširoka vyložil.

Právě to vyjádřil s krajní zřejmostí Jan XXIII. na začátku Koncilu[1]. Pavel VI. to potvrdil[2] a takto to vyjádřil během promulgace konstituce Lumen gentium: ?Zdá se, že nelze učinit lepší komentář, než říci, že tato promulgace na tradiční nauce opravdu nic nemění. To co chtěl Kristus, chceme my také. To čím byl, zůstává. To co po staletí Církev učila, učíme my také. Jen to, co bylo jednoduše prožito, je nyní vyjádřeno; to co bylo nejisté, je zřejmé; to co bylo rozjímáno, diskutováno a bylo částečně kontroverzní, dostává nyní klidnou formulaci? [3]. Tento úmysl chtěli biskupové opakovaně projevovat a uskutečňovat[4].

Druhá otázka: Jak má být chápáno tvrzení, podle kterého Kristova Církev subsistuje v katolické Církvi?

Odpověď: Kristus ?ustanovil na zemi? jedinou Církev a založil ji jako ?viditelné a duchovní společenství?[5], které již od svého počátku a v průběhu dějin vždy existuje a bude existovat, a v níž jedině zůstaly a zůstanou všechny ty prvky, které sám Kristus ustanovil[6]. ?To je jediná Kristova církev, kterou vyznáváme ve Vyznání víry jako jednu, svatou, katolickou a apoštolskou? Tato církev, ustanovená a uspořádaná na zemi jako společnost, subsistuje (uskutečňuje se) v katolické církvi a je řízena Petrovým nástupcem a biskupy ve společenství s ním? [7].

V dogmatické konstituci Lumen gentium[8] je subsistence ona trvalá historická kontinuita a stálost všech Kristem ustanovených prvků v katolické církvi, v níž konkrétně spočívá Kristova Církev na této zemi.

Podle katolického učení, tedy lze tvrdit, že Církev Kristova je přítomna a působí v Církvích a církevních společenstvích, které ještě nejsou v plném společenství s katolickou Církví, vzhledem k prvkům posvěcení a pravdy, které jsou v nich přítomny[9], ale slovo ?subsistuje? může být připisováno výlučně samotné katolické Církvi, poněvadž se vztahuje právě na poznámku o jednotě vyznávané ve Vyznání víry (Věřím .. církev jednu); a tato ?jedna? Církev subsistuje v katolické Církvi[10].

Třetí otázka: Proč je použit výraz ?subsistuje? a nikoli jednoduše slovesný tvar ?je??

Odpověď: Užití tohoto výrazu, který indikuje plnou totožnost Církve Kristovy a katolické Církve, nemění nauku o Církvi; nicméně nalézá svůj pravý důvod ve skutečnosti, že vyjadřuje jasněji, jak je mimo její organismus ?mnoho prvků posvěcení a pravdy?, ?které jako dary vlastní Kristově Církvi vybízejí ke katolické jednotě[11].

?Proto tyto odloučené církve a společnosti i přes nedostatky, které na nich podle našeho přesvědčení lpí, rozhodně nejsou bez významu a váhy v tajemství spásy, jejichž účinnost se odvozuje z plnosti milosti a pravdy, která byla svěřena katolické církvi? [12].

Čtvrtá otázka: Proč 2.vatikánský koncil připisuje jméno ?církve? východním Církvím odloučeným od plného společenství s katolickou Církví?

Odpověď: Koncil chtěl přijmout tradiční užití tohoto názvu, ?jelikož tyto církve, i když odloučené, mají pravé svátosti a především vlivem apoštolské posloupnosti, mají kněžství a eucharistii, které je s námi dosud těsně pojí? [13], zasluhují titul ?místní či partikulární církve? [14], a jsou nazývány sesterskými církvemi katolických partikulárních Církví[15].

?Slavením eucharistie Páně se tak v těchto jednotlivých církvích buduje a roste Boží církev? [16]. Poněvadž však společenství s katolickou církví, jejíž viditelnou Hlavou je římský biskup a Petrův nástupce, není nějakým vnějším doplňkem partikulární církve, ale jeden z jejích vnitřních konstitutivních principů, vyznačuje se status těchto partikulárních církví, jak se nazývají ona ctihodná křesťanská společenství, přesto určitým nedostatkem[17].

Z druhé strany, pak vlastní univerzalita Církve, řízená Petrovým nástupcem a biskupy, jež jsou s ním ve společenství, kvůli rozdělení křesťanů naráží v dějinách na překážku svého plného uskutečnění[18].

Pátá otázka: Proč texty Koncilu a následujícího učitelského úřadu nepřipisují titul ?církev? křesťanským společenstvím, která vznikla během reformace v 16.století?

Odpověď: Protože podle katolické nauky, tato společenství nemají apoštolskou posloupnost ve svátosti svěcení, a proto postrádají bytostně konstitutivní prvek bytí Církve. Zmíněná církevní společenství, která zvláště v důsledku absence služebného kněžství nezachovala pravou a celistvou podstatu eucharistického Tajemství[19], nemohou podle katolické nauky být nazvány ?církvemi? ve vlastním smyslu slova[20].

Papež Benedikt XVI. během audience níže podepsaného kard. Prefekta Kongregace pro nauku víry, schválil a potvrdil tyto odpovědi, přijaté na řádném zasedání této Kongregace, a nařídil je zveřejnit.

Řím, sídlo Kongregace pro nauku víry, 29.června 2007, na slavnost sv. apoštolů Petra a Pavla.

William kard. Levada, prefekt
Biskup Angelo Amato, sekretář

Přeložil Milan Glaser


[1] Jan XXIII., Promluva z 11.října 1962: ??Koncil? chce předávat ryzí a celistvou katolickou nauku, bez oslabovaní či zkreslování? za současné situace je však naší povinností, aby křesťanské učení ve své úplnosti bylo všemi přijímáno s obnoveným, jasným a klidným přijetím? Je nezbytné, aby křesťanský, katolický a apoštolský duch v celém světě učinil krok kupředu, aby tatáž nauka byla rozsáhleji a hlouběji poznána? Je třeba, aby tato jistá a neměnná nauka, které náleží věrná poslušnost, byla rozvinuta a vyložena způsobem, jaký vyžaduje naše doba. Jiná je podstata depositum fidei, nebo pravdy, které jsou obsaženy v naší úctyhodné nauce, a jiný je způsob, jakým jsou hlásány. Nicméně vždy ve stejném významu a smyslu?: AAS 54 (1962) 791;792.

[2] Srov. Pavel VI., Promluva z 29.září 1963: AAS 55 (1963) 847-852.

[3] Pavel VI., Promluva z 21.listopadu 1964: AAS 56 (1964) 1009-1010 (ital.překlad v L´Osservatore Romano 22.listopad 1964, 3).

[4] Koncil chtěl vyjádřit identitu Církve Kristovy s katolickou Církví. Nachází se to v diskusích o dekretu Unitatis redintegratio. Schéma dekretu bylo navrženo v Aule 23.9.1964 v Relatio (Act Syn III/II 296-344). V návrzích, které zaslali biskupové se objevují čtyři texty týkající se první odpovědi.

A) (In Nr.1 Prooemium Schema Decreti: Act Syn III/II 296,3-6)
?Pag. 5, lin 3-6: Videtur etiam Ecclesiam catholicam inter Ilias Communiones comprehendi, quod falsum esset.
R(espondetur): Hic tantum faktum, prout ab omnibus conspicitur, describendum est. Postea clare affirmatur solam Ecclesiam catholicam esse veram Ecclesiam Christi
? (Act Syn III/VII 12).

B) (In Caput I in genere: Act Syn III/II 297-301)
?4 ? Expressius dicatur unam solam esse veram Ecclesiam Christi; hanc esse Catholicam Apostolicam Romanam; omnes debere inquirere, ut eam cognoscant et ingrediantur ad salutem obtinendam?
R(espondetur): In toto textu sufficianter effertur, quod postulatur. Ex altera parte non est tacendum etiam in aliis communitatibus Christiani inveniri veritates revelatas et elementa ecclesialia
? (Act Syn III/VII 15). Srov. také ibidem bod. 5.

C) (In Caput I in genere: Act Syn III/II 296s)
?5 ? Clarius dicendum esset veram ecclesiam esse solam Ecclesiam catholicam romanam?
R(espondetur): Textus supponit doctrinam in constitutione De ecclesia expositam, ut pag. 5,lin. 24-25 affirmatur? (Act Syn III/VII 15).
Komise, která měla posuzovat pozměňovací návrhy k dekretu Unitatis redintegratio vyjádřila zřejmost totožnosti Kristovy Církve s katolickou Církví a její jednotu, a spatřuje založení této nauky v dogmatické konstituci Lumen gentium.

D) (In Nr. 2 Schema Decreti: Act Syn III/II 297s)
?Pag. 6, lin 1-24: Clarius exprimatur unicitas Ecclesiae. Non sufficit inculcare, ut in textu fit, unitatem ecclesiae.
R(espondetur): a) Ex toto textu clare apparet identificatio Ecclesiae Christi cum Ecclesia catholica, quamvis, ut oportet, efferantur elementa ecclesialila aliarum communitatum?.
?Pag. 7, llin.5: Ecclesia a succesoribus Apostolorum cum Petri sukcesore capite gubernata (cf. Novum textum ad pag. 6, lin.33-34) explicite dicitur ?unicus Dei grex? et lin. 13 ?una et unica Dei Ecclesia?? (Act Syn II/VII).
Obě citovaná vyjádření jsou z Unitatis redintegratio 2,5 a 3,1.

[5] Srov. Lumen gentium, 8,1.

[6] Srov. Unitatis redintegratio, 3,2; 3,4; 3.5; 4.6.

[7] Lumen gentium, 8,2.

[8] Srov. Kongregace pro nauku víry, Mysterium Ecclesiae, 1,1; Dekl. Dominus Jesus, 16,3; Notifikace o knize O.Leonarda Boffa, OFM ?Církev:charisma a moc?.

[9] Srov. Jan Pavel II., encyklika Ut unum sint, 11,3.

[10] Srov. Lumen gentium, 8,2.

[11] Lumen gentium, 8,2.

[12] Unitatis redintegratio, 3,4.

[13] Unitatis redintegratio, 15,3; srov. Kongr.pro nauku víry, Communionis notio, 17,2.

[14] Unitatis redintegratio, 14,1.

[15] Srov. Unitatis redintegratio, 14,1; Jan Pavel II. Ut unum sint, 56.

[16] Unitatis redintegratio, 15,1.

[17] Srov. Kongr. pro nauku víry, Communionis notio, 17,3.

[18] Srov. Ibid.

[19] Unitatis redintegratio 22,3.

[20] Srov. Kongregace pro nauku víry, Dominus Jesus, 17,2.

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
14.6.16 Zveřejněn list Kongregace pro nauku víry o hierarchických a charismatických darech v církvi
6.6.16 V Itálii bylo exkomunikováno pseudonáboženské uskupení
29.1.16 Při soudu budeme dotázáni, zda jsme napomínali hříšníky, vyváděli z omylů a bojovali s nevědomostí
7.9.15 Kongregace pro nauku víry: Transsexuálové nemohou být křestními kmotry
11.11.14 Interní změny v Kongregaci pro nauku víry



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2016 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu Real Audio  

Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Český kanál Rádia Vaticán na You Tube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež se setkal s podnikatelem Markem Zuckerbergem

Mezikřesťanská konference v Soluni

Patriarchové Damašku společně za zrušení sankcí proti Sýrii

Chaldejský patriacha na prvním svatém přijímání stovky dětí v Alqosh

Tři a půl milionu euro na pomoc syrským křesťanům

Sestry Matky Terezy přepadeny v Mar del Plata

Papež: Ti, které společnost a zpupnost mocných odepisuje, tvoří většinu populace

Papež: Milosrdenství není teorie manažerství

Argentina má novou blahoslavenou: Marii Antonii de Paz y Figueroa

Papež o bohatství, svědectví a naději

Služebník Boha a lidstva. Životopis Benedikta XVI.

Papež sloužil mši za oběti zemětřesení

 Nově na webu
Svatý otec: Bůh odměňuje mnohem víc než lidé

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O globálním obklíčení lidského rodu a zákonu svobody

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Moje spojení s ním

Rozhovory: Obdaroval mne otcovsko-bratrským vztahem

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv srpen 16
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

Starší zprávy >

Náš tip

Paměť Boha není harddisk, nýbrž něžné srdce

Amoris laetitia činí krok směrem, kterým se vydal Wojtyla

Kněžská duchovní obnova 2016