Během nedělní promluvy před modlitbou Anděl Páně v italských Dolomitech Benedikt XVI. zdůraznil, že ?náš obdiv k přírodním krásám se snadno mění na modlitbu?. O reflexi této myšlenky hovoří pro Vatikánský rozhlas
Mons. Gianfranco Ravasi, prefekt Ambrosiánské knihovny:
Chtěl bych začít u výroku anglického spisovatele Chestertona, který v jedné své knize řekl: ?Svět zanikne nikoli pro nedostatek divů, ale pro nedostatek obdivu?. Lidství může ve své hloubce a identitě v určitém okamžiku zaniknout, když už nebude mít schopnost žasnout a rozjímat. Zejména v náboženském patření je totiž tím nejdůležitějším umění spatřit v celku kosmu ? ne náhodou říkáme kosmos, což je řecké slovo, znamenající ?řád? ? spatřit v něm transcendentní poselství, dokázat nalézt stopy Stvořitele. A nevyhnutelným požadavkem tohoto patření je úžas.
Ve Starém jakož i v Novém zákoně jsou hory vždycky místem, ke kterým se pojí silné momenty modlitby, která předchází důležitým rozhodnutím. Stačí si připomenout etapy Ježíšova života?
To je pravda. Věnoval jsem celou jednu svou knihu tomuto tématu, kde jsem vypočítal všechny biblické hory, které tvoří opravdu impozantní řadu. Pomyslíme-li na horu Blahoslavenství, Kristus na ní jakoby v paralele k hoře Sinaj, prezentuje svůj nový, plný a dokonalý zákon, který má ale stále plné spojení s tím, co jakožto Boží hlas sestoupilo skrze Mojžíšova slova z onoho vrchu. Připomenul bych také, že existuje návrší, které je z geografického hlediska zcela irelevantní ? tím spíš, že je dnes skrytou součástí jedné baziliky - skalisko, které je 6 či 7 metrů vysoké, Kalvárie, hebrejsky Golgota, která se stala symbolickým centrem křesťanské víry i všech těch, kteří hledí na tajemství bolesti a naděje.
Benedikt XVI. prožívá období odpočinku, ale připomíná nám, že dovolená neznamená absenci či ztrátu sebe sama?
Ovšem. Rovnou můžeme říci, že slovo dovolená, italsky vacanza, je z latinského slovesa ?vacare?, které svým vlastním významem neodkazuje do prázdna, do vakua, ale odkazuje spíše na závazek, ?oddanost něčemu?. Snad právě v tomto světle máme znovu i my objevit, kdy jsme především pokoušeni mít dovolenou, která neimituje nic jiného než chaos, shon a ruch pracovní doby, jak je známe. Pomysleme např. na ty, kteří vyrážejí k odpočinku do přímořských letovisk, která vlastně nejsou ničím jiným než reedicemi všeho toho ruchu a shonu života ve městech. Místo toho je dobré vzpomenout na horské vrchy, které jsou symbolicky významnější; je stále znovu třeba objevovat svou schopnost vstoupit do vlastního nitra.
Přeložil Milan Glaser